6.„Už od začátku roku mě provokujete"

53 1 0
                                    

Byla noc. Nemohla jsem usnout. S holkama jsme si povídali celé hodiny ale ikdyž je teď 2 hodina ráno, stejně nespím. Normálně usnu ani o tom nevím ale teď musím pořád přemýšlet co myslel tím: třeba si to dopovíme příště...
Vážně si učitel myslí, že ještě někdy vůbec bude čas jít dokončit konverzaci která začala tím, že jsem na něj vyplivla vodu?
A budu vůbec chtít v ní pokračovat? Co si to tu Abigail namlouvas ty sama víš že ho chceš. Ne že bys chtěla doslova jeho ale spíš tu jeho pozornost. Doslova jeho pohled.
Najednou jsem uslyšela jak někdo mluví, kousek od naší chatky. Stejně neusnu a tak jsem se v pyžamu vyplýžila ven a šla za hlasem. Zastavila jsme se za chatkou učitelů. Doprdele, jsou dvě ráno a on nespí. Jasně že to byl Thomas, ale sakra s kým si to volá takhle pozdě?!?! Počkat neříkej že má přítelkyni, počkat podruhý, tohle není ženský hlas, já ho od někud znám. Tenhle hlas patří nějakýmu učiteli a ne Luisovymu, ten spí v chatce. Jo, už mi to došlo.
Williams volá s Davidsonem. Proč sakra ale teď?!?!? Nakoukla jsem na verandu chatky a opravdu tam seděl na židli v kostkovaným pyžamu Williams a měl v ruce mobil s videohovorem. Podle kvality zvuku a obrazu jsem dospěla k závěru že tu nebude moc dobrý signál.
Škobrtla jsem o kus provazu na zemi ale rychle jsme se chytla parapetu a zůstala s roztřepeným hlasem stát, ani jsem nedýchala. Chvíli ve svým povídání o zítřejším plánu ustal, podle délky ticha jsem poznala že se nejspíš ohlédnul jestli kolem něj někdo není, ale pak zas omnoho klidnějším hlasem pokračoval  v povídání o tůře do skal. Mluvil plynule, tichým jakoby laskavým hlasem, trochu chraplavým, jelikož mluví už do rána, ale i tak jsem ho nikdy neslyšela být uvolnějšího. Ikdyž jsem tu ani ne týden.
A proč zrovna s Davidsonem je takhle v pohodě, jo jsou kolegové ale copak si v pyžamu v půl třetí rano povídáš s kolegou?
Asi bych měla jít, jak už jsem řekla odbyla třetí ráno a jelikož jsem si právě poslechla jakou náročnou túru zítra podnikneme, měla bych to jít dospat. Už už jsem natahovala ruku ke klice naší chatky když se zamnou ozval hlas. To je průser.
„Abigail? Ste to vy? Kam jste se tak v noci vydala? Myslel jsem že WC máte na pokoji.” řekl znepokojivým hlasem Williams a já se na něj otočila. Už podle pohledu jsem poznala že moc dobře ví, že jsem poslouchala jeho rozhovor a jen čeká jestli se přiznám nebo jestli budu lhát. „Víte, nemohla jsem znovu usnout, tak jsem si myslela že mi pomůže čerstvý vzduch ale...”skočil mi do řeči a dokončil větu za mě„nepomohl... Abigail Summerová, už od začátku roku mě provokujete a nedáte si pokoj. Vy máte spát.*přiblížil se během toho ke mě na půl metru a ukázal na mě prstem*, takže se domluvíme takhle. Půjdete spát a jestli vás tu načapu i zítra večer, dostanete práci navíc. A teď už běžte.“ strčil do mě prstem obrátil se a šel zpátky k učitelských chatce. Co. To. Kurva. Bylo.
Ten jeho pohled. Jako bych odhlalila něco, co neměl nikdo vědět. Měla být teď víc v klidu, aby viděl že nejsem jenom já průšvihář, a možná se potom dovím víc. To zvládnu. Lehla jsem si do postele s tím že teď budu dopředu vědět moc dobře co dělám aby jsem byla s ním v pohodě. Co je?? Je to divný já vím, ale když budu v pohodě s hot učitelem bude se mi to určitě jednou hodit.
Ráno se mi šíleně nechtělo stávat ale jelikož se mi nechtělo vysvětlovat,co jsem v noci dělala, musela jsem vstát a dělat že sem vyspaná.
Výlet byl ukrutně dlouhej. Přes 25 kilometrů nás táhli přes skály a kopce. Všichni jako vleklý slimáci jsme se vydrápali na poslední kopeček, ale jakmile jsme viděli kemp hned pod ním, hned jakoby všichni oživli a rozeběhli jsme se dolů, ani na volání Williamse se nikdo neotočil a tak ani já, ikdyž jsem byla upřímně asi jediná kterou zajímalo jak se tváří.
Když jsme doběhli ke kempu všichni jsme si rozebrali klíče na recepci a bez povolení učitelů šli už pomalejším krokem do chatek. V tu chvíli byla pravá chvíle se ohlédnout kde jsou učitelé, samozřejmě že Williamson naštvaně chvátal za náma ale ty dvě hrdličky se táhli daleko za ním.
U večeře jsme samozřejmě dostali sprda ale jelikož jsme všichni v pořádku a v plným počtu v kempu, zas tak hrozný povyk to nebyl.
Ten večer jsme se zase sešli všech 7 holek na pokoji.

Btw v úvodním obrázku je mapa školy konečně...

The teacher?Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang