Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]

K A P I T O L A 4

Brumbál se lehce zasmál. „Ne, nejsem rodinný přítel a ani tě neodvezu na chirurgii, věřím, že tu nepotřebuješ. Ne, jsem profesor, ale nikdy jsem ani Henryho, ani Lucy neučil."

„Tak jak je můžete znát?"

„Jsem tu, protože je má práce ti předat toto." odpověděl Brumbál a vytáhl něco ze svého pláště. Tara si všimla, že je to obálka z pergamenu, na jedné straně byla pečeť, na druhé adresa napsaná zeleným inkoustem. Brumbál se usmál, když spatřila Tařinu zvědavost a dopis jí podal. „Tady. Měla bys to přečíst nahlas. Myslím, že tvoji adoptivní rodiče by to taky rádi slyšeli."

Tara obálku otevřela. Ani se nepodívala na adresu, pouze chtěla vědět, co je uvnitř. Pak, když kus pergamenu byl roztržený, vyndala dva papíry. Jeden vypadal jako list a druhý jako normální dopis. Tara první vzala ten, co vypadal jako dopis a rozevřela ho. Její ruce se trochu třásly, jak začala číst:

ŠKOLA ČAR A KOUZEL V BRADAVICÍCH

Ředitel: Albus Brumbál
(Merlinův řád první třídy + další ocenění)

Drahá slečno Potterová,

Rádi vám oznamujeme, že máte místo ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Prosíme najděte list všech potřebných knih a pomůcek.

Školní rok začíná 1. září. Očekáváme vaši sovu nejpozději 31. července.

S pozdravem,

Minerva McGonagallová,
Zástupkyně ředitele

Jistě. Teď vše s Kat padající z houpačky bylo vysvětleno.

*

Když Katherine dorazila později ten den, vrazila do Tařinýho pokoje a před obličejem jí mávala obálkou.

„Taro, nebudeš věřit, co nám včera přišlo ve schránce! Tomu nebudeš věřit! Jsou to opravdu kouzla a čáry! Nemůžu tomu uvěřit! Budeš tak překvapená!"

Katina nejlepší kamarádka pozvedla obočí a sama zvedla svojí ruku, kde seděl stejný dopis. „Jo, budu opravdu překvapená."

Katherine zaječela, „TY JSI TO TAKY DOSTALA!"

Tara se usmála, a stejně jako Kat poskakovala na svém místě. „Kat, četla jsi to? Škola kouzel? Jsme normální? Obě dvě jdeme do školy pro čaroděje a čarodějky!"

Z pokoje se ozvalo další radostné ječení, paní Toppingsová musela oběma holkám říct, ať se uklidní, ale obě dvě pořád měly záchvat. „ŽÁDNÁ MATEMATIKA!" „KONEČNE DOSTANU KOČKU!" „VE SKOTSKU EXISTUJE KOUZELNÁ ŠKOLA!" „BUDEME MÍT HŮLKY!" „BUDEME SE UČIT KOUZLIT!" „KONEČNĚ VYPADNU Z NAŠEHO DOMU!"

Tara se nad Katiným posledním zavřeštěním trochu zastavila, ale pak pokračovala.

„Holky, ztište to!" zasmála se z kuchyně paní Toppingsová.

*

/27. července, 1989/

Tara byla velmi překvapená Příčnou ulicí. Koukala na všechny obchody, od sov po školní hábity. To, že celá ulice byla v nepořádku, bylo super - přidávalo to magii, která kolem působila, všechno vypadalo na svém místě, zvířata vydávala hlasité zvuky z obchodů, děti se hromadily u obchodu s košťaty a další pelášily od obchodu k obchodu. Tařina pusa spadla překvapením.

Katherine také koukala na každý roh. Tara věděla, že její nejlepší kamarádka je výhledem okouzlená. Její šedé oči se rozzářily, když spatřily Zmrzlinářství Floreana Fortescua.