Kriminálka EWC ✔️

♤ 10 ♤

,,Od kdy ty někoho máš a já o tom nevím?!" koukal na mě s otevřenýma očima nevěřícně.

,,Kdo koho co má?" nakoukl ze dveří Oli zvědavě. Musel tam stát celou dobu.

,,On!" ukázal na mě dětinsky Willi a Oli na mě zíral s otevřenou pusou.

,,Děláte jako bych byl nadpřirozená lidská entita, která nedokáže navázat mezilidský vztah." nadzvedl jsem obočí tázavě.

,,Přesně to jsi"

,,Nebo byls"

Teď jsem nevěřícně koukal já. Samozřejmě se mě to nedotklo. Bral jsem to jako legraci. Ale měli pravdu. Dalo mi to práci.

,,No tak se stal zázrak" pokrčil jsem rameny a kluci mě zavalili haldou otázek o něm. Jako malí.

,,Dost dost. Hlavně se tam musíme dostat. Podívám se, kdy nám jede vlak"

,,Vemu vas autem"

,,Ale co Terka?"

Ticho.

,,Tu tu nechám samotnou jen přes moji mrtvolu"

,,To nemusí mít dlouhého trvání" zatlemil se William.

,,Notak, Willi" okřikl ho Oli.

,,Promiň, sranda" usmál se omluvně.

,,Proč jsem sakra řekl aby jel i Kelo" plácl jsem se do čela.

,,Tak ať ten tvůj přijede k nám." Navrhl Oliver.

,,Má praci a klienty. Nebude moct."

,,Tak se ho alespoň zepteeeej"

A tak jsem mu nakonec zavolal, na což mi řekl:

,,Pošli mi souřadnice a jsem tam nejrychleji jak dokážu!" a já mu se smíchem dal pouze adresu, ať se nezdržuje hledáním na mapě. Je to trochu magor, ale to psychologové bývají.

On, narozdíl ode mě, umí strany levá a pravá, tím pádem má i řidičák, a tak jsem mu šel naproti ven, když se jeho auto objevilo na naší příjezdové cestě. Netrvalo to ani 2 hodiny.

Auto zastavilo a já se s malým špatným pocitem vydal blíž. Tyto dva světy jsem míchat nechtěl.

EWC byla EWC a přítel byl přítel, nechtěl jsem, aby naskytla situace EWC a přítel, jelikož by to vzbuzovalo otázky a moc lidí a dotčené Proč jsi nám to neřekl atd atd...

,,Nad čím přemýšlíš, že tu stojíš a jsi mimo?" Promluvil s úšklebkem. Objal jsem ho na přivítanou a on mi dal pusu na tvář.

,,Nad nějakou chytrou věcí, co ti řeknu."

,,Myslíš něco ve smyslu: Stromy mají zelené koruny, nebo spíš nějaké moudro jako: nejlíp čelist procvičí žvýkat stejky kočičí a pak se úplně na pohodu přiznat, že miluješ kočky?"

,,To první."

,,Supr. Ještě že jsem promluvil dřív"

,,Ha ha, jsi vtipnej, když je ti zima"

,,Ty jsi tady jenom v košili. Není zima tobě?" staral se.

,,Víš že i jo? Mám ti něco vzít?" Poukázal jsem na batoh a tašku.

,,Ne, mazej dovnitř. Až nastydnes a budeš to svádět na špatnou imunitu, protože jsi rok pořádně nejedl, když ti bylo 13, tak ti odepřu millerovy pastilky a strepfen"

,,To bys neudělal" podíval jsem se na něj vyděšeně.

,,S největším vědomím a svědomím"

Radši jsem šel rychle dovnitř. Byl mi v patách. Ve dveřích mě stihl seřvat Oli, že jsem si měl vzít bundu.

,,Každopádně zdravím, jsem Oliver" představil se. Beztak se jen předváděl a seřvat mě vůbec nechtěl.

,,Já jsem William, těší me" řekl tak nějak smutně/divně.

,,Simon, jmenuji se Simon"

Nikoho nemám. Jen jsem viděl jeden seriál se Simonem a Simon to tam zabíjel. Doslova. Asi si přečtu i tu knihu.