Please, don't hurt me again!

9.kapitola

9.kapitola

Po chvíli jsem uslyšela tiché klepání na dveře. Utírala jsem si mokré tváře a opřela se o umyvadlo. Aniž bych řekla „dále" dveře se otevřeli a já uviděla jeho tvář. „Omlouvám se." Pomalu kráčel mým směrem. Zajímalo mě, jestli se omlouvá kvůli toho, že se choval jako kretén nebo kvůli toho, že vkročil na dámské záchody.

Podíval se do mé tváře, vylekal se a přiblížil se ke mě. „Plakalas kvůli mě?" zeptal se. Zvedl mou tvář. „Já už na to nemám sílu." Pokrčila jsem rameny. „Jsem kretén." Řekl a já se pousmála. Vtipné bylo, že jsem si myslela to samé.

„Ale miluji tě." „Já vím, ale to mi nestačí." Zašeptala jsem. „Dovol mi to nějak vynahradit, prosím." Stále držel mou tvář v dlaních a hladil mě palci. „Harry." Vzdychla jsem. „Potřebuješ se najíst. Zvu tě na oběd a tvoje šéfka říkala, že máš jít, až nakoupím. A já mám vybráno." „Není to dobrý nápad." Namítla jsem. „Proč? Vedle je restaurace, je tam Niall a jeho nová kočka. Půjdem za nimi. Překazíme jim rande, bude sranda." Zazubil se, nevydržela jsem to a také se usmála. „Jsi tak zlomyslný." Pověděla jsem. „Ale sexy taky, že?" Uculil se.

„Ani náhodou." Ušklíbla jsem se.

Harry zaplatil za hromadu triček, košil a boxerek, které jsem předtím vybrala. Nákupní tašky hodil do kufru auta a vedl mě do blízké restaurace.

Přiznávám, že mám hlad. Kvůli rannímu zvracení do sebe nic nedostanu a když už ano, letí to ven. Vstoupili jsme s Harrym dovnitř a všimla si, jak si Harry prohlíží stoly. Pak se usmál, chytil mě za ruku a táhnul k nedalekému stolu.

Uviděla jsem Nialla, jak drží tmavovlasou dívku za ruku a cosik si povídají. Usmívali se a vypadali opravdu šťastně. Konečně potkal dívku díky, které se mu rozzářil svět. Nikdo to moc nedával najevo, ale trápilo ho, že je sám. Přitom je to úžasný, mladý a irský chlapec s úsměvem, který Vás donutí usmívat se.

„Hele, čau kámo...netušil jsem, že tu jsi." Došli jsme k jejich stolu a Harry se usmál. „To je, ale náhoda." „Jsi tak průhledný." Řekl Niall a pak mě uviděl. „Kiro! Ahoj!" Houknul na mě. „Hm, Lucy...to je Kira, Harryho..." zaseknul se. Netušil, co říct. „Ahoj, já jsem Kira a ty musíš být Niallova přítelkyně. Slyšela jsem na tebe samou chválu." Usmála jsem se na dívku předemnou. „Ahoj, ráda tě poznávám. Niall mi něco o Vás povídal, ale moc to nechápu." Pokrčila rameny a usmála se.

„Tak my si přisednem." Rozhodnul Harry a vzal dvě židle z jiného stolu. Jako gentlman mi pomohl sednout si a pak si přisednul ke mě.

„No, je to lehký...měli jsme se brát, ale na poslední chvíli to zrušil. Teď jsem těhotná a odmítám ho." Pokrčila jsem rameny a Lucy spadla brada. „Wow, teda to je fakt...k zamyšlení." Pověděla a já se zasmála. „Jo, abych řekla...někdy je to k pláči." Ušklíbla jsem se na Hazzu, který se dotkl mého stehna. Usmál se. Zase byl zpět...

„A co vy dva, hrdličky? Chci všechno slyšet. Prej Vás Hazza seznámil." „Ano, zrovna jsem byla u kina a vybírala si film. Najednou přišel Harry a říkal, že mi představí skvělého kluka. No a představil mi skvělého kluka." Usmála se Lucy. Niall se sladce usmál a chytil ji za ruku. „Stydí se..." ukázala na svého přítele. „Ale nemá za co." Pokrčila lehce rameny. „To je tak hezké! Ou, promiňte." Můj žaludek zaprotestoval. „Mám hlad." Dodala jsem a pohladila si břicho. „Objednám, lásko." Pověděl Harry a zvednul se. Zašel za číšníkem a něco mu říkal. „Říká ti lásko, když spolu nejste?" reagovala Lucy. „Jo, on to na mě zkouší. Asi pokaždé, co jsme spolu...ale zvykám si. Pochop, mám ho fakt ráda, ale je těžké přenést se přes to, když mě zradil. Chce to čas." Vysvětlila jsem a Lucy přikývla.

Harry se vrátil zpět a ruku jemně položil okolo mých ramen. „Objednáno." Usmál se. „Co budem jíst?" Přihmouřila jsem oči a zadívala se na něj. „Hm, italské těstoviny s masem. Prej specialita." Odpověděl. „Mňam, zbožňuji těstoviny." Usmála jsem se. „Já vím."

Lucy a Niall zatím dojídali své jídlo, Harry mě mezitím chytil za ruku a jemně přejížděl po hřbetu. Bylo to příjemné.

Ale občas jsem měla pocit, že to nebere vážně. To, že chci, aby mezi námi byl odstup. Stále si myslí, že si to rozmyslím a skočím mu do náruče. Ale tak to nefunguje.

„Mohli by jsme si někam zítra zajít." Navrhnul. Chjo, jeho oči nadějně svítili. „Musím do práce." „Ale pak můžeš." „Harry. Zase se o tom budeme bavit?" Povzdechla jsem si.

„Zajdu si na záchod." Vytrhla jsem svou dlaň z jeho sevření a odcházela na dámské toalety. Dostihnul mě. V chodbě u záchodů mě natisknul na stěnu a chytil ruce. „Co to děláš?" Probodla jsem ho pohledem. „Já vím, že chceš, aby jsme byli jen kámoši nebo co..., ale já to nedokážu. Vlastně nechápu, jak to vydržíš a nevrhneš se na mě. Protože já bych to udělal rád, vrhnul bych se na tebe a bez přestání bych tě líbal..." zašeptal mi do ucha. Zachvěla jsem se, jeho horký dech mi klouzal po pokožce krku. „Až do té doby, co by mi došel dech. Líbal bych tě na jiných místech, pomalu bych tě svléknul a přivedl k vrcholu, až bys prosila. Pak bych se s tebou dlouze miloval. Každou noc. Několikrát denně..." Rty přitisknul k mému krku a něžně mě políbil.

Srdce mi bláznivě bušilo a tep vyletěl nahoru. Zrychleně jsem dýchala.

„Nech...toho." Slabě jsem zanaříkala. Vše, co řekl, jsem si představovala. Mysl mi jela na plné obrátky.

„Opravdu tohle chceš? Nevydržím dlouze bez tebe, bez tvých doteků a plných rtů. Chci tě každý den, chci tě celou i s naším dítětem, které v tobě roste. Nesmíš mi Vás brát." Zašeptal a zvednul hlavu. Díval se mi do očí a blížil se k mým rtům.

„Není to fér." Zamumlala jsem. Tisnul mé ruce nad hlavou, boky tlačil k mým a já cítila přes džíny jeho touhu.

„Tak víš, jak se cítím..." A to už mě políbil, hluboce a vášnivě. Neměla jsem sílu odporovat a vychutnávala si jeho ústa. Pustil mé ruce, když poznal, že se nebudu bránit.

Porušila jsem pravidlo hned poprvé...

Prsty zajel do mých vlasů a jazykem pronikal do mých úst. Objala jsem ho okolo krku a oddala se jeho pevné náruči.

Byla jsem ztracena, pohlcena a jednoduše jeho.

Jenže, jak z toho? A tedy...chci z toho pryč? Z jeho náruče?

Nebyla jsem schopna přemýšlet. Ne teď.