Dvanáctý element

.33.

,,Dneska si vyzkoušíme něco hodně těžkého." Začal Danny lekci. ,, Zmrazíme celou zahradu, a uděláme z ní ledové království."

,, Dobře, Elso." Neodpustil jsem si.

,, Já nejsem Elsa, Luké, tohle není pohádka."

,, No, vlastně jsi přesně jako Elsa. I ty vlasy."

,, Vlasy si barvím na bílo proto, aby bylo vidět, který element nosím!" Spolkl jsem poznámku o tom, že odbarvovat si vlasy na bílo od devíti let je šílené, a dal jsem se do práce.

Takže jsem si začal hrát na mrazíka, a jeden strom za druhým jsem nechával obsypat drobným sněhem. Ale zmrazit celou zahradu se mi nedařilo.

,, Máš v sobě moc tepla. Proto ti to nejde." Danny udělal z většiny zahrady docela slušné kluziště. ,, Já mám v klidu tělesnou teplotu 30 stupňů, ale mohu ji nechat klesnout na dvacet. Sniž si teplotu!" Snížit si tělesnou teplotu... nevěděl jsem, jak. ,, Ukaž!" Danny mě vzal za ruku, a já cítil, jak se mi teplo krade z těla. Přestože jsem byl jako kus ledu, necítil jsem zimu, ale bylo to divné. Pak se mi povedlo domrazit zbytek zahrady.

Remi, který chodil každé ráno, kdy bylo hezky, běhat, právě vbíhal do zahrady, a uklouzl na ledu. Vykřikl, jak upadl, a vezl se po ledu dobrých pár metrů. Já i Danny jsme vyprskli smíchy. Remimu to tak vtipné nepřipadalo.

,, Vy dva mameluci, to mě nemůžete varovat, než uděláte něco takovýho? Klobouk dolů, tohle je opravdu úžasný, ale ne, když na tom mám běhat! Tím spíš na podzim! Dyť jsem si mohl zlomit nohu, a to by byla katastrofa, zlomenou kost Evan napravit neumí! Víte vy vůbec, co by se stalo, kdybych si zlomil nohu? Nemohl bych běhat, a pak bych přibral a nevešel se do šatů! TOTIŽ... do kalhot a trička!" Opravil se rychle, a já se zakuckal smíchy znova.

,, Klid, vypadáš dobře." Řekl mu Danny.

,, Jo, PRÁVĚ PROTO, že chodím každý ráno běhat!" Sbíral se ze země. Pak se rozhlédl po ledové zahradě. ,, Ale tohle je hustý!" Z nebe spadlo několik sněhových vloček, a Danny se na mě usmál, když se mi to povedlo. Danny vytvořil velký kus ledu.

,, Střílej!" Křikl na bratrance. Remi natáhl ruku, a blesk zasáhl kus ledu, který se rozpadl na dva kusy. ,, Super, a teď tohle!" Chvíli se tak bavili tím, že Danny vytvářel z ledu různé terče, a Remi do nich střílel blesky, a smáli se u toho, jako by to byla ta nejlepší zábava v životě.

,,Tohle je nádhera! Jsi ledový magnát! Čest téhle rodiny!"

,, Nápodobně, blesku!"

,, Jo, Luké, až tady skončíte, něco od tebe potřebuju." Zvedl jsem obě obočí.

,, Ode mě?"

,, Jo. Tak potom. Budu u sebe v pokoji." Pak mi za krkem přistála sněhová koule.

,, Hele!" Otočil jsem se na Dannyho, a sklonil se, abych si taky udělal kouli ze sněhu.

,, No ať tě ani nenapadne si tu kouli splácat!" Chytil se za hlavu. ,, Kouzlem!" Tak teď se z toho zábava vytratila... Mávnutím ruky jsem vytvořil sněhovou kouli, zatímco na mě Danny poslal menší sněhovou bouři. ,, Jde ti to, takže příště ti dám poslední zadání. Bude to u zkoušky. Bude se jednat o propojení dvou elementů. Uděláš blizárd."

Nebo když mě Fabien učil telekineticky zvedat těžké předměty, jako třeba auto... strejda Jofré přišel o auto. Asi to k tomu... Pak jsem se vydal zaklepat na dveře Remiho a Louisova pokoje.

Louis seděl na posteli, a koukal do učebnice, zatímco Remi ležel na jeho nohách, a taky si psal nějaký úkol.

Remi? Tak co jsi chtěl?" Remi vyskočil z postele se sešitem a učebnicí v ruce, ale byl zastaven Louisem.