We're gonna stick together (SMDFL2) -(CZ)

11. Chapter (Crop top)

Dneska.. Dneska je ten den, co jdu za Niallem. Bojím se? Odpověď je v celku jasná, ano. Pořád si říkám, ‚Co by se tak mohlo stát, on na tebe zapomněl a ty máš Harryho, miluješ ho a on tebe. Niall tě tam chce jen, aby se o tobě něco po takové době zase dozvěděl.'. Hlasitě jsem vydechla a podívala se na obrazovku mého počítače, kde byla Lee s Jesy. Perrie zase někde lítala se Zaynem a Harry byl s kamarády. Co jiného by jste také čekali, vždyť je pátek odpoledne, všichni jsou s kamarády nebo se svými partnery, ale jen já tu ležím před notebookem a skypuju si s Lee a Jesy.

„Jade, co je s tebou jsi nějaká pokleslá?" zeptá se ustaraně Jesy, Lee se k ní okamžitě přidá, „Taky jsem si toho všimla!"

„Dneska večer jdu k Niallovi." Pověděla jsem jim pravdu, možná si myslíte, proč jsem jim to už dávno neřekla,..Chtěla jsem, ale nebyl čas.

„A kvůli tomu jsi tak přešlá?" rozesmála se Leigh-Anne.

„Já nejsem přešlá! Jen mam strach, to je vše." Ušklíbla jsem se. „A Harry mi to taky moc neulehčuje, když tu není se mnou, ale s kamarády. Ty jsou pro něho asi důležitější" neodpustila jsem si štiplavou poznámku o Harrym.

„A kdyby tu byl tak co? Řekla by jsi mu že jdeš večer k Niallovi, on by začal žárlit a akorát by jste se pohádali. Takhle mu to aspoň neřekneš, nepohádáte se a budete šťastní oba dva. A varuju tě Jade, jestli nebudeš do zítřka v pořádku, dojedu za tím tvým Niallem a uvidí jak umím být zlá! Buď zase ta vtipná a bezstarostná Jadey jako v X-Factoru."dokončila jsou dlouhou řeč Jesy.

„Jessico Louise Nelson, ty mi nemáš co rozkazovat! Neštvi mě nebo dojedu to toho tvého Londýna a ten uvidí pořádnou ženskou." Pohrozila jsem ze srandy pěstí, moje nálada se hned zlepšila, potřebovalo to jen přátele.

„Tak to zase prrrr" ozvala se ignorovaná Leigh-Anne. „A ke mně jako nikdo nepojede? Vy jste, ale mrchy co?" zasmála se.

„S tebou se už počítá." Mrkla jsem. Mam je tak neskutečně ráda, vždy dokáží zlepšit náladu. Jak dokončíme školu, musíme se dostatečně zaměřit na zpěv!

„Když myslíš." Odfrkla Lee. Já tu holku za její náladovost miluju! Ovšem Harryho bych za to zabila! V jednu chvíli je na mě milý, a pak najednou po mě vyjede. Nebo se se mnou z ničeho nic se mnou nebaví. Hrozně ráda bych mu někdy chtěla říct, ať si tu svou náladovost strčí do..no vy víte kam..

„No nic, ladies.. Já budu muset končit, musím si vybrat nějaké oblečení na večer." snažila jsem se jemně ukončit hovor, „Sakra, já se bojím jak malé dítě." uchechtla jsem se.

„A víš, že se ti ani nedivím?" vysmála se mi Jesminda. Propalovala jsem jí pohledem. „Ale klid! Určitě to bude v pohodě." rozmáchla rukama, okamžitě co uviděla jak ošklivě se na ní tvářím. Hlasitě jsem se zasmála. „Když se tak tváříš tak z tebe mam opravdu celkem strach!" upozornila mě.

„Kdy mě konečně přestanete ignorovat?" začala fňukat Lee. Smutně jsem se podívala na její též smutný obličej v okénku notebooku. „Doufám, že si ten večer užiješ," usmála se na mě. „Miluju tě, večer nebo spíše zítra si zavoláme pa." zamávala mi a hned naše spojení přerušila.

„Taky tě miluju." zamávala jsem jí, i když už mě asi těžko mohla vidět. „Tak jsme tu zůstali sami." podívala jsem se na Jesy, která se na něco dívala na telefonu. Nejspíš mě ani nevnímala. „Jesy?!" upozornila jsem jí na svou přítomnost.

„Co chceš?" zeptala se mě. Rozhořčeně jsem se na ní zašklebila. „Promiň, jen.. Napsalo mi nějaké neznámé číslo." zamračila jsem se. Podívala jsem se na ní tázacím pohledem. Podívala se zpět do telefonu a přečetla mi zprávu „Jsi nula.". Utřela si slzu, která jí ukápla a nepovedeným falešným úsměvem se na usmála. „Asi to byl jen někdo ze školy.." konstatovala.

„Jesmindo.." povzdechla jsem si. Vím že Jesy nemá lehký život, napřed to byl její táta a teď spolužáci. O jejím tátovi se teď nechci bavit, možná někdy jindy. „You are beautiful no matter what they say.." zazpívala jsem jí kus Beautiful. Okamžitě se na jejím obličeji vytvářil obrovský úsměv od ucha k uchu.

„Děkuju." vděčně poděkovala.

„Za málo." poslala jsem jí vzdušnou pusu. „Promiň..ale teď, už fakt musím končit.. Nechci, ale musím se připravit na večer, jak psychicky tak vzhledově." zasmála jsem se. Jesy se zasmála se mnou.

„Psychicky vypadáš v pohodě a vzhledově jsi dokonalá, myslím, že kdyby tě teď vyděl, jak vypadáš, tak, že tě přehne rovnou na místě." snažila se mě povzbudit. Zasekla jsem se při slově ‚přehne'.

„Nebudeme spolu spát, mam Hazze!" zatvářila jsem se naštvaně, ale rozhodně to tak nevypadalo.

„Fajn fajn.." zasmála se.

„Dobře, tak ahoj." Zamávala jsem jí a usmála se. Úsměv mi opětovala a zamávala mi. Vypla jsem videohovor.

Co si na sebe vezmu ? Mam tolik oblečení.. a přece málo. Otevřela jsem obrovskou skříň s oblečením a podívala jsem se zamyšleně na oblečení. Co třeba nějaké šaty? Tedy přesněji sukni a triko..nebo tak něco, třeba crop top. A nebo kraťasy a crop top s nějakým lehkým svetříkem? Co takhle si vzít třeba jen košili s kraťásky? Tolik možností. Zabírám se radši oblečením, než tím co se stane večer, protože oblečení mi aspoň nezhorší náladu. Vypadá to, že večer bude teplo, tak si na sebe rozhodně nebudu brát, nějaké džíny a svetr. 

Ze skříně jsem vytáhla černé kšandy, černý trošku delší crop top a džínově modrou sukni. Doufám, že to bude vypadat dobře. Nechtěla jsem čekat na večer než si to vyzkouším, proto jsem si to oblékla hned, moc jsem chtěla vidět jak to bude na mně vypadat.

Není to špatné, spíše naopak, je to skvělé. Usoudila jsem. Co si udělat s vlasy? Vlnité by byli skvělé! 

"Jade?!" uslyšela jsem za dveřmi, hlas své milované matky. 

"Ano?" křikla jsem. 

Dveře od mého pokoje se otevřeli "Zlatíčko, volala Perriina maminka večer k nim jdeme s tátou na večeři. Chceš jít taky?" zeptala se.

"Ty jsi zapomněla? Vždyť jdu k Niallovi.. Navíc Perrie je stejně se Zaynem, tak tam nebude." usmála jsem se. 

Na matčině obličeji se objevil úšklebek. "Promiň... a to chceš jít za Niallem v tady tom?" 

"Ano, je v tom nějaký problém?" nadzvedla jsem obočí. Nechápala jsem proč jí to vadí. 

"Není to moc..ehm..vyzívavé?" nevěděla jak tu otázku položit, ale nakonec se zeptala. Jen jsem zakroutila záporně hlavou, mě se to líbilo. 

Mooc se vám omlouvám!! Nepřidala jsem snad 3 týdny žádný díl..a tohle taky není nic moc. :( Snad ten další se vám bude líbit :D. Nepřidávala jsem protože jsem něměla čas..byl konec školního roku a učitelé hrozně zkoušeli.. :( No nakonec mam jen jednu trojku a to z matiky.. :) Babička hrozně nadávala, protože je to bejvalá matikářka -_- :D.. V pololetí jsem měla 3 z češtiny a teď jsem to vytáhla na 1 :O. Málem jsem měla infarkt :D. A co vaše známky? :)) Mam vám moc ráda a ještě jednou se moc omlouvám :).  Napadlo mě, že by jme mohli udělat nějakou výzvu.. tak 50 READS 10 VOTES a 2 COMMENTS :)) (samozřejmě budu moc ráda, za každý koment!!)