Náhoda nebo záměr?

13 0 0
                                    

Když jsem dorazila na místo, zábava byla už v plném proudu, což byl můj účel. Hned mě přivítala Karin, která mě zatáhla rovnou k baru. Popřála jsem Vojtovi a dostala jsem welcome drink. Nato přišel Martin
,, Ahoj, rád tě vidím,, řekl
,, Ahoj, já vás taky,, usmála jsem se
,, Dneska ti to moc sluší,, Zašeptal mi do ucha
,, Jenom dneska?,, Pošeptala jsem mu a záměrně jsem mu foukla na krk
,, Ale děti, nechte si to na doma, dneska se jdeme bavit,, vykřikl Vojta
,, Kari, jdeme tančit!,, Odvedl si ji. Karin mi ukázala rukou ať jdu za nimi, ale nechtěla jsem být ta třetí. Zůstala jsem tam s Martinem. Zrovna kolem procházel Viktor, když mi Martin položil otázku, jestli se nechci projít na vzduch
,, Promiň, říkal si něco,, Musela jsem se zeptat, úplně jsem ho přestala vnímat. Na mé neštěstí si Martin všiml proč.
,, Neříkej, že se ti líbí? Řekl mi lehce naštvaně
,, Proč se ptáš, jen jsem se zamyslela, kdo by se mi měl líbit?,, Usmála jsem se
Přesvědčila jsem ho ,, Vlastně nikdo, nechceš se jit projít na vzduch?,,
,, Jo, klidně jen si skočím na záchod,, odpověděla jsem. Záchody byly nahoře, vyšle jsem schody když mě najednou někdo zatáhl do dveří. Vykřikla jsem, ale ten někdo mi zakryl pusu. Ten někdo byl Viktor
,, Pak kdo do koho naráží,, usmála jsem se
,, A co když tohle nebyl náhodný náraz?,, Řekl
,, A co teda? Chceš mě snad unést?,,
,, Jen jsem to chtěl říct, že ti ty šaty moc sluší.,, podíval se mi hluboko do očí.
,, A jak si věděl, že půjdu na zachod?,,
,, nevěděl, zahlédl jsem jak jdeš nahoru, tak jsem si řekl, že tě malinko vyděsím,, Usmál se šibalsky. Zrovna v tom ale přišel Vojta
,, Heleee, party je DOLE, žádné spouštění na veřejných místech, jasné?,,
,, No, jo,, Řekla jsem a šla konečně na záchod. Byla jsem z toho malinko v šoku, flirtoval se mnou, nebo si jen dělá srandu. A co Martin? Proč se mi musí líbit dva kluci zároveň?
Když jsem šla dolů, Martin si zrovna povídal s Jardou a Viktorem. To mi tak scházelo, všichni se na mě otočili.
,, Kde jsi tak dlouho?,, Zeptal se Martin
,, Tak musím se upravit ne?,, Řekla jsem klidně
,, Jdeme?,,
,, Jasné,,

Dcera trenéraKde žijí příběhy. Začni objevovat