Další den a další hektické ráno. celý dům je na nohách už od sedmi ráno.
Já, Gogyho táta a jeho strýc, který stihl s jeho ženou přijet, připravujeme zahradu .Stavíme stoly, nosíme židle. Za námi běhá Rue s prostíráním, talíři, příbory a světilky.
V kuchyni se motá Gogy s jeho Mamkou a tetou, co jsem pochytil připravují něco k jídlu a dodělávají jmenovky.
Je domluveno že kolem půl jedenácté nastane čas na přípravu nás a dodatečné úpravy, jako dodat jmenovky, dodělat v kuchyni poslední věci.
"Dreami, zlato můžete za mnou?" otočím se na menší brunetu a vydám se k ní. "Lehce nestíhám, a vy už máte hotovo. Mohla bych vás požádat aby jste dojeli pro zákusky a dort? Mám to vyzvednout za chvíli s nestíhám".
"Jasný, ale můžeme si půjčit auto? Na motorce to nebude asi ono" no to letí klíčky "opatrně není to moje auto" řekne a jde se vrátit ke své práci.
V garáži jsem podle pokynů "máš vůbec na tohle řidičák?"
"Ach princezno tady jsi v USA ne v Londýně, tu se smí řídit od 16". Otevřu mu dveře "omlouvám se pane 'jsem z vyspělé země, z druhého břehu Atlantiku' my jsme totiž rádi že vůbec známe oheň" usedne na sedačku.
Než vůbec stihnu obejít auto, už ladí na telefonu spotify. Dobře takže tohle klidná cesta nebude "Když už, připoj si to k repráku"
Po ani né minutě se ozve připojovací zvuk. "Takže hudba pana my pronouns is USA rád?"
"Snesu vše princezno" rozjedeme se podle navigace na určené "Může být Video games od The Young Professionals?" (Doporučuju pustit).
Z reproduktorů se začínají ozývá první tóny, a při prvních slovech brunet začne zpívat.
Open up a beer. And you say get over here.And play a video game.
Nedokážu dělat nic jiného než se přidat bubnováním prsty do volantu a usmívat se jako měsíce na hnoji.
I say you the bestest. Lean in for a big kiss.Put his favorite perfume on.
Počást toho co brunet ztvárňuje různé taneční kreace na sedačce, já se přidávám se zpěvem. Mám pocit že kdyby nás teď někdo viděl myslí si že jsme přijeli z blázince.
It's you, it's you, it's all for you. Everything I do.I tell you all the time.
Když píseň doznívá obou nám na tvářích hraje upřímný úsměv. Navigace nahlásí že dojezd na místo bude do 7 minut, a to nám už hraje další píseň.
☆☆☆
"Dobrý den" popřeje nám nižší prodavačka za kasou. "S čím mohu pomaci?" Sice říká 'nám' ale celou svoji pozornost věnuje mé osobě.
"Měla by tu být objednává svatebních zákusků a dortu" našpulí pusu a svůj pohled upře do tabletu na pultu.
"A na jaké jméno?" Až nepřirozeně se postaví a na Gogym je slušně poznat že nemá daleko od toho ji jednu natáhnout.
"Zlato mám pocit že na mámu" jeho oslovení mě zaskočí, ale hned mi dojde o jakou hru se snaží. "takže na jméno Davidson" chytnu ho za ruku, a vychutnávam si její pohled.
"Dobře" než to vůbec dořekne vejde do vedlejší místnosti.
"Jsem nevěděl že tahový umíš být" v jeho očích bylo vidět něco co jsme tam ještě neviděl, zlost a známka chtíče. " Co zasloužila si to, ty jsi její zákazník ne její kořist" z jeho tónu jde slyšet žárlivost.
"Copak? Tady někdo žárlí?" Pošťuchnu ho do ramene, a na jeho obličeji jde vidět i něco jiného než zlost. Ze zadních dveří se vynoří prodavačka společně s dvěmi krabicemi v ruce. "Chvíli mi tu ještě počkejte budou ještě tak dvě krabice a dort".
Po chvíli čekání tu máme vše a aniž by jsme něco zničili neseme do auta. "Měl by jsi řídit pomalu" rýpne si, "neboj princezno pojedu".
☆☆☆
Cestu zpět nám doprovázeli opět písničky, sem tam se jeden z nás přidal k hlavnímu zpěvákovi.
U příjezdové cesty nás čekala paní Davidsnová aby nám pomohla vše vyndat z auta.
Uchopím dort a nesu ho do místnosti pod schody kde je chlad což dortu prospěje. "Děkuju kluci moc jste mi pomohli, a utíkejte se připravit" říká za chůze do již jiné místnosti. Zastaví se ta ženská vůbec?
"Jdu do sprchy první tobě to bude zas trvat až moc dlouho" řeknu a rádši už běžím po schodech nahoru k 'našemu pokoji', kde si proberu to nejnutnější a vydám se směr koupelna.
Rychlá studená sprcha, hygiena a vycházím s ručníkem kolem krku aby pro jistotu zachytil zbytky vody které okapou z vlasů. Na sobě jen kraťasy abych co nejdřív uvolnil prostor v koupelně.
V pokoji narazím na rozpláclého George na posteli. "Můžeš" řeknu, přičemž vyruším jeho pozornost na telefon. "Díky" pohledné na mě, a zastaví se u mé ruky. Ani si to už neuvědomuju, nevadí mi že vidí tuhle část minulosti.
"Krásně se ti to hojí" dojde ke mně a vpadne mi do náručí. Moje ruce na jeho pasu, jeho hlava na mé hrudi. Člověk si ani neuvědomí že je objímací člověk než najde toho správného člověka.
Vtisknu mu letmý polibek na temeno hlavy. Jen se tomu zasměje. Kouká na mě s zakalenými oči, které mě pomalu přitahují blíž k jeho obličeji jež cítím jeho dech na mých rtech. Něžně přiloží jeho rty na ty mé, jako by se toho bál. Ale to ho přeruším tím že ho vtahu do silnějšího polibku.
Euforie z každého ochutnání jeho rtů je nezapomenutelná, každý kousek jeho rtů chci cítit. Opatrně si ho vyhoupnu tak aby obmotál své nohy kolem mě, a dojdu s ním ke stolu kde ho posadím to zapříčiní že je jen o kousek menší než já.
"Měli bychom se jít připravit" špitne když se na chvíli oddělíme, ale věc co jeho tvrzení moc nepotvrzuje je ten fakt toho že se hned natáhne pro další polibek.
Opustím jeho rty, a jemně se dostanu k hraně obličeje až na krk. Během chvilky se na něm rýsují světle fialové flíčky. Odtáhnu se od něj úplně, jde na něm poznat že nechce ale musíme nebo sem ještě někdo vtrhne a tohle se bude vysvětlovat blbě.
--------------------------------------------------------------------
Hiiiii, netuším co jsme to napsala ano. Nestíhám nic a jsme ráda aspoň za něco.
Za ani ne měsíc dělám talentovky na nečisto a mám jeden obrázek do portfolia. No nejlepší to ask není takže mi držte palce.
Utíkejte se najít, napít a hodně štěstí ve škole <33
YOU ARE READING
In your dreams
Fanfiction" Dobrý hrdličky, vím dlouho jste se neviděli ale rád bych se ještě dnes dostal domů." Poškádlím je přičemž způsobím infarkt Georgeovi. " Drž hubu" ozve se podrážděně Nick a konečně se oddělí od sebe. " Dobře ať to máme za sebou Dreame tohle je Geo...
