Kriminálka EWC ✔️

♤ 15 ♤

Přesunuli jsme se do obýváku, nalili si nějaké pití a do pozadí pustili válku parodií jako kulisu.

Smáli jsme se, povídali jsme si, ale pak Oliver, ač nechtěl, zkazil dobrou atmosféru. Zeptal se na Williho.

,,Maty, promiň, že se ptám, ale jaký to bylo s Willim? Potřebuju to vědět."

Všichni ztichli a obrátili se na mne.
A tak jsem začal vyprávět, jak má návštěva probíhala a jak na mě William působil.

A pak se tak nějak přirozeně nadhodila otázka..

,,Co se vlastně stalo, El?"

To El nezaskočilo, ale dlouho mlčela, jakoby nevěděla, co říct. Pak ji ale asi napadla slova a začala.

,,Vlastně nic moc. Hrála jsem gartic s Terkou, když v tu jsem slyšela nějakej řev. Terka byla líná vylézt ze skříně, tak jsem se šla podívat, co se stalo. No a William řval, jako by ho na nože brali. Tak jsem se ho snažila probudit a to se mi i povedlo. No a on se pak rozbrečel a tak jsem se ho snažila uklidnit. On se brečel a svěřoval se mi. Další den ráno se choval jakoby mu přeskočilo. Byl na všechny zlej a vypadal, že nás zabodne. A hlavně mě. Tak jsem se domluvila s jedním mým známým Petrem a jela jsem na Slovensko. A pak už to znáš.." vyprávěla a všichni jsme naslouchali. Toto je poprvé, co tento příběh slyšíme i z jiné stránky.

,,Napadlo mě tu nechat vzkaz. Věděla jsem, že kdyby se vzkaz dostal k Willimu do rukou, tak by toho moc nevydržel, tak jsem to radši zašifrovala. A nechala i kontakt. Ale ne na sebe, nebo na Petra, ale na jeho souseda, což byl Jawo, ale to jsem předtím nevěděla.. no...takže tak." dopověděla.

,,Willimu je to líto" řekl jsem na jeho obhajobu a přejel pohledem po ostatních.

,,Já vím, že je. Viděla jsem, kolikrát se mi snažil dovolat. Jednou jsem mu to zvedla. A to se mi omlouval." řekla smutně a všichni jsme chápavě kývali hlavou.

,,Teď už to bude lepší, ne?" ptal se Gejmr a všichni jsme mu to odkývali.

,,Jo bude."

Ah, už to ukončím, stejně to čtu jen já z mého ofiko profilu.