♤ 8 ♤

15 4 0
                                    

Samozřejmě jsem papír nespálil, potřeboval jsem ho zahřát. Pokud se má teorie potvrdí, budu zase o kus blíž k vyluštění, co se sakra stalo.

Papír se začal kroutit a začal hnědnout, ale byla krásně vidět čísla, která byla napsána citrónovou šťávou.
Telefonní číslo. Napsal jsem ho a vytočil ho. Hovor jsem dal rovnou nahlas.

Netrvalo dlouho a ozval se mužský hlas. Představil se. Než jsem stihl cokoliv říct, Gejmr mi vytrhl z ruky telefon.

,,Jawo, jsi to ty?" Vydechl rozpoloženě a my s Terkou jsme si vyměnili pohledy. Jawo?

,,Gejmr?" Zkusil Jawo.

,,Jo. No ahoj"

,,Čo sa děje?!"

,,Hledáme naší kamarádku Elišku..nevíš něco o ní? Odkázala nás na Tebe." Vysvětlil Gejmr a všichni jsme čekali na jeho slova.

,,Prepáč..."

,,Proč nás na tebe tedy navedla?"

,,Počkaj..ja možno viem. Ja neviem její meno, ale možno je to ona."

Vysvětlil nám, že ho před časem navštívila nějaká holka a ptala se po nějakém klukovi, který bydlí ve stejném vchodě. Dali si na sebe kontakt, kdyby ho nenašla a pak už ji neviděl. Musela to tedy udělat už předtím..

,,Jedu tam" rozhodl Gejmr poté, co jsme hovor ukončili, a běžel do sklepa, kde přebýval.

,,Gejmre, počkej" zastavil jsem ho.

,,Nepil jsi? Žádná návštěva zahrádky? Nic takového?" ptal jsem se se starostí.  Nenechal bych ho řídit. Odkýval mi, že ne.

,,Tak vem i Kela a jeďte oba" povzdechl jsem si a Gejmr přikývl a vyběhl do patra, které okupoval Kelo.  Za chvíli už jsem jim mával z okna a oni odjížděli směr Bratislava.

Vrátil jsem se do kuchyně a uviděl Matthewa, jak se snaží packou shodit misku. 

,,Ne, ne, ne, Mattie! To se nedělá" zastavil jsem ho a vzal si ho do náruče. Pohroma zažehnána. Z mé náruče na mě koukal jako největší zlatíčko pod sluncem, jako by mu vůbec nedocházelo, že mohl něco rozbít. Typické kočky.

,,Tak pojď, jdeme se kouknout do El pokoje, třeba tam ještě něco najdeme."

A, světe div se, nenašli.

///

,,Bylo to divný" říkal mi později toho dne Oliver.

,,Nechci vědět podrobnosti"

,,Ježiši, Maty, na co to myslíš?!" vyjekl překvapeně.

,,Jste Oliam" odůvodnil jsem.

,,Byl sjetej"

,,Oba jste bývali"

,,Myslím, že vůbec nevěděl, co říká"

,,Jak se to projevovalo"

,,Mluvil z cesty. Furt si něco mumlal. A pak..Pak mi řekl něco, co mě fakt šokovalo. Myslím ale, že o tom víš"

,,Tak mě nenapínej a mluv"

,,Zemřela mu dcera"

To mě umlčelo.

Cože?

,,Když ti řeknu, že apríl je až za 2 měsíce.."

,,Ha ha moc vtipný. Nelžu!"

,,Nevím, jestli sis všiml, ale je teplej a už asi 6 let s tebou"

,,Říkal, že jí měl ještě před EWC"

,,Momentálně je mu 27, nemyslím si, že si v 19 udělal dítě. Ještě k tomu s ženou, když mi říkal, že to, že je gay, ví už od 15"

,,Třeba to byl úlet"

,,Třeba kecal"

,,Proč by kdokoliv kecal o smrti dítěte?"

Zase jsem ztichl. To je divný.. Proč by nám to neřekl? Jasně, nikdo by se tím pochopitelně nechlubil, ale nám věřit mohl. A nebo si to vymyslel. Taky možnost.

Dveře od pokoje, kam jsme se zašili, se otevřely. Stál v nich on.

*dramaticke bubny*

Kriminálka EWC ✔️Where stories live. Discover now