Riziko povolání (H. Quinzell/J. Valeska)

5.Zrodila se Harley Quinn (z pohledu Harleen)

Došla jsem k ošumělému paneláku.Otevřela jsem dveře a vystoupala do druhého patra.Když mi ta mrcha Romanoffová nevyhověla,vysekám Jeroma z té cely sama.Vešla jsem do malého bytu,ve kterém jsem bydlela.Ze skříně jsem vyndala dlouhý černý plášť s kapucí.Nechtěla jsem na sebe přilákat zbytečnou pozornost.

Když jsem byla připravena,vyrazila jsem k Arkhamu.Za budovou se táhla nízká kamenná zídka,přes kterou jsem přelezla.Doběhla jsem až ke vstupním dveřím a vklouzla dovnitř.Potichu jsem kráčela po chodbě a na konci jsem zahnula doleva.Jakmile jsem se ocitla v odpočívárně,šáhla jsem po klíči od Jeromova pokoje.

Plížila jsem se k samotkám a doufala,ž e nenarazím na někoho z personálu.Prošla jsem bez úhony a dorazila k světle žlutým dveřím.Zaklepala jsem na ně a zevnitř se hned ozval posměšný hlas.,,Kterej směšnej doktůrek tam je?"zasyčel Jerome.,,To jsem já...Doktorka Quinzellová."vysvětlila jsem mu šeptem a vešla jsem.

Jerome zavrtěl nevěřícně hlavou.,,Co si myslíte,že tady děláte?Je noc,máte být u sebe doma a spát."obořil se na mě,ale usmíval se.,,Předtím jsem vám slíbila,že vám pomohu ven,ne?Tak pojďte,než se spustí alarm."popohnala jsem ho.Jerome Valeska vyvalil oči.,,Vy jste tak krásně šílená, doktorko."vydechl a následoval mě z cely.

,,Na cukrování budeme mít čas jindy.Teď vypadneme."umlčela jsem ho.Aniž by si nás všimly kamery,proklouzli jsme ven a vydali se po ulicích Gothamu.,,Dávejte pozor,kdyby se po nás chtěli vrhnout policajti."varovala jsem ho.Mezitím jsem se jím nechala vést až k opuštěnému sídlu uprostřed města.

Jerome otevřel masivní dveře obarvené na fialovo.,,Pojďte za mnou.Musíme vás upravit."přikázal mi a odvedl mně do jakéhosi sklepení.Když otevřel kovové dveře,nahlédla jsem dovnitř.Něco v oné místnosti neskutečně páchlo.,,Co to je za smrad?"zeptala jsem se ho.

,,Jedna jistá kyselinka,která z nás udělá to,čím jsme ve skutečnosti."objasnil mi Valeska.Vyzývavě nadzvedl obočí a já pochopila.Sundala jsem si plášť a skočila šipku do jedné ze dvou kádí naplněných páchnoucí zelenou kapalinou.Trvalo asi pět minut,než jsem se vynořila.Měla jsem dva culíky, konec pravého culíku byl růžový a levý byl modré barvy.

Pod pravým okem jsem měla vytetované malé srdce.Růžovo-modrý make-up mi zářil na pleti jako drahé kamení.,,Harleen Quinzellová právě zemřela.Zrodila se Harley Quinn."prohlásila jsem a celé sklepení naplnil šílený smích ze dvou úst.Jakmile se dosyta nasmál,skočil Jerome do druhé kádě a po pěti minutách také vylezl ven.Jeho dříve zrzavé vlasy dostaly zelenou barvu a na sobě měl fialový oblek.

Nasadil svůj typický šílený úsměv a omotal mi paži kolem ramen.,,Od teď budeme známí jen jako Joker a Harley Quinn.Nikdo nás nemůže zastavit."podotkl hlasem,ze kterého čišelo naprosté šílenství.