Silence | muke

part 16

Pomalu rozlepím oči a zamžourám do prudkého světla, které vychází z otevřeného okna. Pokusím se hnout pravou rukou, ale jako by mi zmizela.

Když se podívám, kde pravou ruku mám, spatřím tu nejkrásnější věc na světě. Roztomilá tvář natisknutá na mé rameno, rty malinko pootevřené, nazelenalé vlasy všude okolo jeho obličeje. V žaludku ucítím ten hmyz, o kterém vždycky ženské pohlaví mluví, a k mému údivu mi to nevadí.

Mikey mi pohodlně leží na ruce, kterou bůhví jak dlouho necítím, a spokojeně vydechuje. Otočím hlavu k nočnímu stolku a volnou rukou se natáhnu k mobilu. Rychle ten výjev několikrát vyfotím, zamknu telefon a přitulím se k hřejivému tělu.

Krásně voní. Jako skořice, nějaké sladké ovoce a pak něco, co nedokážu určit. Zřejmě jeho osobitá vůně, která mě neskonale přivádí k šílenství. Pokud to vůbec dává smysl.

Při pohledu na něj si uvědomuju, že mi vážně ten kluk změnil život. Za tak krátkou dobu jsem se stihl zamilovat. Ano, už si to můžu přiznat, nemůžu si pomoct. Hodně mě přitahuje, jeho vzhled je tak andělský a nevinný, až to bolí. A jeho povaha? Zažil tolik a stále se dokáže usmívat. Nechce nikomu ublížit, dal by se přirovnat ke kotěti. Jo, to je výstižné.

Pohladím ho jemně po tváři. „Mikey," šeptnu. „Vstávej."

Nerad ho budím, ale podle nástěnných hodin je už jedenáct dopoledne, a to je nejvyšší čas začít den.

Pomalinku otevře šedozelené oči, a když si uvědomí, jak blízko a v jaké pozici jsme, zase mě překvapí. Usměje se, přitulí se blíž a dokonce zavrní.

Tenhle kluk musel být v minulém životě kotětem, jinak si to nedokážu vysvětlit.

„No tak, Mikey, já vím, že v mém náručí je skvěle, ale musíme vylízt," hlesnu a cítím se bezcitně, když musím budit tohle rozkošné stvoření. „Cítím lívance, Cal s Ashtonem na nás určitě čekají."

Mike těžce vydechne, zavrtá se do mého hrudníku a objetí ještě zpevní. Po pár tichých minutách se zavrtí – samozřejmě se otře o mé citlivé partie, ale držím se, jak jen můžu – a posadí se na posteli.

Můžu si dát sprchu?

„Nemusíš se ptát," usměju se a nasadím mu kapuci jeho pikachu onesie.

On se jen bezhlasně zasměje a zmizí v koupelně.

Zamyslím se. Včera to byl velmi těžký večer, dá se říct. Michael mi konečně prozradil důvod k jeho němosti, svěřil se mi a dokonce promluvil... Nevím, co to znamená. Bude teď mluvit? Nebo to byla jenom chvíle okamžiku? Jen projev důvěry?

Bylo by dobré, kdyby zase mluvil. Určitě by tím potěšil spoustu blízkých, Ashtona a tak. Ale zase, kdyby mluvil, neztratilo by to své kouzlo? Ne, že by mě opustil zájem, ale co když by mě Mike odmítl, našel by si někoho lepšího...

Radši všechny tyhle myšlenky hodím za hlavu a dojdu do kuchyně, kde je to provoněné lívanci a nutelou.

„Lukeeeey!" zaslechnu Caluma, nestihnu se ani otočit a už mi na zádech sedí to tele těžký. „Jak ses vyspal?"

Ucítím, jak mi tvář lehce zčervená, ale nedám to nijak znát. „Jo, dobře. Co ty? Nemáš kočku?" zasměju se.

„Trošku, ale když na kocovinu použiješ alkohol, je to lepší, věděl jsi to?" zařehtá se Calum a sleze mi ze zad. „Ashton mi to poradil!"

Nejdřív mám chuť mu vynadat, ale pak si uvědomím, že je dospělý, a může si dělat, co chce. Když se chce řídit tupými radami Ashtona, tak ať. „A kde je vůbec Ash?" zeptám se raději.

„Já jsem tady," ozve se Ashton z obýváku. „Omlouvám se za Caluma, ale byl nesnesitelný."

V tom musím souhlasit. Cal po noci s alkoholem je na zabití.

„V pohodě!" křiknu a jdu se konečně nadlábnout, zatímco Calum kolem mě pobíhá, jak pětileté dítě.

Posadím se ke stolu a Cal naproti mě, opět s dlaněmi pod bradou s jiskřičkami v očích. „Jaká byla noc s Michaelem, hmm?" mrkne na mě. „Bylo něco? Víš, co tím myslím, ne?" zasměje se.

Povzdechnu si a zakousnu se do lívance s nutelou. „Ne, nebylo. Nehodlám to nijak uspěchat, vztahů na jednu noc mám plný zuby," odpovím.

V tom se v kuchyni objeví právě Mikey, již oblečený do trička s potiskem Nirvany a skinny džíny. Vypadá božsky.

„My o vlku...," už se směje Calum. „Nechám vás tu samotný, jdu za Ashiem!" oznámí nám to střevo a zase zmizí.

„Všechno v pohodě?" zeptám se Mikeyho.

„Víc, než to." Sotva tu větu zaslechnu, jeho hlas je slabý a tichý, ale i tak mi to udělá neskutečnou radost. 

---

Ayaaa, guys. Omlouvám se, ale dřív jsem to nestihla. Enyvej, tenhle díl byl docela nezáživnej, ale tak snad příště to bude lepší (snad, omg). 
Dnešní otázky! - Co si myslíte, že se bude dít dál? 
- Jaký máte názor na #cashtona (pokud vůbec nějaký bude, muhaha)? 
- Používáte wattpad spíš na mobilu/tabletu nebo na pc? 

Dnešní věnování patří Melounfan, za její krásné komentáře. Ily all! ♥ -ch.