Minule jste četli:
Učitel zastavil, vyhodil nás a se slovy že spěchá domů, a odjel. Cherrie mě podpíral i když už jsem to nutně nepotřeboval, nechal jsem ho protože jsem si liboval v jeho utrpení mě unést. Vstoupili jsme do bytovky a následně i do samotného bytu.
_________________________________________
„ Takže, kdy sem přijde?” Zeptal se Cherrie starostlivě když mě položil do postele. Já se zachumlal do peřiny. „ Mamka přijede v šest, a Fred s ní. Chris asi zase ne.” Cherrie kývl a postavil se. „ kde máš látkové kapesníky?” Ukázal jsem na skříňku. „ První šuplík. ”
On ke skříňce došel ale než vytáhl kapesník, zasmál se. „ Kdo má sakra v tomhle věku trenky se Spidermanem ?” V tu chvíli mi došlo že kapesníky mám hned vedle spodního prádla.
„ Kreténe.” Zabrblal jsem.
Stejně se mi líbí.
On na chvíli odešel a pak přišel s obkladem co mi položil na čelo a a usmál se. „ Prospi se, počkám.”
Ani nevím jak jsem usnul ale asi to bylo rychlé.
________________________________________
Cherrieho pohled:
Uložil jsem Charlieho a hned zamířil k nim do kuchyně.
Je to tu malý ale útulný.
Vešel jsem do samotné místnosti a začal hledat pytlíčky čaje. Konvici jsem viděl hned ale čaj jsem našel až po dobrých pěti minutách. Nachystal jsem to na potom, až se vzbudí a už jsem se jim tam nechtěl přehrabovat.
Šel jsem zpět do pokoje kde moje jediná zábava byla koukat do zdi a měnit Charliemu obklady protože u něj nejsem na WiFi.
Měl jsem pocit že mi furt bije srdce z té ranní přestřelky. Málem jsem tam sebou seknul. Opravdu se divím že Charlie z toho nebude skoro vůbec vyděšenej. Čekal jsem že ho tam budu muset objímat a všechno ale asi je mužnější než vypadá.
Seděl jsem na židli a najednou začal být unavený.
Jen si na chvíli zavřu oči.
____________________________________
Charlieho pohled:
Vzbudila mě ostrá hádka. „ Okamžitě vypadni!” Hystericky křičel ženský hlas který, jak jsem hned poznal, patřil mamce. Než jsem rozlepil oči začal zase Cherrie. „ Charliemu tady není bezpečně, takže i když je to smutné, klidně se sem nastěhuju!” Nekřičel ani zdaleka tak moc jako máma ale taky už zněl nabroušeně. „ Co se děje?” Zeptal jsem se ospale a zároveň vyděšeně, i když jsem přesně věděl co se děje.
„ Charlesi, tenhle tady nebude! Jen počkej až odejde, to uvidíš od Freda ty-” křičela mamka ale Cherrie ji rychle přerušil. „ Neboj se, to už se nestane.” Řekl pevně, lehce chytnul moji matku za paži a tak aby ji nic neudělal ji dotáhl před dveře které bleskově zavřel a ihned na to zamknul.
Mamka se hned začala vztekat jako šílená a ječet ať otevřeme. Cherrie šel ke mě a obejmul mě. Já jsem jak už jinak, začal brečet a když jsem si vzpomněl že za chvíli přijde i Fred, rozbrečel jsem se úplně. On mě jen objímal. Sice nic neříkal, ale i tak jsem se za chvíli uklidnil.
„ Pšt, to bude dobrý.” zašeptal. Já se od něj odpojil. „ Nebude. Za chvíli přijde Fred.”
" Jsme tu zamčení. Nic. Se. Ti. Nestane."
Dalsiii kapitolaaa
Mějte se krásně
Váš Jackie 🖤
YOU ARE READING
Nakonec spolu...(Bl story)
RomanceTohle je můj první příběh sledující život tichého a nešťastného Charlieho který má na novém místě kam se se svojí matkou přistěhoval menší trable v podobě divokého ale v jádru moc milého člověka Jacka Morgana kterému se přezdívá Cherrie. Jenže jim v...
