The teacher?

5. Výprava

Najednou jsme slyšela bouchání na dveře. Když jsem se vzpamatovala Eadlyn už otevírala dveře a z nich vyvalila Melanie a Nanny.
„Vy snad ještě spíte holkyyy???!?! Za půl hodiny je sraz před školou a vy ležíte v posteli, máte vůbec zabalený?”začala  šílet Mel, lítala po pokoji a házela oblečení do jedný velký tašky, která nejspíš patřila Eadlyn, protože já přijela s kufrem ve kterým ještě pár věcí zůstalo.
Na adapťák jedeme na tři noci, v kempovacim resortu kde budeme naštěstí v chatkách. Na naší 24 členou třídu jedou 3 učitelé.
Během pár minut jsem se stihla v rekordním čase upravit, vyčistit zuby a hodit na sebe bikershorts s nějakým tílkem to byl ve skříni. Batoh nám zabalily ostatní holky co k nám přišli na pokoj a s hrůzou zjistili že nejsme připravený.
Po 20 minutách jsme se vypalovali z našeho pokoje s tím že co jsme zapomněli nejspíš nepotřebujeme protože kontrola všech věcí neproběhla.
„Určitě nám bude něco chybět.” zatěžovala jsem si a zamkla pokoj.
Potom jsme se vydali k jídelně si vzít něco do ruky k jídlu a pití ale víc jsme nestihli, jelikož jsme si všimli netrpělivě čekajícího Williamsna u autobusu. Tak jsme svižně vydali ve skupině mě, Eadlyn, Melanie, Nanny, Annie a Katy k autobusu.
Williams nezapomněl nějakou připomínku k našemu příchodu ale nejvíc hrozivě se podíval na mě. Vlastně ani ne hrozivě. Spíš tím způsobem že si že mě dělal srandu a pak zavrtěl hlavou a posměšně si ufrkl pod nos. Bože, to bude výlet.
Naštěstí jsme nebyly poslední takže největšího sprda dostala Laura se Stevem od Carterový protože přišli o 15 minut pozdějc. Začínají se mi to dva znepříjemňovat. Shodli jsme se ale s holkama že všem dáme druhou šanci na tohle kurzu a pak už půjdou mimo nás.
Měli jsme si sednout vedle svých spolusedících jako ve škole ale Jenna už seděla s Katy, tak jsem byla nucena si sednout dopředu k učitelům. Paráda, to mi to hezky začíná.
Zároveň jsem ale mohla hodně zblízka pozorovat náš plán dát tělocvikářku s Luisem ale na druhou stranu jsem musela sedět s Williamsem. Nejdřív jsem si myslela že to zvládnu, prosedím necelou hodinu s mobilem a holkama na zprávách a budu mu koukat přes rameno s kým si píše a na co kouká a pak to budu diktovat holkám s vysmátýma smajlíkama. Opak byl pravdou. On ani jednou neotevřel mobil takže nevím bohužel ani jeho tapetu o kterou jsme se s holkama vsadila. Asi v půlce cesty mu došla trpělivost a začala diskuzi větou:
„To máte ve zvyku usínat při hodinách?”
Tím mě naprosto odzbrojil a já vyprskla všechnu vodu kterou jsem právě pila z láhve na něj. Geniální trapas.
„ježišmarja omlouvám se strašně se omlouvám” místo seřvání jsem ale dostala totální výtlem. On se začal tak smát že jsem na něj koukala s vykulenýma očima a po chvíli utichl celý autobus a každý se natahoval pro to aby viděl kvůli čemu se nás třídní tak směje.
Když viděli mě s lahví v ruce a jeho v úplně promocenym triku začalo se šuškat. Ještě lepší, Abby. V tu pravou chvíli se Williams zvedl a výstižnym hlasem všem řekl, že tu není nic k vidění a že si můžou zase sednout a v tichosti dojedeme až do cíle nebo ať se připravíme na adapťák který nikdo nikdy nezapomene. Myslím že tohle se mu už povedlo, protože všichni okamžitě ztichly, usadily se zpátky na sedačky.
Williams se usadil a otočil se na mě s pořád potevřenou pusou, protože co se to kurva stalo?!?
„tak kde jsme to skončili, ehm jo, stává se vám to často?” zeptal se znovu jakoby se před chvílí nic nestalo a během mé odpovědi se prevlikal do novýho tricka který měl v batohu. Proč vůbec nosí oblečení v batohu? No nic. „ Upřímně? Vůbec. Nikdy se mi to nestalo a je mi ctí že jste součástí takovýhle významný události pane učiteli. ” upřímně jsem se zasmala ale stále spíš vyjeveně než že by to bylo vtipný.
Když jsme dorazili na místo, byly jsme nuceni naší konverzaci, která nebyla vlastně ani tak špatná, ukončit. „Doufám že tuhle konverzaci někdy dokončíme..”
teď už jsme se oba v klidu zasmali a já se vydala na cestu za holkama. Cestu studu. Doslova každý ze třídy na mě koukal, ať už opovržlivě, pobaveně, znechuceně a nebo jako holky nečekaně natěšeně co jim sakra řeknu.
Když jsme vytvořili skupinky a všichni byly připraveni se vydat k chatkách, vydali jsme se ke středu kempu.
Chatky jsme měli mít po 5.
Rozhodli jsme se že budeme já, Jenna, Annie, Lena a Katy. Druhá chatka holek byla Melanie, Nanny, Eadlyn s Claudií a Astrid. Tu jsem celkově moc neznala ale u ty jsme si mohly být jistý že naše drby nevykeca dál. Další chatky byly Monica a Miriam s Elise a Susan s Carlou. Další chatka kluci, hned vedle holek, Steve, Jack, Oliver a Benjamin s Michaelem. Poslední chatku plnily zbytek. Penelope, Beatrice, Eleanor ke kterým zbyla už jen Laura. Trochu jsem ji litovala.
Naše chatka byla nakonci a tak napravo byl jen les.
Když jsme otevřeli dveře a začali si rozdělovat postele, zůstala jsem sedět na posteli, ale holky mě dlouho nenechali vydechnout, chtěli slyšet každej detail co se stal v tom autobuse.
Když jsem začala povídat ohlídla jsem se nenápadně do okna, ani nevím co mě tam tak táhlo. Naproti naší chatce jsou učitelé, samozřejmě že v okně musel zrovna stát on.