Zpět domů, po letech

Historie světa-Alobea

Na samém začátku byly jen louky a pár stromů ale potom to bylo něco víc. Hlavně pro kmeny snílků a jejich magické koně. Postupně zemi začínali obydlovat. Ale čím více lidí je na jednom místě tím víc je sporů a hádek. Hádky vedou k válkám ale zde k tomu nikdy nedošlo a to jen díky inteligenci snílků. Rozhodovali se pomocí vědomostních soubojů. Nejvyšší ze všech kmenů nominovali zástupce kteří byly vybráni lidem. Probíhalo to trochu jako AZ kvíz. Ten který odpověděl nejlépe dostal nevíce bodů. Do finále nastoupili dva příslušníci kmenů kteří získali nejvíce bodů ale nevěděli jestli byl lepší on nebo ten druhý.

 Do souboje vstoupil kmen Strážců. Strážci byli velice důležití a to proto strážili příběhy všech snů ,které snílci vypouštěli do světa. A byli to výborní vypravěči.

Druhý kmen hrdě nesl jméno Měsíčníci. Také patřili mezi nejvzdělanější kmeny. Zůstalo jim nejvíce magické moci ze všech kmenů. Magickou mocí se nejvíce vyznačovala Stará civilizace Vyznačovali se vytetovaným srpkem měsíce na hlavě.

Dva zástupci: Dick a Sandra. Sandra za Měsíčníky a Dick za Vypravěče .Do dnes nevíme kdo vyhrál protože místo konaní vzplálo v magických plamenech. Ani jeden z uchazečů  nepřežil. Kvůli tomuto požáru zanikli dva kmeny které byli na místě. Strážci a Měsíčníci .Byli tu kmeny jako Futuristici ale ti nic neviděli ani v minulosti ani v budoucnosti. Báli se že jejich civilizace zanikne ale nezanikla. Pouze jen na chvílí panikařila. Všechny kmeny se rozhodli že bude lepší když zůstanou a počkají protože pokud se něco opravdu stane tak tomu není úniku. Spousta Snílků se oproti tomu bouřila. Nikdo nechtěl dobrovolně čekat na smrt. Začali se bouřit, Vedoucí všech kmenů se snažili tuto vzpouru potlačit ale to prostě nešlo. Proto svolali nouzové jednání. Rozhodli se tedy chvíli putovat na sever.  Dorazili na velkou planinu ,která byla ideální pro vybudovaní nového hlavního města. Nechali tedy hlasovat lid aby se zase nevzbouřili jako předtím. Lid se usnesl že dále se mu dále putovat nechce. Proto souhlasil že se usadí zde. Na této planině tedy vybudovali město. Dali mu jméno  Nová knihovna. Ale občané chtěli ještě víc chtěli někoho kdo je vyslechne a pomůže a povede je v případné krizi. Proto si zvolili stařešinu. Která  všechno řídila z Nové Knihovny. Všechno co je zde sepsáno se ví pouze díky příběhům které vyprávěli starší členové společnosti.

Nová Knihovny byla středem země která byla velice rozlehlá a každý kmen si našel místo kde chtěl žít a jaké řemeslu se chce věnovat. Ale Nová Knihovna byla jiná. Zde se lidé nerozlišovali na kmeny ale rozlišovali se podle toho co zde chtěli studovat. Zde byli všichni stejní. A když nechtěli být stejní jako ostatní tak jim to bylo umožněno. Zde jste mohli být sami sebou.

Přála bych si aby bylo takové místo i v lidském světě. Bohužel jsme takové místo ještě nenašla ale nepřestávám doufat že takové místo existuje.

Osmakjede

PS: Je to můj první příběh takže doufám že se bude líbit.