Sedlo A Hedvábí-Mount and Blade OG

VIII.

Ve královském paláci města Veluka byla nesmírně smuteční nálada. Všude, kam až oko dohlédlo, kam až ucho doslechlo, tam bylo ticho. Král Kastor nebyl špatný král, a město ho mělo docela rádo. Náš Kastor, říkával se mu. Ve stepi bylo ticho. Jedno se musí Khergitum nechat. Vždy, když zemře někdo, s kým si na znamení míru polévali šavle, na jeho památku pily alkohol z koňského mléka. Poté vzali šavli, a polily ji vodou, aby duše mrtvého bojovníka se mohla prevtelit do šavle.

Anežka Palailagovna se potichu procházela po nádvoří. Nedávno oslavila dvacet tři let, a byla ve zlatých šatech, které jí skvělé ladily  k blonďatým vlasům, které měla načesané do složitého účesu. Její krásně zelené oči se dívali kamsi k obzoru, do daleké stepi. Na dveře někdo velmi jemně poklepal.,, Má paní, jste tam? " Podle hlasu poznala královského maršála Tiberia. ,,Pojď dál příteli." Maršál přišel dovnitř. Vlasy už mu pomalinku šedivěli, ale rozum mu pořád pracoval za tři, a dokázal často vymýšlet všelijaké fígle jak se dostat z situací, které Rhodocké království postihovalo. Teď však panoval v Kalrádii vzácný mír. Rhodocké království si totiž vydobylo slávu ohněm a mečem, a hlavně teď už nikdo neměl dostatek peněz na vedení válek. Khergité rádi uznali mír, ačkoliv Rhodocký sejm navrhoval jim vzít jižní državy, Tiberius byl proti.

 Zastával názor, že nemůžou jim dát důvod se mstít. Ne teď. Ať se aristokracie spokojí s připojením poloviny Swadijského království pod Rhodockou korunu. Ostatně, Tiberius měl plán Swadii členit do Rhodockého království, ne však hned, ale postupně. Další půlka Swadie totiž byla pod vládou lady Isoly, což Tiberiovi docela vyhovovalo. Mohl určovat Swadijskou politiku, jelikož Swadijský trůn, což potvrdily všechny země na velikém sjezdu národů Kalrádie, byl podřízen Rhodockému králi. V tom případě totiž Lady Isolla pracovala s malým královstvím, které ovše bude chtít zpět některé državy. Z přemýšlení vytrhlo Tiberia zaslechnutí královnina hlasu-zrovna si něco pro sebe říkala, a tak si řekl, že ji příjde navštívit. Ačkoliv byla Anežka královnou vdovou-nebyla to již královnou jako hlavou království- tou byl mladý Kastor II. s jeho ženou. Anežce však připadl veliký vdovský úděl-hrady a pozemky na severu Království, přičemž Anežka přemýšlela, že vzhledem k důchodům, jaké má, by mohla odkoupit i město Yalen.Teď však pobývala ve městě Veluka.,,Má paní, chtěl bych se vás na něco zeptat, co hodláte dělat teď?" 

Anežku ta otázka překvapila. Co hodlám teď dělat.....faktem je, že chápala, proč se jí na to maršál ptá. Manžel jí zemřel, válka skončila a diplomatická mise teď nebyla zapotřebí, protože se důležité problémy vyřešily-jednak díky vřelým vztahům s nordy a Vaegirci, jednak díky vojenské síle. ,,Nevím. Opravdu nevím. Jak to vypadá s poselstvím co jsi vyslal do Uxhalu na začátku rolování o míru, Tiberie? " Tiberius si povzdechl. Víte vysosti, zrovna teď tam máme takovou zajímavou situaci... Oni odjeli, jenže pak se jim tam prý pokazilo počasí, takže museli zůstat na hraničním přechodu někde nedaleko Suna.

 Jen díky tomu o tom vím, protože to je moje léno." Anežka si povzdechla.,, Škoda." Starší muž se na ni podíval. Poznal na co, tedy spíše na koho myslí.,, Pokud vím, tak jsem poslal Baheštura za nimi těsně před jejich zprávou o deštivém počasí za nimi. Tak za dva, tři dny by mohli být zpátky. ",, To je moc dobře Tiberie, cítím se docela osamělá, i když jsi tady ty, a Wígláf taky. Většina lidí které jsem znala se po smrti krále musela přestěhovat, protože Veluka připadla jeho mladšímu synů ještě za Kastorova života. A s Kastorem druhým vznikla dohoda o novém sídelním městě, takže celé království má v rukou šlechta a král v Pravenu.    ,, Anežko, chtěl bych vás o něco poprosit." ,,O copak?" Mladá žena se se zájmem zeptala, o co jde. ,, Nechcete se na chvíli stáhnout z politiky? Vím, zní to ode mne velmi zle, avšak je to důležité- Když to uděáte, lidé to ochopí tak že předáváte moc jeho otce do rukou jemu, a tím pádem bude mít i vaši podporu." Princezna/vdova se otočila na Tiberia. ,,Ano?" ,, Má paní, pošlu s vámi pár lidí, a budu vás pravidelně informovat." ,,Jistě jistě...teď si zabalím věci."

*

Jezdec na koni měl drahou zbroj, na kroužkové zbroji hnědo-rudý kabátec, s modrým pásem, na hlavě měl čapku s jedním velkým pérem, což značilo vysokého šlechtice. Měl u sebe připásanou šavli, ale v ruce měl palcát, odznak polního hejtmana královských vojsk. Dnes ráno se rozhodovalo o nejdůležitější události za poslední století. Rhodocká republika se dnes spojuje s Královstvím Swadie v Republiku dvou národů, přičemž Rhodocký král je nad králem Swadijským, případně se může sám státi jedním. Kastor se dnes stal nejmocnějším králem kontinetu, ani sveřepí Khergité nebo nordové nebyli tak mocní. Mladý hejtman se opatrně rozhlédl po cestě. ,, Musím říct Wígláfe, že se těším, až řeknu strýčkovi, jak vykuleně se koukal král nordů, když jsi četl tu větu o pánu západního pomezí." Wígláf se pousmál, a zamumlal. ,, Promiň, nerozuměl jsem ti." ,,Že je to starej bastard, a že strýčka potěší, že ho nachytal na švestkách." ,,Tak nebuď takový mrzout pořád, podívej, slunce svítí, ptáci si zpívají, však buď v pohodě." Wígláf si povzdychl, protože pokažddé když Baheštur začal o počasí, velmi rychle se objevuje bouřka. ,,Nezačínej zase o počasí, nebo zase skejnsnem někde v zapadákově, u nějakýho nejchudšího Folwarku, jakej kdy byl!" ,, Ale no ták však..."

*

Déšť padal v provazech dolů, a Baheštur se s Wígláfem schoulily k ohni. ,,Příště Bahešture, příště mlč." ,, No jo porád. " Wígláf se na něj velmi přísně podíval. ,, Dobře, dobře, už mlčím." ,,Skvěle, a teď mi pojď pomoc usušit ten plášť. A jestli se nás Tiberius zeptá, proč jsme se zdrželi, tak to vysvětluj ty, a ne já.