Riziko povolání (H. Quinzell/J. Valeska)

4.,,Je to matkovrah!Je vyšinutý idiot!" (z pohledu Nataschy)

Seděla jsem u sebe v kanceláři a kontrolovala kamery,když se dveře prudce rozlétly.,,Co vám je,doktorko Quinzellová?!?Trochu zdvořilosti by vám neublížilo."zavrčela jsem podrážděně.Ona vypadala jako utržená ze řetězů.,,Musím si s vámi promluvit o tom novém případu."vydechla.Zoufale jsem si povzdechla.

,,Co se pana Valesky týče,není o čem mluvit.Pokud teda nemáte na mysli to,že je matkovrah a vyšinutý idiot."podotkla jsem.,,Ale ačkoliv udělal tu strašnou věc,pořád je to člověk s city.Mohla bych s vámi probrat jeho případné propuštění?"zeptala se lehce nervózně.

Šokem jsem málem zapomněla dýchat.,,P-propuštění?Propána,je to nejnebezpečnější zločinec v Gothamu a vy mě žádáte o probrání jeho propuštění?Vy jste se zjevně naprosto zbláznila..."Musela jsem se odmlčet,abych sesbírala ztracenou rovnováhu.

Harleen Quinzellová se schovívavě usmála.,,Doktorko Romanoffová,prosím vás.Mohu vás ujistit,že jsem se nezbláznila.Pan Valeska je člověk jako vy a já."snažila se mě uklidnit.,,Odejďete z mojí kanceláře,dělejte svou práci a neotravujte mě,buďte od té lásky.A teď ven!"křikla jsem a vystrčila ji ze dveří.

Vrchovatě naplněná zoufalstvím jsem složila hlavu do dlaní a zkroušeně vydechla.Jenže klidu jsem si moc neužila,jelikož dovnitř jako velká voda vtrhla Pamela Isleyová.,,CO je tak důležitého,že jste mě přišla otravovat?Někdo nechal zvedlé prkénko na záchodě,neteče voda nebo co,kruci?!"vyjekla jsem zmučeně.

,,Jsi v pořádku,Natascho?"šeptla nervózně Pamela.,,PŘIJDU TI,JAKO ŽE JSEM V POŘÁDKU?!?"zařvala jsem a položila hlavu na chladnou desku stolu.

,,No..."zamyslela se doktorka Isleyová.,,To byla jen řečnická otázka.Na tu jsem nepotřebovala znát odpověď,ale každopádně díky,že se staráš."zamumlala jsem nešťastně.Pamela mi položila ruku na rameno a sedla si na židli vedle mě.,,Co se stalo,že vypadáš jako hromada neštěstí?"divila se.,,Ále,jen mě trochu naštvala ta nová doktorka."prohodila jsem.Dívaly jsme se na sebe a snažily se uhodnout,co se té druhé odehrává v hlavě.

,,Aha.Přišla jsem za tebou kvůli tomu,že ten kluk na samotce vyvádí jak šílenec."přiznala.,,Hele...jsem lehce přepracovaná.Jenže to není u mě nic nového,co?"špitla jsem a koutkem oka jsem zabruslila na hodiny na zdi.

Pamela se tam podívala taky.Oboum nám došlo,že za minutu se zavírá.Vyšly jsme na chodbu a já jsem přišla k mikrofonu,kterým se dalo komunikovat přes celý Arkham.,, Zanechte své práce a pojďte.Je konec pracovní doby,tudíž všem přeji hezký zbytek dne."ozval se můj hlas a všichni se vydali k hlavnímu vchodu, včetně doktorky Quinzellové.