23. prosince

1.3K 109 3
                                    

,,Volaní účastník hovor nepřijímá," ozval se z telefonu opět hlas nějaké ženské. U končila jsem tedy hovor a mobilem jsem hodila o zeď svého pokoje. Opět jsem se rozbrečela.

Náhle se ozvalo zaklepání na dveře, které se chvilce po tom otevřely.

,,Alice," objevila se ve dveřích moje mamka. Nic jsem neřekla, jenom jsem dál pokračovala v pláči. Mamka vešla do mého pokoje a sedla si na mou postel.

,,Co se stalo, zlatíčko?" zeptala se mě šeptem a pohladila mě po zádech.

Nevěděla jsem, jestli ji mám říct o tom, že jsme se včera s Davidem pohádali. Teda, my jsme se nepohádali. Já jsem byla celou dobu, co David povídal, potichu a jenom jsem ho poslouchala se slzami v očích. Ani nevím, jestli dal našemu vztahu konec nebo ne.

,,Jde o Davida?" ptala se dál moje mamka. Nic jsem ji na to zase neřekla. Místo toho jsem se na ni otočila a objala jsme ji kolem pasu.

,,Oh, Alice. Ať se stalo cokoliv, určitě to dobře dopadne. Nezapomeň, jsou Vánoce. Plní se přání," začala mě utěšovat a já jsem doufala, že její slova jsou pravdivá.

_______________

Tento díl bych chtěla věnovat norealitytoday . Děkuji ti za tvou podporu. ♥♥♥

Mám Vás ráda ♥♥♥


My Christmas LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat