Aféra

*12*

Ahoj, krásný čtvrteční večer všem!
Jak se máte? Užíváte prázdniny? Už máte plány? Já mám od zítřka dovolenou a už se na ni fakt těším. 😅 V kanclu mám přes 36°, takže mě ani trochu nemrzí, že tam teď nemusím. 😁
Příjemné čtení, snad se bude kapitola líbit a zase za týden!
Ronneek

,,Ho-ho-ho, bring a bottle of rum. Ho-ho-ho, cream and whisky bourbon. Ho-ho-ho, bring a bottle of booze, we got nothing to lose, ho-ho, ho."
Sia - Ho Ho Ho

Výčitky svědomí a melancholie Hermionu opanovaly natolik, že se následující dva dny nedokázala na nic soustředit. Byla rozpolcená. Na jedné straně cítila neuvěřitelnou lítost a na tu druhou touhu, kterou v ní Severus zažehl. A byl to právě on, kdo teď vešel k ní do kanceláře.
,,Severusi," vydechla udiveně, když za sebou zavřel dveře.
,,Jdu si pro tu zadávací dokumentaci, která mi byla přislíbena," oznámil a nepatrně pozvedl levý koutek úst. Jakkoli předtím Hermiona o něčem přemýšlela, bylo to pryč. Usmála se a obešla stůl.
,,Tak pro dokumentaci?" Zeptala se a naklonila hlavu na stranu. Vteřinu trvalo, než mu to došlo.
,,Ano, pro dokumentaci," zopakoval klidně a popošel o pár kroků blíž. Přimhouřil oči a prohlédl si ji. Její pouzdrová sukně končila krátce nad koleny a u košile byl rozepnutý vrchní knoflík.
,,Tak tedy dobrá," odtušila a otevřela nejbližší skříňku. Vzápětí však svraštila obočí. Složka nebyla na svém místě. Prošla několik dalších, jestli se nespletla a nedala dvě do sebe, ale bez úspěchu.
,,Co kdybych Vám pomohl?" Zašeptal jí za zády. Ztuhla. ,,To by bylo milé," odpověděla a otočila se k němu. Oči mu potemněly. ,,Není Vám horko?" Zeptala se a dívala se mu do očí. Pravou rukou nahmátla druhý knoflík na košili a rozepnula ho. Všimla si, jak se na ni díval. Sáhl někam za ni a vytáhl složku. ,,Je to ona?"
,,Ano, ale jak jste ji našel?" Zeptala se udiveně a vzala mu ji z ruky. Přešla ke stolu a položila ji. Rychle prolistovala obsah, nic nechybělo. Cítila jeho ruce na svých bocích. Otočila se a rovnou přitiskla svá ústa na jeho. Bylo pro ni opojné cítit na sobě jeho rty. Nemohla pochopit, jak to dělá, že vždycky, když je s ním, okamžitě podlehne, ba co víc, touží po něm. A jak je známo, touha je slepá.

Hermiona byla vlastně vděčná za ten incident na chodbě, jelikož od té doby pravidelně zamykala kancelář a používala odhlučňovací kouzlo, aby ten, kdo by případně rád poslouchal za dveřmi, neslyšel ani hlásku. Obzvlášť dneska se to hodilo. Před několika málo minutami odešel a jí ještě pořád bušilo srdce.

O několik hodin později se za ní zastavila Ginny, se kterou se domluvila na posledních vánočních nákupech letošního roku a na kterou stihla opět zapomenout.
,,Nachystaná?" Houkla, když otevřela dveře. ,,Ani ne, co?" Ušklíbla se, když spatřila složky na jejím stole.
,,Už? Promiň," zabědovala a zvedla se.
,,Nebudeš to dodělávat, že ne? Nechci trávit dnešní odpoledne a večer na ministerstvu," protočila oči a zakřenila se.
,,Věř mi, že by to trvalo mnohem déle," mrkla na ni a oblékla si kabát.

,,Víš, kam chceš jít?" Zeptala, když došly do atria.
,,Ano, ale nejdřív se zastavíme u Freda s Georgem. Já jim sice psala, ale ti zmetci neodpovídají na nic, co nevypadá jako obchodní korespondence," postěžovala si. Hermiona se ušklíbla, nic jiného by od nich ani nečekala.
,,Takže na Příčnou," odpověděla.
,,Přesně, na Příčnou," usmála se Ginny a za nezávisle na sobě se odletaxovaly.

,,Sakra, tady zase není k hnutí," postěžovala si její kamarádka, když vyšly z Děravého kotle.
,,Je tu docela plno," přitakala Hermiona, popadla Ginny za ruku a snažila se prodrat v co nejkratším možném čase kupředu, viděla totiž hlouček studentů, kteří se právě chystali vyjít z Krucánků a kaňourů. Pravý je šok je ovšem čekal až před Kratochvilnými kouzelnickými kejkly, jejichž krámek měl novou vánoční výzdobu, která si utahovala z klasických vánočních dárků nepříliš vybíravým způsobem. To samozřejmě zaujalo zhruba stejné množství lidí, které se nacházelo vevnitř, jak později obě zjistily. Zaměstnanci bratrů Weasleyových nevěděli, kam dřív skočit a Hermiona byla přesvědčená, že pokud by se mohli naklonovat, do jednoho by to udělali.
,,Promiňte, obsloužím zákazníka a hned se Vám budu věnovat," řekla krátkovlasá čarodějka Ginny, která ji stihla zatahat za rukáv, aby upoutala její pozornost.
,,Kde jsou moji bratři?" Vypálila na ni a dívka se poplašeně otočila.
,,Paní Potterová!" Vypískla. ,,Omlouvám se, je tu blázinec," vyhrkla.
,,Kde je Fred s Georgem?"
,,Jsou vzadu, chystají zboží," odpověděla a ukázala prstem do míst za pokladnami.
,,Díky," řekla a otočila se k Hermioně. ,,Doufám, že máš ostrý lokty, tohle bude očistec," zamrkala a usmála se.
Úspěšně se prodraly k pokladnám, což vyžadovalo mimořádné úsilí, jelikož vynálezy obou bratrů nepoutaly jen pozornost dětí, ale i dospělých. Hermiona si byla úplně jistá, že se otřela zhruba o dobrých třicet lidí a několika dalším šlápla omylem na nohu. Když se asi popáté někomu omlouvala, Ginny se na ni utrhla: ,,Prosím tě, nech už toho! Tady s tím každý počítá," mávla ledabyle rukou a pokračovala za pokladny, kde se ji pokusil jeden mladík zastavit, ovšem jen do doby, než si vzpomněl, kdo to je.
,,Tak tady jste!" Vyhrkla udýchaně, když konečně dospěly, kam potřebovaly.
,,Sem můžou jenom zaměstnanci," upozornil ji George a otočil se k ní zády.
,,Takže zase čau," doplnil ho Fred a znovu se sklonil ke krabici.
,,Ahoj," pozdravila je Hermiona vesele.
,,Ty tu taky nepracuješ," objasnil Fred.
,,Hele, na tyhle kraviny nemám čas," přerušila ho Ginny. ,,Co to tam máte?" Zeptala se zvědavě a popošla blíž.
,,Hele, hele, strkej si nos někam jinam," řekl George a schoval něco do dlaně.
,,Přestaň šaškovat," řekla Ginny otráveně a hrábla po dalším předmětu v krabici.
,,Co nám vlastně chceš?" Chtěl vědět Fred.
,,Přišla jsem vás dva pozvat na vánoční večeři. Mamka s taťkou budou pryč, tak jsem si říkala, že rodinné Vánoce si vezmu na starost já," pokrčila rameny.
,,To teda není nejhezčí pozvání," řekl George otráveně.
,,Co to vlastně je?" Zeptala se Hermiona, která stála kousek od Freda a držela v ruce vlašský oříšek ve skořápce, který sebrala Fredovi pod rukou.
,,Naprostá novinka," zahlásil Fred.
,,Mluvící ořech," objasnil George.
,,Mluvící ořech?" Zeptala se zrzka nevěřícně.
,,No jo. Můžeš do něj něco namluvit nebo nazpívat, zaznamenat zvuk a pak si to přehrát."
,,A proč zrovna vlašský ořech?"
,,Protože se dá využít jako vánoční ozdoba, je to limitovaná edice, jsou jen na Vánoce."
,,A pokud na to sáhne někdo nepovolaný, kousne ho do nosu," zakřenil se Fred.
,,Když už ho nebudeš chtít nebo se ho budeš chtít zbavit, rozdrtíš ho a zůstane ti svědivý prášek, který nadělá nejvíc parády třeba v pyžamu," dodal George a zamrkal.
,,Působivé," nechala se slyšet Hermiona.
,,Od tebe to vždycky nejvíc potěší," řekl Fred a dramaticky se chytil za srdce.
,,Pěkná věcička," řekla Ginny a vrátila ořech zpátky. ,,Přijdete tedy?"
,,Co myslíš, Georgi, máme čas?"
,,Já ti nevím, Frede, Vánoce by měl přece člověk trávit s lidma, které má rád," tvářil se naoko zamyšleně.
,,Přijde i Ron s Hermionou a Percy."
,,Na to nás chceš nalákat?" Zaskučel útrpně George.
,,Ne, na dobré jídlo ano," odpověděla a ušklíbla se. ,,A na dárky, přirozeně."
,,Když jinak nedáš," zareagoval Fred s trpitelským výrazem.

,,Hele, knihovna," upozornila Ginny Hermionu, když o několik hodin později procházely okolo. ,,Pojď, půjdeme pozdravit Rona," navrhla. Hermiona se však otočila právě včas, aby nahoře na schodišti spatřila Malfoye.
,,Ne, jdi sama. Mám u sebe dárky pro něj a on by je chtěl vidět. Navíc jsem už celkem unavená," přiznala.
,,Tak dobře," odpověděla Ginny a krátce ji objala. ,,Díky, že jsi to se mnou dneska absolvovala. Bavila jsem se."
,,Já vcelku taky," přikývla a usmála se.
,,Měj se," řekla a pak se zarazila. ,,Hele, chtěla jsem se ještě zeptat, čím si mažeš obličej? Vypadáš skvěle!"
,,Nepamatuju si název, doma se podívám," zalhala honem a u srdce jí bodlo.
,,Aha, tak fajn," odpověděla a usmála se. ,,Pá."
,,Zase příště," řekla rychle a zmizela.