Kousnout a odkopnout (Twilight ff)

3. Horská dráha

Ester seděla ve svém pokoji na posteli a zírala z okna. Ve skutečnosti, ale měla plnou hlavu včerejšího rozhovoru s Garrettem...

Před deseti hodinami:

,,Byl tam jeden kluk, Jimmy asi. Byl to jeho nápad a tak jsme prostě jeli do Amsterdamu. Obvykle takové věci nedělám, ale potřebovala jsem změnu, tak jsem si řekla, proč ne? A teď tu sedím s nejmíň dvě stě padesát let starým upírem a vysvětluju mu význam slova 'kalit'." zasmála se.
,,Ty vážně nevíš, co je to horská dráha?" vzpomněla si na Emmettovu poznámku a smála se dál.
,,No, a co to teda je?" zeptal se obratem Garrett a v jeho hlase byl také slyšet úsměv.
,,Víš co? Já ti to zejtra ukážu." odbyla ho a už už se těšila na další otázku.
,,Jak ses stal upírem?"
Garrett si promnul vlasy, které mu odrůstaly do čela a zavzpomínal na bitevní vřavu.
,,Měl jsem vlastně štěstí. Nebo smůlu, to záleží na úhlu pohledu. Byla to nehoda, ten upír to neudělal úmyslně. Války byly odjakživa pro upíry jako hostina. Tolik mrtvých, že nejdou spočítat a denně přibývají další, v tom zmatku se nikdo neptá, co se stalo Johnovi s Vincentem, kteří šli jen pro zásoby, protože je to každému jasné, nepřítel je dostal. Já a dalších devět chlapů jsme se přesunovali. Asi tři dny jsme nespali, byli jsme hladoví a promrzlí. Viděli jsme už tolik smrti, tolik mrtvých přátel. Utábořili jsme se v lese, ale věděli jsme, že nepřítel je blízko, měli tábor jen za kopcem. Nemohli jsme rozdělat oheň, aby nás neviděli, tak jsme spali namačkaní na sebe jako prasata na porážku. A tehdy přišel, v noci nás přepadl a jednoho po druhém vysál do sucha. Jenže já byl až na kraji, zbyl jsem jako poslední a on už měl dost. Myslel si, že jsem mrtvý, když zmizel. Ale já tam ležel ještě tři dny a když jsem se probral, neměl jsem tušení, co se se mnou stalo. Vrátil jsem se do války a až roky po ní jsem potkal Carlislea, který mi konečně vysvětlil, co jsem. Lepšího přítele jsem nikdy neměl." dokončil vyprávění a nastalo ticho.
,,Tím odpadá otázka, jak jsi poznal Carlislea." poznamenala Ester a oba se pousmáli.
,,To asi ano. Ale teď mi pověz, proč ses mi podvolila, když jsem z tebe vysával život?" to byla konečně otázka, na kterou opravdu chtěl znát upřímnou odpověď. Ester se zatajil dech, který ani neměla. Bylo to pořád nové, pořád se chovala jako člověk.
,,Já nevím, Garrette." řekla tiše.
,,Napadlo mě, ó můj bože, to je skutečný upír a vybral si zrovna mě. Cítila jsem se výjimečně. Ale pak jsem dostala strach, když mi došlo, že do pár minut budu mrtvá. Proč jsem se nakonec podvolila vážně nevím. Asi jsem si tu výjimečnost chtěla užít, když už to mělo být to poslední v mém životě. Snad..." zadrhla se a sama nemohla uvěřit tomu, co se chystá říct nahlas, ale pravda je pravda.
,,Snad jsem chtěla polibek... poslední... od pravého upíra." odmlčela se a zatěkala očima ve tmě před sebou.
,,Asi to zní hloupě, ale myslela jsem, že mi to dlužíš. Jako kompenzaci za můj život. Ale tys mi nakonec dal nový." Ester měla v tu chvíli v hlavě představu Garrettovi reakce, která se jako zázrakem začala stávat skutečností.
,,A chceš ho ještě? Ten polibek?" zeptal se, nehledě na pořadí a kdyby mu tlouklo srdce, jistě by teď bilo jako o závod. Neměl moc zkušeností se zájmem něžného pohlaví. Z velké části za to vděčil svému životnímu stylu a v neposlední řadě své povaze, která byla od přírody prchlivá. Ale Ester mlčela až moc dlouho. Nevydržel čekat a během setiny vteřiny už se nad ní skláněl s otázkou v pohledu rudých očí. Ester zazmatkovala, ale zachovala si svou hlavu, když mu jemným pohlazením po tváři dostatečně jasně odpověděla i beze slov. Splnil její přání a nečekaně něžně spojil jejich rty. Snad jí nechtěl vyplašit, zdráhal se být vášnivý. Ester se však poddala možná až moc a pod jejím stiskem se silný kořen měnil na třísky. Jakmile si to uvědomila, málem se studem propadla.
,,Pro dnešek už bylo pravdy dost." dostala ze sebe lehce přidušeně a v mžiku byla pryč. Garrett zaskočeně zamrkal a protože nejspíš nikdy nepochopí ženské uvažování, lehl si na záda do sněhového poprašku mezi stromy a pustil to z hlavy.