Bodyguard-|HS|

34. Ohrožená

Zaslechla jsem matné a vzdálené hlasy. Kolem mě bylo černo a mé tělo zasahovala bolest.,,Bude v pořádku?" Ozval se unavený hlas. ,,Ano, kulka nezasáhla důležité orgány a za dva týdny by měla být v pořádku." Řekl další hlas.

Zlehka jsem zamrkala a pootevřela jsem oči.

,,Probouzí se." Vyhrkl onen mužský hlas, který jsem ještě nedokázala rozeznat. ,,Slečno Archerová, jak se cítíte?" Položil mi otázku nejspíše doktor a já jsem otevřela oči jen na úzkou škvírku.

,,Kde to jsem?" Zachraptěla jsem. ,,V nemocnici slečno."

,,Co se..." Hlas mi v půlce věty selhal a já jsem mírně zakašlala. ,,Byla jste postřelena ale ujišťuji vás, že budete v pořádku."Pousmál se a já jsem přikývla.

,,Nechám vás tu osamotě, kdyby se něco dělo tak zavolejte sestru." Usmál se a opustil místnost, která se tím pádem ponořila do ticha.

Naprosti mě stál Harry a prohlížel si každou část mého obličeje.

,,Co přesně se stalo?" Zeptala jsem se unaveně. ,,No, bavili jsme se na chodníku a najednou někdo vystřelil a pak střelil podruhé a zrovna ta kulka tě trefila." Povzdechl si.

,,A o čem jsme se bavili?" Nakrčila jsem obočí, protože jsem si to vážně nepamatovala.

Harry se na mě překvapeně podíval. ,,Ty si to nepamatuješ?"Vyhrkl. Záporně jsem zakroutila hlavou. ,,O čem teda?"

,,O....o ničem důležitém." Uhnul pohledem. ,,Kolik je hodin?" Promnula jsem si spánky. ,,Něco kolem sedmé, Anne by měla za chvíly přijet." Pousmál se.

,,Neměla letět zpátky do New Yorku?" Zamračila jsem se. ,,Jo ale letí jí to až později a...." Harry větu nedořekl, protože do místnosti vtrhla Anne.

,,Layle, Harry!" Vyhrkla a oba nás objala. Pak se naklonila ke mě a starostlivě si mě prohlédla. ,,Jsi v pořádku?" Vyhrkla nervózně a já jsem se uchechtla. ,,Jasně že jsem. "

Úlevně si oddychla a prohrábla si vlasy. Měla na sobě černé džíny a bílou halenku s černou koženou bundou. Strašně jí to slušelo ale bylo vidět, že je nevyspaná.

,,Doufám, že ses dobře vyspala." Přimhouřila jsem oči a ona přikývla. ,,Trošku jo, půlku noci jsem se jen neklidně převalovala ale pak jsem usnula." Pousmála se.

,,Zajdu pro kávu, chcete někdo?" Podívala se po nás a já jsem odmítla. Harry také odmítl a Anne odběhla.

Harry se opřel o přední rám postele, kde jsem.měla nohy přikryté peřinou a sklopil hlavu. ,,Jdi se vyspat domů Harry, nemůžeš tu takhle být." Povzdychla jsem si.

,,Ne, musím být tady aby se ti něco nestalo." Hlesl a já jsem se ušklíbla a mírně jsem se k němu naklonila. Jednu ruku jsem položila na jeho rameno a on se na mě podíval.

Jeho oči byly už na pohled nevyspalé ale i tak jsem se v nich topila. ,,Jdi." Zašeptala jsem a pousmála jsem se. ,,Tady mi nikdo neublíží." Naklonila jsem hlavu na stranu a po rameni jsem ho pohladila.

,,Tak dobře ale kdyby se něco dělo tak mi zavolej, ano?" Hlesl a já jsem se uchechtla. ,,Rozkaz." Řekla jsem upřímným hlasem a ruku jsem odtáhla.

Harryho prsty se však obmotaly kolem mého zápěstí a přitáhl si mě do objetí.

Překvapeně jsem vydechla ale stisk jsem mu opětovala. Po chvíli se odtáhl a pomalu odešel z místnosti.

H A R R Y

Odcházel jsem z nemocniční místnosti se zvláštním pocitem v těle. Ve své práci jsem totálně selhal.

Nechal jsem dopustit aby se jí něco stalo a pro mě to bylo jako kdyby někdo postřelil i mě a to mě ze všeho nejvíce mátlo.

,,Harry kam jdeš?" Naproti mě šla Anne s plastovým kelímkem. ,,Jdu domů, potřebuju se vyspat." Povzdechl jsem si. Starostlivě si mě prohlédla a pak kelímek položila na židli vedle sebe.

Silně mě objala a já jí taky. ,,Budeš mi chybět." Zamumlala mi do ramene. ,,Ty mě taky." Oplatil jsem jí a odtáhl jsem se.
Jemně se pousmála a opět vzala kelímek do ruky.

,,Tak ať ti dobře dopane let, zavolej mi až tam budeš." Usmál jsem se a jemně ji políbil na čelo. ,,Dobře, ahoj." Usmála se a vydala se k pokoji Lay.

Já jsem se rozešel na opačnou stranu a nakonec jsem se ocitl v autě na cestě domů. Silnice nebyly plné ale ani prázdné. Většina lidí jezdila do práce ale jinak byly vozovky klidné.

Jakmile jsem dojel před budovu, vystoupil jsem a co nejrychleji jsem se dostal nahoru. Vysvlékl jsem ze sebe kalhoty a tričko a ulehl jsem do postele.

Na mobilu jsem si nastavil budík na půl druhou a nespokojeně jsem se zavrtal do peřin, kde jsem následně usnul.

.........

Probudila mě až hlasitá rána, která se ozvala z kuchyně. Trhl jsem sebou a promnul jsem si oči. Natáhl jsem na sebe tričko a tepláky a otevřel jsem dveře od pokoje.

Pomalu jsem sešel schody do kuchyně, kde mě překvapily střepy z okna na zemi, mezi kterými ležela cihla. Rozhlédl jsem se kolem sebe a pak jsem ji zvedl ze země.

Byl na ní přivázaný papírek. Rozdělal jsem ho a přečetl jsem si text, který tam byl úhledným písmem napsaný.

I první třída může být nebezpečná. xx

Rozšířili se mi zorničky a já jsem papírek upustil na zem. Rychle jsem vyběhl schody, vzal jsem do ruky mobil a najel jsem na číslo Anne.

Nezvedala mi to a ozývalo se mi jen, že není dostupná. Srdce se mi rozbušilo při pohledu na hodiny.

9:05

Anne letěla první třídou.

//Holaaaaa//

Jsem zpět s novým a krátkým dílem.

Moc moc moc si vážím počtů přečtení a votes protože před dvěma měsíci tu bylo sotva 300 přečtení a teď už 7K!❤❤ love you to the moon and back❤❤

Další díl mmmm
.....
Nejsem si jistá zda do Vánoc stihnu nějaký zpracovat ale nerada bych je trávila sezením u počítače.Ale snad Vám v průběhu svátků sem nějaký ten krátký přidám.:)

All the love-H