Písař a Malíř [POMALÉ AKTUALIZACE]

13. kapitola - ,,tak dobře"

Moje příprava do školy, ranní hygiena a oblékání, mi trvalo asi půl hodiny ale Miky na tom tak dobře nebyla.
,,Kde jsi Miky za chvíli už musíme vyrazit" lehce jsem křikl když jsem i s batohem stál u dveří a obouval se.
,,Sakra! Ješte chvíli!"
Řvala s pokoje pro hosty, když se tam fintila.
,,Pane bože, a to máma říká že jsem pomalej"
Špitnul jsem si pro sebe.
Když konečně přišla, s vyžehlenými vlasy, nějakým tím mejkapem (vůbec teď nwm jak se to píše)
A snad s těmi nejvyššími jehlami, na kterých by si nohu zlomila i profesionální modelka, jsme s jejím protivným usměje konečně tedy vyrazili a ve škole jsem tu obludu dostal z dohledu. Díky bohu.

Skříňka, chodba a třída.
Šel jsem si pro věci a potom dorazil do třídy, jen tak tak před zvoněním.
Nataniel jako obvykle seděl na svém místě a já si k němu přisednul.
,,Ahoj" usmál jsem se a sedl si.
,,Ahoj, tak co ta tvoje sestřenka jak si to sní zvládl?" Oplatil mi úsměv a do jeho očí se nahrnulo zlaté raní světlo.
,, Zvládl a ještě budu muset"
Protočil jsem očima, a připravoval si učebnice.
,,Ona u vás ještě zůstane?"
,,Bohužel" povzdechl jsem si a koukl na Natha. ,,A na jak dlouho?"
Opřel si hlavu o ruku a upřeně se na mě díval. ,, Týden..." Řekl jsem už automaticky, a vytáhl mobil. Lehce jsem od Natha mobil odsunul aby neviděl moji,
Tapetu, koláž jeho kreseb a jednu jeho fotku kterou jsem vzal, sám nevím kde.
Ale bez efektu. Ach jo..
Nakoukl mi do mobilu a lehce se ušklebyl.
,,Co mi čumíš do telefonu hm?"
Lehce růžový jsem nadzvednul obočí a vyčítavě se na Natha koukl.
A ta sebejistota se vzala kde? Normálně bych se schoval do mikinu a úplně zrudnul.
,,Nic jen máme stejné nápady"
Pokrčil rameny, a ukázal mi svoji tapetu.
Rázem jsem byl červený od hlavy k patě, když mi ukázal skoro ten samí koláž akorát s mým psaním a mojí fotkou jak spím u něho doma. Na tu návštěvu nezapomenu.
Z myšlenek mě ale vytrhlo zvonění a příchod učitelky,
Která začala probírat nudnou látku.

Hodina šla v klidu a když jsem šel o přestávce, si odskočit viděl jsem Miky jak si něco spolu s Lukasem a Chloé domlouvají. Sakra...

U skříněk jsme se s Nathem domluvili že u nás bude spát.
,,Tak v sedm ahoj" zamával jsem a rozloučili jsme se. V příchodu k dveřím školy, mě zastavila Miky
,, Marcínku!" Zvolala otravně a div si na těch jehlách nevyvrátila kotník.
,,Co zas?" Řekl jsem unaveně když přiběhla.
,, Mám pro tebe novinu, Lukas a Chloé u nás budou spát" nadčeně zaječela ale já viděl jak tím maskuje svůj úšklebek.
,,Heh skvělé"
Ironicky jsem prohodil a koukl jsem se jinam, ,, nicméně u nás bude spát ještě Nath. Ale počkat..." Zarazil jsem se
,,Co když to mamka nedovolí, mít tolik cizích lidí v baráku" myslel jsem si že mám vyhráno protože mě by to nevyšlo ale zapomněl jsem na jednu důležitou věc....

Time skip:

,,Tak dobře" usmála se máma a odešla do obýváku. ,,Tak vidíš" řekla Miky vedle mě, povýšenecky. Ano přesně, zapomněl jsem že se ptá Miky.....
Zamračeně jsem si při odchodu dal ruce křížem, a odešel do svého pokoje... Ach jo