Why him ?!

21. Jak mohl?

Celý den jsem ležela. Celou noc jsem brečela. Nešla jsem ani do školy. Nezvládla bych to tam..

Když není se mnou stýská se mi po něm, ale zároveň si říkám, že kdybych ho potkala zabila bych ho.

Když je se mnou cítím se v bezpečí, ale zároveň nikdy nevím, jestli neplánuje další znásilnění, nebo možná ještě něco víc.

S ním je to vážně adrenalin.. A to na něm miluju.

----------------

Rozhodla jsem se, že se alespoň půjdu projít.

Vyšla jsem z domu a najednou na mě někdo zavolal.

"Heeeeej Elisabeth?" .. Otočila jsem se a padla Caroline do náruče. "Stalo se něco? Proč jsi nebyla ve škole?" zeptala se mě. "Bylo mi nějak špatně." zalhala jsem a pousmála jsem se. "A kam jdeš teď?" zeptala se znovu. "Projít se.." .. "Půjdu s tebou." řekla a rozešla se. "Super." odvětila jsem a následovala jí.

----------
*v parku*

"Zítra už jdeš do školy?" zeptala se mě. "Snad už jo." odvětila jsem a zachumlala se do své šály. "Dobře, nemáme žádné úkoly, jenom zápisky tak ti je dám zítra opsat." .. "Ok, děkuju Care." řekla jsem.

Potom mi Caroline začala vyprávět nějakou historku co se stala ve škole. Zatímco mi popisovala jak naše kamarádka Leila uklouzla po jakési louži v jídelně, já jen upřeně hleděla do země.

----------
*doma*

Je 20:57 večer a já právě vylezla ze sprchy. Šla jsem se obléknout. Byla jsem jenom v tričku a stála jsem jako vždy před skříní. Tentokrát jsem si ale vzpomněla.. Okno..

Koukla jsem se do Tatova okna.. Samozřejmě tam stál a zíral na mě. Usmál se a já jenom ukázala smutný obličej a zamávala mu. On vyšpulil ret a zamával mi taky. Oba jsme se začali smát. Zamávali jsem si na rozloučenou a já zatáhla rolety.

Lehla jsem si do postele a pustila si písničky do sluchátek..

Kdybych k němu nešla, nic by se nestalo.. Na jednu stranu toho lituju.. Na druhou stranu vůbec..

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
-U