NEPOUČITELNÍ

4

Jungkook

Celí rozlámaní jsme se plahočili ke kolejím, kde jsem pobýval. Chvíli jsem si myslel, že tam snad ani nedojdeme a pojedeme rovnou do nemocnice, protože těsně před nás dopadl ostrý kus kovu, když jsme procházeli okolo vedlejší budovy.

Potom, co jsme dorazili do pokoje, kde nikdo nebyl, protože oba mí spolubydlící odjeli domů, jsem z šuplíku vyhrabal vatový tamponky, dezinfekci a náplasti. „Promiň, víc toho nemám," oznámil jsem sklesle Taemu.

„To je v pohodě, vždyť to není zas tak hrozný," ubezpečil mě.

„Teče ti krev," upozornil jsem na fakt, že si stále drží kapesník pod nosem.

„Už ne." Prohlédl si zakrvácený kapesník. „Můžu použít koupelnu?"

„Jasně," přikývl jsem. Mezitím, co se Taehyung snažil smýt veškerou krev ze svýho obličeje, jsem vytáhl z ledničky mraženou zeleninu, kterou tam schovával jeden ze spolubydlících, a připleskl si ji na temeno. S bolestným zaúpěním jsem se svalil na židli a poslouchal tlumený proud tekoucí vody.

Po několika minutách vylezl Taehyung z koupelny, došel až za mnou a odložil svou mikinu na stůl. Celkem jsem mu záviděl, že se po práci převlíkl do obyčejnýho oblečení. „Moc se mi líbila poslední píseň, kterou jsi dneska zpíval," řekl, vzal vatu a namočil ji v dezinfekci.

„Myslel jsem na tebe, když jsem ji zpíval," přiznal jsem a rozpačitě k němu vzhlédl. Z jeho výrazu jsem však nedokázal nic vyčíst. Jen se pousmál a vydezinfikoval mi škrábanec na levé tváři. Mírně jsem ucukl, když jsem pocítil nepříjemné štípání.

„Tak proč jsi se celej semestr neozval?" vyzvídal, zatímco mi pod levý oko lepil růžovou náplast s pandama, i když to rozhodně nebylo nutný.

„Myslel jsem, že máš někoho jinýho," pokrčil jsem rameny.

„Cože?" nakrčil obočí.

„Tehdy na konci prázdnin," připomněl jsem. „Psal jsi, že je někdo u tebe doma, myslel jsem..."

„Cože?" zopakoval. „Ne," pobaveně zakroutil hlavou, „jsme jenom kamarádi."

„Proč ses neozval ty?" napadlo mě.

„Myslel jsem, žes ztratil zájem," zapřel se o stůl. „Že sis mezitím našel někoho jinýho a na mě zapomněl."

„Pořád mi nevěříš, že to myslím vážně?"

„Záleží na tom?" opáčil s úšklebkem.

„Huh?" zmateně jsem svěsil ruku se sáčkem zeleniny do klína.

„Chci říct..." Frustrovaně si protáhl bolavé paže, a pak se mi upřímně zahleděl do očí. „Záleží na tom vůbec, když na tebe stejně nejsem schopnej přestat myslet?"

Než jsem stačil vydechnout šokované „cože", zakecal to slovy: „Páni, ty máš karty proti lidskosti?" nadšeně sebral dva balíčky malých kartiček z poličky. „Zahrajeme si?"

A tak jsme se uvelebili na mé posteli, vzali si každý deset bílých karet a doprostřed jsme položili jednu černou. Nehráli jsme na body, jen tak jsme se snažili vymyslet co nejvtipnější kombinaci.

„Doplň. Tak bych chtěl umřít." Přečetl jsem poté, co jsem otočil další černou kartu. „Ty první," pobídl jsem Taeho s úsměvem na rtech.

„Tak fajn. Střílení z pušky do vzduchu, zatímco jste až po koule vražení v pištícím praseti," četl z karty, kterou držel v ruce. „Tak bych chtěl umřít."

„Po koule vražení v praseti?" opakoval jsem se smíchem. „Dobrý. Ale na mě nemáš," pyšnil jsem se. „Padesát tisíc voltů přímo do bradavek. Tak bych chtěl umřít."

„Proč to zní jako něco, co by se ti reálně líbilo?" smál se Tae.

„To nepopírám," pokrčil jsem pobaveně rameny.

Tae mezitím otočil další kartu. „Jakou hračku dají do cereálií příště?"

„Já vím," uchechtl jsem se při pohledu na karty, které jsem držel v rukou.

„Tak se předveď," pobídl mě.

„Jakou hračku dají do cereálií příště?" Položil jsem na deku jednu bílou kartu a přečetl: „Moji vagínu."

„Ujde to," prohlásil. „Ale jakou jinou hračku by měli dát do cereálií příště, než moji sbírku high-tech sexuálních pomůcek?"

Hráli jsme asi do půlnoci a chlámali se nad větami jako „ukřižování: testováno dětmi, doporučováno matkami" nebo „a cenu akademie za osahávání letos získává... neviditelná ruka trhu".

„Půjč si cokoliv z mojí skříně," oznámil jsem Taemu potom, co jsem karty vrátil na poličku. „Půjdu se převlíct do koupelny, takže..."

„Jo, jasně," přikývl pohotově, a tak jsem popadl první pohodlný oblečení, který jsem našel ve skříni, a odebral se do koupelny. Zůstal jsem tam zavřenej, dokud se z pokoje ozývalo šustění oblečení. Možná jen nemůže najít svoji velikost, problesklo mi hlavo, když se mi zdálo, že už čekám poměrně dlouho. Otevřel jsem dveře až ve chvíli, kdy se za nimi začala ozývat hudba.

V pokoji teď místo světla na stropě svítila jen malá stolní lampička, takže v celé místnosti panovalo přítmí. Na zemi se válelo snad všechno moje oblečení, který Tae ve skříni našel.

Stál uprostřed místnosti jen v boxerkách a mý červený havajský košili. „Promiň," nevině na mě zamrkal, „ale chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomil, co vlastně chci."

Úplně mi vyrazil dech. Zcela omámenej jeho počínáním jsem stál ve futrech dveří od pokoje a jediný, na co jsem se vzmohl, bylo: „Takže teď už to víš?"

„Uh-um," pomalými kroky došel až ke mně. Pak mi na hlavu nasadil hnědej kovbojskej klobouk, kterej celou dobu schovával za zády, a do ucha mi zašeptal: „Chci tebe." Začal mě kousat a líbat na krku, až se postupně dostal k mýmu hrudníku. Pomalu rozepínal zip mé mikiny a prsty přejížděl po každým milimetru nově objevené kůže. Nechal mikinu sklouznout z mých ramen na podlahu a začal mě něžně líbat. Jako by se snad bál, že ho kousnu.

Jemně jsem ho přitáhl za pas blíž k sobě a začal mu polibky oplácet. Cítil jsem jeho dlaně na hrudníku, na tvářích, ve vlasech... Cítil jsem, jak mi z hlavy padá klobouk. Pak se na chvilku odtáhl a opřel si čelo o to moje. Jen jsme tam tak chvilku stáli a já se neubránil nutkání otevřít oči. Ty jeho byly zavřený, a tak jsem ho napodobil. Pak jsem vydechl: „Já už taky vím, co chci."

„Huh?" trochu se odtáhl, takže jsme si hleděli přímo do očí.

„Chci tebe," opakoval jsem jeho slova. „Chci tě pochopit." Najednou jsem si vzpomněl na večírek, kde jsme se viděli naposledy. „Chci, abys mě naučil žít ve svým světe." Sledoval jsem, jak se Taeho koutky úst zvedají do malého úsměmu. „Promiň, že mi trvalo tak dlouho, než jsem na to přišel."

„To nic,"otřel se nosem o ten můj. „Není kam spěchat." Pak mě chytil za ruku a odvedl měk posteli, kde jsem s ním zažil nejspirituálnější sex svýho života.