5. Chapter (He is back)

352 23 2
                                    

"Jadey." vyjekli holky nastejno, když mě spatřili ve dveřích. "Ahoj" řekla jsem s klidem. Perrie, držela v ruce poslední kousek pizzi. Hnusně jsem se na ní zamračila, zahodila jsem kabelku a skočila po ní. "Já jsem ti něco psala!" křikla jsem a ukradla jí poslední kus pizzi. "Promiň, ale ona tady tak krásně ležela a smála se na mě." zasmála se své větě.

"Já jsem jí říkala, ať ti to nechá." ozvala se Jesy, která se na nás společně s Leigh z po vzdálí dívala. "A stejně neposlechla." zakousla jsem se do ní (do té pizzi ne do Perrie :D).

"Asi tak," souhlasila Leigh-Anne. "A mimochodem..Proč jste s Harrym tak rychle po vystoupení zmizeli?" zeptala se. Sedla jsem si na Perriinu postel.

"Harry, chtěl vypadnou a já byla už unavená. Omlouvám se." sklopila jsem pohled k zemi. "Né, nemysli si, že nám to vadí, jen jsme chtěli zajít do baru." objala mě Jesy. 

"Popravdě ani mě nenapadlo, že by vám to mohlo vadit, ale jen mi teď dochází, že bych neměla dávat přednost Harrymu, před vámi. Teď jste pro mě na prvním místě a musíme na své kariéře pořádně pracovat." povzdechla jsem si, najednou jsem na svůj kus pizzi neměla chuť.

"To je pravda, ale to že máš skupinu neznamená, že máš kašlat na kluky." pohladila mě po vlasech Leigh. "No samozřejmě! Víš co kašli na to, teď se s tím nezatěžuj. Stejně to nemá cenu." objala mě Perrie, čehož okamžitě využila sebrala mi pizzu a dala si jí celou do pusy. 

Vykulila jsem oči "Nemam tě ráda."odvrátila jsem od ní pohled a vyskočila z postele. "Co jste tady beze mě dělali?"zeptala jsem se. Holky si vyměnili pohledy. "Pomlouvali tě." vyprskla Jess. Otevřela jsem pusu do písmene 'O'. "To protože závidíte." řekla jsem na oko ublíženě.

"Jen nedělej, že ti to vadí." řekla Perrie s klidem. "Vadí." odsekla jsem. "Hele nebudou už fotky z vystoupení?" změnila téma Leigh- Anne.

"Jak nenápadné Lee" odfrkla jsem, načež jsem se zasmála. " Kdybych to neudělala hádali by jste se do nekonečna." protočila očima a vzala si z postele notebook, na kterém začala vyhledávat fotky.

"Hele co jedna fanynka napsala;Little Mix, upřímně vám děkuji za včerejší večer, udělali jste mě víc než šťastnou. Vidět vás bylo splněné přání, věřím, že to dotáhnete daleko." rozplývala se Lee a my všichni s ní. 

"To je od ní milé," okomentovala jsem. "retweetni to." poručila jsem jí. Já, Perrie a Jesy jsme se mačkali u jejího počítače. Možná by bylo lepší aby si každá vzala svůj telefon nebo notebook a hledala vzkazy od fanoušků u sebe. Svou myšlenku jsem ovšem nevyřkla.

"No Perrie a co ty se Zaynem? Dlouho jsi o něm nemluvila." ozvala jsem se, když Leigh už dlouho nic nepřečetla.

"Ano nemluvila o něm snad hodinu." vyprskla Jesy.

"Jesy, ty meleš o Jakeovi celé dny a noci, pořád jsem na tom lépe." bránila se Perrie. Ani bych se nedivila, kdyby ty dvě po sobě, teď skočili.

"Tak promiň, že jsem zamilovaná." ošila se Jesy, musím je nějak zastavit, vždyť se zabijí.

"Holky! Každá máme někoho. Měli by jsme se tolerovat.Vy dvě pořád kecáte o Zaynovi a Jakeovi. Já zase na vás kašlu kvůli Harrymu, čemuž už je konec. Už se budu starat jen o vás." upřesnila jsem.

"Jade, má pravdu. Neměli by jsme se hádat, jsou to jen kluci a my jsme jen čtyři holky, které se musí věnovat i sami sobě a myslet na sebe." odtrhla pohled Lee od notebooku a přidala se do konverzace.

Sedla jsem si na postel vedle Leigh a dívala se na co se koukala, když se ještě věnovala notebooku, hlavu jsem si položila na její rameno. Leigh mi položila ruku na záda a usmála se.

"Je ti dobře Jadey?" zeptala se, když se přestala bavit s Perrie a Jesy. Najedou jsme se rozdělili na dvě skupinky. Já s Lee a Perrie s Jesy. "Ne, mam jen nějaký špatný pocit. Nevím z čeho to je...Eh neměli by jsme skládat nějako píseň?" položila jsem jí na oplátku svou otázku.

"Dneska je takový volnější den, zítra večer jedeme domů a pak.. zas pondělí a do školy. Takže, si chceme dát pauzu." vysvětlila.

"Fajn a kdy máme další vystoupení? Říkal vám to Jeff?" zeptala jsem se. Protože díky Harrymu jsem odešla z vystoupení moc brzo, tudíž jsem nezastihla Jeffa, který nám domlouvá vystoupení, koncerty, nahrávání CD a další věci. Je to náš manažér.

"Ne, ale povídal, že asi tak za dva týdny, budeme vystupovat v Leeds, prý tam bude nějaká slavnost, takže budou moc rádi, když tam bude někdo zpívat." odpověděla.

"Dobře.. Je hrozný jak od sebe bydlíme daleko." povzdechla jsem si a objala Lee." Mohli by jste s si Perrie pořídit byt v Londýně, já to do Londýna nemam tak daleko a Jesy tam bydlí takže.." nedokončila, ale věděla, že jsem pochopila co tím chtěla říct.

"Nemohla bych tady všechny nechat a navíc, rodiče se sem teď odstěhovali." vysvětlila jsem jí to. "Vždyť je ti 18 a Harry by mohl jít s tebou."snažila se najít argumenty.

"A co Zayn? Šel by s Perrie? Nebylo by nás v Londýně už nějak moc? A proč by tam vůbec jeli oni? Mam tu přátele. Nemůžu odejít, ještě musím dostudovat." vyšlo to ze mě, tak nějak z ničeho nic.

"No jak myslíš." odpověděla smutně. "Promiň, nechtěla jsem aby to vyznělo hnusně." omluvila jsem se.

"V pohodě zlato." políbila mě do vlasů a já vstala z postele. "Už půjdu, mamka mě chtěla mít co nejdřív doma." oznámila jsem. 

"P-Poopey?" šeptla šokovaně Perrie. "Co?" podívala jsem se na ní podivně, nechápala jsem co se děje. Perrie seděla na zemi, vedle ní byla Jesy a koukala jí přes rameno do telefonu. Jesy nevypadala šokovaně, ale taky nebyla moc v klidu. 

"Teď mi napsala Eleanor." odkašlala si Perrie. "A- a prý viděla Liama s, s ehm.."nevěděla jak mi to má říct. 

"Sakra Pezz tak to řekni!" popohnala jsem jí.

"Eleanor viděla Liama s Niallem..eh dneska." řekla rychle.

"Ne, to není možný, Niall odjel a nevypadalo by to, že by se chtěl vrátit." nechtěla jsem tomu uvěřit, ale někde v úplném vnitřku jsem byla šťastná. "Opravdu je tu?" zeptala jsem se klidně. Pezz přikývla.

Narozeninový :3333 Happy Birthday..to meeeeeee. :DD Nevím proč, ale dala jsem si takový cíl, že ve výjimečné dny budu přidávat díly..prostě musím :D


We're gonna stick together (SMDFL2) -(CZ)Where stories live. Discover now