K A P I T O L A 1 2

6.7K 517 63
                                    

/1. září, 1991/

Tara hned tušila, že se něco stalo po tom, co našla o prázdninách ve svém trezoru o trochu méně peněz, než minulé léto.

A pak, když Fred s Georgem navštívili její a Taliino kupé, její očekávání se opravdu stalo skutečností.

„Ehm, Tari, můžeme na slovíčko?" zeptal se Fred. Poté, co se Tara na jeden z jeho papíru podepsala Tari Potterová, Fred jí tak začal říkat - George zůstal u Taro.

Talia za nimi zavřela dveře a pak si sedla naproti Taře u okna. S pozvednutým obočím sledovala dvojčata, jak se usadili vedle nich a pak George spustil: ,,Viděli jsme ho. Harryho Pottera. Je tady ve vlaku, o pár kupé dál."

Tara zbledla. Pro Freda a George už její sourozenecký vztah s Harrym nebylo tajemství - Tara se jim svěřila pár týdnů poté, co ukradli Pobertův plánek. Tenkrát a dosud jí povídání si o Harrym nevadilo, ale teď že byl o pár kupé dál a on ani nevěděl, že existuje... To bylo stokrát horší.

„To si děláš srandu," zamumlala nakonec.

Talia zatřásla hlavou.„Ba ne. Také jsem ho viděla, ale nebyla jsem si jistá, jestli je to on. Tak očividně ano."

Tara si povzdychla a dala si hlavu do dlaní. „Ne, ne ne ne ne ne!"

Fred a George po sobě hodili nervózní pohledy a ohlédli se na Talii, která hlavou ukazovala ke dveřím a očima jim posílala zprávu: Já to s ní nějak vyřeším. Běžte.

Jakmile byla dvojčata pryč, Talia se nahla k Taře.„Hele, Taro, jak strašné to může být? Stejně ho nebudeš potkávat nikde než na chodbách - hodiny máš o dva ročníky víš, jsi v Havraspáru, a co ty víš, on může skončit v Mrzimoru! Ta šance je minimální. A on o tobě ani neví, nikdo o tobě neví. Když ho budeš ignorovat, nic se nestane. Věř mi."

Jak tak Bradavický expres projížděl skrz pole a lesy, Tara vyhlédla ven. Talii se to tak lehce říkalo! Ona byla jedináček, neměla žádné sourozence, o kterých do svých jedenácti let nevěděla!

Teda, alespoň si to Tara myslela.

Talia zívla. „To je dneska divné počasí, co? Od rána mě bolí hlava a chce se mi spát."

,,Tak se vyspi." Řekla jí Tara.

,,Asi jo."

Talia se natáhla na sedačkách a během pěti minut měla oči zavřené a spala.

Tara viděla Rockyho, jak se vyhrabal z Taliiny brašny a rozhlédl se kolem. Když spatřil Taliiny vlasy, jeho oblíbenou postel a místo na schovávání, vypadl z tašky a přeletěl jí do vlasů, kde se téměř celý schoval a také usnul.

Rusovláska se usmála. Podívala se na svou sovu Mariol, která koukala na Rockyho a Tara jí pověděla, „No, ty mi rozhodně do vlasů nezalézej."

Mariol zahoukala a zlatavýma očima se obrátila na Taru. Ta se teď nahlas zasmála.

V ten moment se dveře otevřely a v nich stála Kat, už ve své Mrzimorské uniformě a vlasami sčesanými do těžkého drdolu. Od prvního ročníku se Kat moc nezměnila, až na to, že začala nosit makeup, trochu povyrostla a vlasy měla delší. Dnes měla i nehty nalakované na žluto, aby ladily k barvě její koleje.

„Taro," prohlásila. Už na ni nemluvila nadšeně a s úsměvem, nýbrž s kamennou tváří, s očima ledovýma a bradou pozvednutou, jako kdyby byla nějaká svatá.

„Katherine," oplatila jí to Tara, s obličejem bez jakékoliv emoce. Také už jí říkala plným jménem, Katherine.

„Proč jsi s námi nebyla v létě u toho moře?" otázala se Katherine. ,,Jeli jsme do Řecka, jak jsi vždycky snila."

Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]Kde žijí příběhy. Začni objevovat