Rychle nacpu všechny pytlíky brambůrek a různých slaných věcí do skříňky a pak se mírně zadýchaný posadím za stůl. Tohle jsem vyhrál.
„Ty... Ty!" zařve Calum a prstem ukáže na mě, zatímco vydýchává schody. „Hovado! Že se nestydíš mě takhle zřídit!" Opře se rukama o kolena, zatímco se mu na krku houpe igelitka s jídlem. „Příště mám náskok, víš, jak jsou tyhle plechovky těžký?!"
Začnu se smát. Pěkně zplna hrdla. Tohle děláváme vždycky; jdeme nakupovat, rozdělíme si tašky a dáme si závod, kdo bude první v bytě a stihne svou část potravin naskládat do kuchyně. Zatím jsem to vždycky vyhrál já, kromě pár náhodných dnů, kdy jsem navíc Calovi nechal náskok.
„Měl bys začít trénovat, už mě nebaví pořád vyhrávat," uchechtnu se a pomůžu Calumovi roztřídit obsah igelitky do skříní a lednice.
Když je vše vyloženo, zadívám se na hodiny. Za půl hodinu bude šest.
Zamyslím se.
Za půl hodiny?!
A sakra. Za půl hodiny se musím zlidštit, vypadat trochu k světu, uklidit si ložnici a vymazat všechno porno z počítače!
Přinutím Caluma přichystat obývák, udělat nějaké to jídlo, nasypat křupky do misek a připravit televizi na maraton akčňáků a hororů. A já se jdu do koupelny podívat, co se sebou mám dělat.
V zrcadle vidím jenom rozcuchané blond vlasy a nervní výraz ve tváři. Je to na mě moc poznat, že jsem s nervy v háji? Zřejmě ano, když to vidím v zrcadle, probůh.
Rychle si opláchnu obličej, vyčistím zuby – protože nikdy neříkej nikdy -, nageluju vlasy, aby mi stály, a nakonec ještě zamířím do ložnice, kde stačím za neuvěřitelných 5 minut poklidit, a převleču se do přijatelného outfitu.
Zaslechnu zvonek. Je to tady. Nadechni se, Hemmingsi. Je to jenom kluk, který ti trošku zamotal hlavu, nezblázníš se z něj přeci, ne? Jsi Hemmings, ten se nikdy nesnižuje na úroveň zamilovaných chlapečků, tak se seber! Vždycky máš na háku, tak se vzmuž a jdi na to.
Mrknu na sebe do zrcadla, prohrábnu si vlasy a už jsem u dveří. Sice jako prvního uvidím Ashtona, jak si mě varovně prohlíží, ale i tak mi to radost nezkazí.
„Ahoj," usměju se na Mikeyho, který mě tiše pozdraví přítulným úsměvem a lehkým objetím, které si užívám, jak nejvíc mohu.
Calum se přivítá s Ashtonem taktéž medvědím objetím. Trošku se na ty dva zamračím, ale pak radši mávnu rukou.
„Jste připraveni na dnešní jízdu?" zeptá se Calum a ukáže na stolek před televizí, který překypuje jídlem a plechovkami piva. „Ještě objednáme pizzu a už jen stačí zapnout film. Nebo chcete nejdřív někam zajít?"
Zaujatě sleduju Michaela, který se na chvíli zamýšlí, a poté zvedne již připravený telefon s poznámkami.
Já jsem pro filmy a pizzu.
Usměju se. Ten kluk je rozkošnej. A ne, že ne.
„Já taky," přikývne Ashton a už si to míří k pohovce, kde si rozloží ten jeho otravnej zadek.
Nakonec se všichni shodneme, že do půlnoci budeme koukat na filmy, pokecáme, zapaříme videohry, a pak pravděpodobně zajdeme do klubu, který je o pár bloků odtud.
Perfektní.
~~~
Posedáváme na gauči, na zemi se povaluje několik již vyzunknutých plechovek od piva a většina jídla je fuč. Kromě pizzy, kterou si Michael schovává pod pohovkou, a nenechá nikoho na ni sáhnout, protože pizza, ta je jen jeho.
„Hoode, jdi se bodnout!" křiknu, když opět prohraju zápas ve FIFě. Až moc ten fotbal umí, dokonce i jako videohru. „Příště si mě nepřej!"
Calum se na mě otočí a pošle mi vzdušný polibek. „Nebreč," našpulí rty a pak se zasměje.
Je teprve deset večer, za námi 4 hodiny klábosení (mimo Michaela, který opět jenom přikyvoval, a sem tam jsme mu vrazili notes do ruky, ať nám taky napíše svůj názor), hraní různých videoher a jeden film, který byl naprosto nudný, takže jsem ho strávil tajným sledováním Mikeyho profilu.
„Co kdybychom si zahráli něco... jinýho?" navrhne Ashton a přitom si čte nápisy na plechovce, kterou zrovna svírá v dlani.
„Co?"
„Já nevím, takový ty alkoholový hry? Nemyslím zrovna flašku, to je pro puberťáky, ale tak třeba ‚Nikdy jsem...'?" uchechtne se a odloží pivo na stolek. „Ale potřebujem něco tvrdšího, jsme chlapi, ne?" zasměje se.
Tak... proč ne, že?
—-
hey, chriss' here! omlouvám se, ale teď budou díly po 5 dnech, jelikož ve škole je to vážně na-přes-držku ^^
ale jinak, pokud neznáte hru "Nikdy jsem..." (Never have I ever), tak jde o to, že se říkají věci jako např. "Nikdy jsem se neožral tak moc, že jsem si další den nic nemapatoval." - a ten, kdo se už ožral tak moc, že si ráno nic nepamatoval, tak se napije alkoholu. A takhle to pokračuje do té doby, než jsou všichni opilí, všechna tajemství jsou vyzrazena a hlavně jde o srandu 3:)
okay, questions time!
- Už jste někdy hráli hru Nikdy jsem...?
- Co si zatím myslíte o jejich přespávačce aka pánské jízdě?
Už musím, mažu se učit, tak si užijte zbytek dne, i love you all! ♥ ch.
-btw, věnování Adri, za její sladké komentáře! :3
ČTEŠ
Silence | muke
Fanfiction"Slova jsou zbytečná, činy mluví za vše." Jeho život je takový, jaký si vysnil. Když se však setká se záhadným němým klukem, svět se mu obrátí vzhůru nohama. 2015 © chrisstie_cz
