• I'm Scared •

~11~

„Dáme si nějakou snídani, a pak vyrazíme k tobě pro batoh, abychom mohli do školy" pronesl jsem, a ona na mě kývla.

Usmál jsem se, a rozešel se z koupelny, následovala mě.
Došli jsme až do obýváku, kde byl i Bill.

„Dobré ráno" pronesl Bill.

„Taky" odpověděl jsem, a pak se podíval na Tracy.

„Co chceš?" zeptal jsem se.

„Většinou nesnídám" odpověděla.

„Včera si taky nejedla, neříkej že nemáš hlad.. něco ti udělám" odpověděl jsem a koukal na ní.

„Můžeš jít na gauč, já ti to pak přinesu" dodal jsem, a ona kývla.

Hned poté se rozešla do obýváku, a já začal dělat něco k jídlu.

- - - - - - - - - - -

Udělal jsem jídlo sobě i Tracy, a rozešel se do obýváku.

„Na" pronesl jsem, a položil to na stůl.

„Děkuju" odpověděla a já se usmál.

Posadil jsem se vedle ní, a začal jíst svoje jídlo.

Když jsem jedl, všiml jsem si že Tracy nejí, položil jsem svoje jídlo, a přitáhl si ji k sobě.
Věnovala mi nechápavý pohled.

Poklepal jsem na svojí nohu, ať si sedne, zakývala zákeřně hlavou.

„Sedni si” pronesl jsem, a ona tak udělala, vypadala že se bála.
Obmotal jsem si ruku kolem jejího pasu, a popadl tousty co jsem jí udělal.

„Tome já to nechci” pronesla.

„Ale ano.. chceš” odpověděl jsem ji.

„Koukej to sníst” dodal jsem , a koukal na ní.

„Tracy opravdu” pronesl z ničeho nic Bill, a já se na něj otočil.

„Hele tohle znám” dodal, a posadil se vedle vedle Tracy, neboli vedle mě, protože Tracy seděla na mně.

„Jseš mladá holka, která si myslí že nemůže jíst, protože nemá dokonalou postavu, nebo protože ti to někdo řekl..” dodal Bill.
Podle mě má hezkou postavu.

„Neomezuj se.. jen protože si myslíš že si jíst nezasloužíš, jen protože si myslíš že nemáš dokonalou postavu.
Jseš nádherná holka, s nádhernou postavou..a to si pamatuj” pronesl, a já celou dobu koukal na Tracy..je opravdu nádherná.

„Tracy pokud by tě něco trápilo, dveře od mého pokoje jsou vždy otevřené.. můžeš si kdykoliv přijít promluvit” dodal ještě, a pak se postavil.

Tracy se na něj jen usmála, a kývla hlavou.
Bill ji úsměv opětoval, a poté se někde ztratil.

„Sněs to.. zachvilku musíme vyrazit” pronesl jsem, a koukal na Tracy.

Koukla se na mě, a v tu chvíli se naše pohledy střetli.
Dal jsem ji neposedný pramínek vlasů za ucho, a hleděl jí do očí.

Dal jsem ji jeden toust, a ona si ho ode mě vzala.
Začala jíst, a já jí s úsměvem pozoroval.

Nikdy by mě nenapadlo že by se mi do života připletla taková holka.

- - - - - - - - -

Tracy

Jedeme ke mně domů pro tašku, byla jsem nervózní a klepala nohou.

Chtělo se mi plakat když jsem si uvědomila že mě můj otec opět seřve nebo uhodí.

Opravdu jsem se bála, ale nedala jsem to na sobě znát.

Když Tom zastavil, těžce jsem polkla.. opravdu jsem tam nechtěla jít.

„dojdi si pro tašku.. Tracy" pronesl Tom, čímž mě vyrušil z mých myšlenek.

Jen jsem dál seděla, a byla zticha.
Nedokážu tam jít..já opravdu nemůžu.

„Tracy” pronesl, a položil mi ruku na stehno, cukla jsem sebou a podívala se na něj.

„Běž .. musíme jít do školy” pronesl a koukal na mě.

Jen jsem zakývala záporně hlavou.

„Proč?” zeptal se.

Chvíli jsem byla zticha, a podívala se dolů na svoje ruce „bojím se" pronesla jsem potichu.

„Čeho?” zeptal se nechápavě.

Opět jsem mlčela.

„A chceš abych šel s tebou?.. Protože já půjdu" dodal, a já se na něj podívala.
Chvíli jsem váhala, ale poté kývla na souhlas.

„Bille počkej tady" pronesl, a otočil se dozadu na Billa.

„Neasi ,nemám řidičák..ale odjedu " odpověděl ironicky, a já viděla jak Tom protočil očima.

S Tomem jsme vystoupili, a rozešli se ke mně domů.
Pořád se bojím ale už ne tolik.

Když jsem odemkla dveře od bytu, vešla jsem potichu dovnitř, a Tom zamnou.
Většinou ráno spí..ale teď se v obýváku svítí?

Děsilo mě to ještě víc, nikdy není takhle brzo vzhůru.

Naznačila jsem mu ať jde zamnou.

„Proč jseš tak potich-” položila jsem mu ruku na pusu, a nahodila vyděšený výraz.
Myslím že pochopil že má být potichu.

Z jeho úst jsem ruku sundala, a rozešla se ke mně do pokoje.

„Tracy?!” zakřičel kdo jiný než můj otec, a já jako vždy zmrzla na místě.

„Co tady kurva dě-" „ a ty jseš kdo?” zeptal se nepříjemně když koukal na Toma.

„Jsem její.. kamarád?” pronesl Tom.

„Nepovídej.. Tracy má nějaké přátelé , jak milé” odpověděl, a já se chtěla rozejít do pokoje, ale otec mě chytl za paži.

„Začni mě kurva poslouchat” sykl po mně potichu, Tom od nás stál dál cítila jsem jak na nás kouká.

„Když řeknu ať se už domů nevracíš , myslím to vážně..nechci tě tady” dadal, a držel mě pevně za ruku, bolelo to.

„Máš jediné štěstí, že je tady s tebou ten kluk jinak bys skončila jako minule” řekl nahlas..jako by mu bylo jedno že je tady i Tom.
Bála jsem se, a koukala dolů.
Odstrčil mě od sebe, a poté se někde ztratil.

Tom ke mně přišel, a koukl na mě „Jseš v pohodě?” zeptal se.

Jen jsem kývla, a poté se rozešla do pokoje, Tom mě následoval.
Vešli jsme do mého pokoje, a já za námi zavřela dveře.

Do tašky jsem si naházela učebnice co dneska potřebuji, a poté hodila tašku na záda.

„Ještě než půjdeme.. můžu se tě na něco zeptat?” pronesl a já se začala bát, ale i přesto jsem kývla na souhlas.

★    ★   ★

B.