A co když tě miluji?

12. Kapitola

Z Pohledu NamJoona:
Přikývnutí. Blbý přikývnutí, jako odpověď, nic víc. Povzdechl jsem si, prohrábl jsem si vlasy a dal jsem se na odchod z Jinova pokoje. Hned za mnou šel i Yoongi. Zastavil jsem se před dveřmi k mému pokoji a otočil se čelem k Yoongimu.

„Díky Joone." Usmál se, poplácal mě po rameni a dál pokračoval ke svým dveřím. Překvapeně jsem zamrkal. „Proč?" Nadzvedl jsem obočí. „Ehm.. prostě by to asi bez tebe nedopadlo takhle. Chci říct, díky tvojí snaze to dát do pořádku, to nebude tak hrozný, jak by mohlo." Pokrčil rameny a bez dalšího pohledu zaplul do pokoje.

Mávl jsem nad tím rukou a než jsem stihl otevřít dveře, se vyřítil zpoza rohu Hobi. „Hoj Mone." Dal mi ruku kolem ramen a začal mě strkat směr obývák. „S Jiminem jsme si řekli, že by jsme si pustili film a vy byste se mohli přidat." Zastavil jsem se a zavrtěl hlavou. „Ne... díky ale ne." Usmál jsem se a chtěl jít do pokoje. „Ale no tak Joone všichni jdou." Zastavil jsem se. „Všichni?" Nedůvěřivě jsem se otočil. „Teda Yoongiho jsem se neptal, ale bude souhlasit." Na tváři se mu objevil úšklebek. „Mám své způsoby." Prohrábl si vlasy a zadíval se mi do očí. „Tak co? Půjdeš?" Nadzvedl obočí. Přikývl jsem a sklopil hlavu.

„Super. Běž za ním, a když nebude chtít tak mu vyřiď, že se Hoseok bude zlobit, on pochopí." Usmál se a odešel. Vůbec jsem ho nechápal, ale udělal jsem, co chtěl.

×××

Po filmu a obědu jsem Jinovi pomáhal s nádobím. Zrovna když jsem stál vedle Jina a utíral skleničku, mu z ruky vypadl talíř a rozbil se. Praštil se do čela, sklonil se k rozbitému nádobí a začal ho sbírat. „Tak na to ani nemysli." Chytl jsem mu ruce a donutil ho pustit střepy. „Radši podej smetáček a lopatku." Pohodil jsem hlavou ke skřínce, kde se zmíněné věci nacházely. Jin přikývl a střepy uklidil.

Když vrátil smetáček do skřínky, chytl jsem mu ruce a začal je zkoumat. „Jsem v pohodě." Snažil se své ruce vyškubnout. „No tak klid, chci se jen podívat." Usmál jsem se a jednu, už prohlídlou ruku, mu pustil. Jin si ji stáhl na hruď a tázavě se mi zahleděl do očí.

„Promiň, jestli ti vadí, že se tě dotýkám." Znervózněl jsem a pomalu mu pustil i druhou ruku. „Ne to je v pohodě. Jen.." Odvrátil ode mě pohled. „Doděláme to nádobí, ne?" Podal jsem mu utěrku a on ji s úsměvem na tváři přijal.

S nádobím jsme byli hotoví do deseti minut a pak se vydali k pokojům. Když jsme byli u Jinova, otevřel dveře a já pokračoval ke svému pokoji. „Namjoone." Ucítil jsem lehký tlak na zápěstí, jak mi ho zmáčkl. Pomalu jsem se otočil a než jsem stihl cokoliv říct, jeho rty byly na mých. Pomalu jsem pohnul rty proti těm jeho. Chutnal báječně a já chtěl víc.

Lehce jsem mu zatlačil do ramen a tím ho donutil couvat k němu do pokoje. Nohou jsem za námi zavřel dveře. Obmotal jsem kolem Jinových boků ruce a přitáhl si ho k sobě blíž. Cítil jsem, jak se do polibku usmál a pak mi dal ruce kolem krku. Pomalu jsem se odtáhl a opřel si čelo o to jeho. „Tohle se mi líbí hyung. Mohli bychom to dělat častěji." Zašeptal jsem a Jin se rozesmál jeho zvonivým smíchem.

Když se uklidnil, znovu se nalepil na mé rty a já okamžitě začal spolupracovat. Jazykem jsem mu přejel po rtech a on je hned vzápětí otevřel. Neváhal jsem a pomalu se vydal do jeho pusinky, kde jsem se setkal s jeho jazykem.

Rukama jsem začal sjíždět níž až k jeho zadečku, který jsem pevně sevřel. Jin mi vzdechl do úst a odtáhl se. „Joone.." Dal mi motýlí polibek na tvář. „Já.." Odhodlaně se mi podíval do očí. „Já tě miluju." Potichounku špitl, až jsem ho skoro neslyšel. Srdce mi vynechalo pár úderů a ani nevím, proč jsem najednou Jina pustil. „Namjoone?" Zněl vyděšeně, ale já netušil co říct. „Já.. jen.." Skousl si spodní ret a v jeho očích se zračila nejistota a zranění.

Dal jsem mu ruku na tvář a palcem mu přejel po rtech, které jsem následně políbil. Jeho ruce sjely z mého krku k mé hrudi, kde moje tričko sevřel v pěst. Když se naše rty znovu rozpojily, podíval se na své ruce, aby se mi nemusel dívat do očí. „Já cítím to už tak dlouho, ale mám z toho strach. Strašně mi na tobě, už od samého začátku, záleží. Už tolikrát jsem ti chtěl říct, jak moc tě miluju, jen neměl jsem odvahu. A teď se do toho zamíchal i Yoongi a já opravdu už nevím jak zvládnout své city... já.. já.." Jeho hlas se začal zasekávat a v jeho očích se hromadily slzy.

„Vím že moje city jsou špatné, ale já..." „Pššt.." Přitáhl jsem si ho do obětí. On si své čelo opřel o moje rameno a dal mi ruce na boky. „Ne Jine, tvoje city nejsou špatné. A co se Yoongiho týče, jsme na tom stejně." Konejšivě jsem mu hladil záda. „Já taky tě moc miluju." Zašeptal jsem mu u jeho ucha. Jin se rozvzlykal a pevně mě objal.

Dostrkal jsem Jina k posteli a donutil ho, se posadit. Jin mě dál objímal, hlavu měl položenou na mém rameni a dokonce přestal i vzlykat. Dal jsem mu polibek do vlasů a on se zachvěl. „Joone?" Zvedl ke mně uslzený pohled a já přikývl. „Nelhal bys mi, že ne?" Jeho otázka mě vyvedla z míry. Proč bych mu měl lhát? To opravdu si nikdy nevšiml, jak moc mi na něm záleží?

„Jine, prosím věř mi. Ty pro mě jsi důležitý a nikdy, kord v takovémhle hledisku, bych ti nelhal." Podíval jsem se mu pevně do očí. On se usmál a přikývl. „Děkuju." Zabořil mi hlavu do hrudi a já si začal hrát s jeho vlasy.

„Proč myslíš, že se Yoongi najednou tak změnil?" Zamumlal mi do hrudi. „Myslíš, pan necita ukazuje city?" Přikývl. „U něj prostě niky nevíš, co z něj vyleze. A tentokrát to bylo opravdu nečekané." Lehl jsem si a stáhl Jina s sebou. Vrhl na mě udivený výraz, ale dál na mě zůstával ležet. „Co k němu cítíš?" „To nevím Jine, opravdu nevím. Jen vím, že nechci, aby byl nešťastný." Pevněji jsem si ho k sobě přitáhl. „Moc rád vidím úsměv na jeho tváři." Rty se mi zformulovali do malého úsměvu, když jsem si vybavoval ten jeho. Jin kývl a trochu se zavrtěl, aby se mu pohodlně leželo. A takhle jsme strávili ještě nějakou chvíli.

7򗢠ZS<

×××

Ahoj tak tu pro vás mám po menší pauze další díl.

Strašně moc vám chci poděkovat za vote a komentáře u dílu. Opravdu moc to pro mě znamená. Jsem opravdu moc ráda za každý váš komentář tak prosím dál komentujte.

Doufám že se díl líbil. A ještě jednou vám všem vzkazuji 'Děkuji vám' :)