Kriminálka EWC ✔️

♤ 14 ♤

Pak už konverzace pokračovala v uvolněnějším směru.

Willi se i smál a já byl rád. Povídal mi, že se jeho původní problém řeší a dívku vídá opravdu jen v nejhorších nočních můrách, kde se vrací k té noci.

Od toho má asi tyto problémy se sebou.

Když já si vzpomínám na mé noční můry, tak jsem to měl podobně. Mám pro tyto věci pochopení.

Konec otevíracích dveří se blížil rychlým tempem a nám docházelo, že za chvíli budeme muset od sebe.

A ten čas právě nastal.

Objal mě. Poděkoval, že jsem přišel.

,,Rád jsem tě viděl, mon amour" zasmál jsem se a pak už jsem slyšel jak se chytil.

,,Baise-moi contre-"

,,Nondieu, drž hubu" zasmál jsem se, když mi došlo, co se snažil říct. Jak se ještě snažil o ten specifický tón hlasu.

No, myslím, že starý William tu bude za chvíli zase s námi.

Vyšel jsem z budovy s poměrně dobrou náladou. S Willim to bylo na dobré cestě.

S mojí dobrou náladou jsem se rozhodl naložit tak, že jsem si udělal výlet. Výlet do Pičína.

~~~~

Zazvonil jsem na náš zvonek a čekal jsem, až mi někdo přijde otevřít.

,,Hrnce nechceme, příživníku!" zařvala na mě Terka s lžící na boty v ruce. Pak si ale uvědomila, že asi nejsem podomní prodejce a začala se smát mému překvapenému výrazu.

,,Promiň! Ten dědek s hrnci na nás dneska zvonil už třikrát." omluvila se mi a za ní v chodbě se objevil Oliver. Málem se rychlostí setkal se zdí, ale na tváři měl úsměv.

,,Maty!"

,,Maty?!" ozvalo se z hlubin domu a vyběhl na mě i Gejmr s Eliškou v závěsu.

Slyšel jsem ještě kroky na schodech, což musel být Kelo.

,,Ahoj!" zasmál jsem se a vešel jsem dovnitř, abych nestál ve dveřích a nepouštěl drahocenné teplo ven. A zimu dovnitř.

Hned jsem byl zavalen hromadou objetí a otázek. Hlavně o tom, jak se má William.

,,Popořadě. Willi se už léčí, ale zatím nic moc. Bylo mu i lépe. Ale doufejme,  že to bude lepší." řekl jsem rovnou ze začátku.

Oli na mě vrhl smutný pohled a já se na něj smutně pousmál.

,,Maty.." vydechla tiše El a já na ni upřel pohled.

,,Ahoj Eli"

Bylo to poměrně rozpačité ticho a nakonec jsme ani jeden z nás nic neudělal. Gejmr si odkašlal a my na něj upřeli zrak.

Gejmr si odkašlal, jelikož nečekal, že na něj všichni budeme koukat. Pak se ale vzpamatoval.

,,Přestaňte být divný, děkuju"

Znovushledání