Step byla opět velmi živá. Malý oddíl khergitů se však neschoval, nýbrž naopak jel se všemi vlajkami směrem k rhodocké unii. Pomalinku jeli s velikou vlajkou sanjarů, která jim zaručovala nezranitelnost ve stepi. Alespoň tak to určoval Khergitské zákony.
*
Malá vesnice Mlžná byla skutečně krásná. Ráno zde z nedalekého kopce padal stín, a slunce se tak plně rozvistilo o půl hodiny později, než jinde. Uprostřed vsi byl malý dvorec. I když, dalo by se říci že to byla spíše tvrz. Nad touto trvzí vlál prapor s lětící poštolkou. Od této tvrze vedla cesta, která ležela mezi městem Jalen a stepí. Po této kupecké cestě často jezdily karavany, které mířily daleko na jih, do velikého Aserajskeho sultanátu. A právě po této cestě jeli pomalu, velmi pomalu, jezdec. Měl na sobě nádhernou zbroj nordského válečníka, na zádech obří štít, a u boku nádherný ulfgung. Jeho helma měla na sobě nádherné ornamenty, které prý před třemi sty lety vykoval fjínfi. Pomalu vyjel z lesa a jeho pohled spočinul právě na vesnici Mlžná.Pomalu se rozjel směrem k vesnici, a začal si zpívat.
O red en gang en kriger!
Og kvinnene beklaget, synd på ham, han var en stor danser!
Og han dro til kong Harald, på militærekspedisjon!
Og Jarl Fjunni var der!
Og han sa at når tiden kommer, vil de seile på bølgen! Så seilte de, i året tusen og sekstiseks, og seilte vestover!
Jel pomalinku po cestě a u toho si broukal v Nordštině svou oblíbenou ságu. Zbožňoval ten příběh. Mezitím, co uvažoval, dojel až k prvnímu stavení. Zastavil, zrovna když z chalupy vylezla krásná mladá žena. ,,Omlouvám se, že ruším.." Začal válečník svým nakřáplým hlasem, protože se někde nastydnul, a on sám nevěděl, kde přesně to bylo. Uklonil se v sedle. ,,Omlouvám se, že vás ruším, ale hledám tady zdejší pány." Žena se na něj podívala. Měla opravdu pohledný obličej, úplně černé vlasy a poměrně bledou pleť. Válečníkovi přišla odněkud znamá, jenže se nemohl si rovzpomenouti,neboť se ho začala zmocňovat horečka. ,,Wígláfe?!" Aha, takže ji znal. Pak přestal tak docela poslouchat, protože mu začala klimbat hlava a pak se zřítil ze sedla.Doufal že spadne na trávu, jenže místo toho ho někdo zachytil. ,,Staříku, kde ses takhle zřídil?!" Poslední věty, které slyšel.
*
Oknem prosvítalo světlo, a pokojíkem se šířila vůně levandule. Zvedl se, a na hlavě cítil obklad, byl studený. Zvedl se, a zjistil, že se mu vrátila síla.Doufal jen, že zprávu, kterou nesl, zvládne předat včas, ale měl týden náskok, tak snad ano...
YOU ARE READING
Sedlo A Hedvábí-Mount and Blade OG
FanfictionJedná se o příběh ze světa hry Mount and Blade, přičemž děj je založen na úplně první hře Mount and Blade. Děj je popisován nikoliv z pohledu hráče, ale z pohledu herního charakteru, jež je v původní hře NPC-pokud totiž znáte starou generaci Mount a...
