Menší laskavost

1. Kapitola

Ve vzduchu se rozpíná vůně podzimu, lístky elegantně tančí ve větru a venku se mihotají obrysy studentů, co se rozhodli strávit sobotní odpoledne v Prasinkách, kouzelné vesničce ležící za Bradavicemi. Podzim krajinu vybarvil do odstínů sytě oranžové a jasně žluté, a jediné co kontrastuje s těmito barvami, jsou černé hábity žáků a roztáhlé Černé jezero s neprůhlednou vodou klidně odpočívající za vrbou Mlátičkou .

Popojdu k oknu a naposledy pohlédnu na malebnou krajinu, Podzim v Bradavicích byl vždycky kouzelný. Místo procházky po nádherném okolí, ale musím napsat slohovku do přeměnování, Mcgonnagalová má přísnější hodnocení než Křiklan, a to už je fakt co říct. Vzápětí se otočím a uvidím obličej žadonící o laskavost. Jeho tělo mu lemuje nedbale zapnutý hábit s kravatou v barvách Nebevíru. Černé vlasy až k ramenům má rozčepýřené jako ptačí hnízdo a svýma jak by jindy řek "okouzlujícíma očima" se snaží udělat roztomilá psí kukadla. "Ne, Siriusi tu esej do přeměňování ti nenapíšu" Prohlásím rázně a odejdu. On zamnou přesto poběží "Annie prosím" ozve se za mými zády. "Ne ani ti to neopravím, pamatuješ na tu esej na Amorův šíp? Jediná věta-"Jsem okouzlující nepotřebuju nápoj lásky" "To není nic se školou" ozve se za mnou, pro důraz dodá "Přísahám" "Potřebuju jen takovou menší laskavost" pokračuje. "Co teda potřebuješ? zeptám se a protočím očima. Sirius si nervózně prohrábne vlasy a začne "Potřebuju aby si byla moje holka"

Pohlédnu na něj neurčitým výrazem, něco mezi znechucením, překvapením a říkáním si "Co se to u Merlina stalo" Nakonec se na něj jen dlouze podívám a vyhrabu ze sebe větu "Hele, mohl bys to prosím zopakovat, asi jsem špatně rozuměla" Sirius neustále s někým flirtoval ale jeho si pamatuju ještě když se učil jezdit na tříkolce a znám ho líp než kohokoli jinýho. "Potřebuju abys byla moje holka" zopakuje to. "Siriusi, promiň tohle by asi nefungovalo" vykoktám ze sebe."Narcissa ti to vysvětlí" Aha, fakt super něco řešit s tou namyšlenou .... Nebudu nadávat. Než se ho stihnu zeptat, co přesně by mi jeho sestřenice měla vysvětlovat, popadne mne za ruku, až mi málem spadne brašna plná knih (kdyby mi spadl a zničil se Regulusův deník s jeho kresbami a malbami, nikdy bych si to neodpustila). Sirius běží tak rychle, že bych na obou rukách nenapočítala, kolikrát jsem málem spadla. Ostatní studenti se za námi jen otočí , nebo dívky okouzlené Siriusovým "šarmem" na něj zamilovaně pohlédnou

Končí klikaté bradavické chodby a ocitáme se na chodníku, jež vede do Prasinek. Málem narazím do nějaké mrzimorky tak na ni jen zavolám omluvu, protože Sirius se mnou v zajetí běží po mostě. Vzduchem se line vůně lízátek, citrónů i ohnivé whisky. Svištíme uličkami posetými dřevěnými chaloupkami, až mě vtáhne do oblíbené hospůdky, U tří košťat, kde jsou všechny stoly obsazené až na jeden celý volný až na židli s pohlednou blondýnkou. Narcissa. Třeba mi vysvětlí,co se Siriusem je.