Nakonec spolu...(Bl story)

8

Katy mě jako pozdrav obejmula. "Ahoj!„
Pozdravila. "Ahoj Katy.„ Pozdravil jsem a usmál jsem se na ni. Pak se můj zrak stočil na Cherrieho.
"Čau Teddy.„ Pozdravil mě s perverzním úsměvem.
Cítíl jsem že moje tváře nabraly lehký odstín růžové barvy.
"Ahoj.."
Najednou se ve dveřích objevila mamka. "Zdravím! Tak tebe už znám Katy a ty jsi?" Obrátila svůj zrak směrem k Cherriemu. Bylo vidět že se vyděsila.
No ani se jí nedivím. Přece jenom má dlouhé růžové vlasy, na sobě jen tílko takže šlo vidět jeho tetování, jeho ryfle do tvaru zvonu byly doplněny botami na platformě, v puse měl cigaretu a tak nějak z něj jeho úchylná povaha přímo sálala.
I tak se na něj usmála a nabídla mu ruku. "Omlouvám se, ale ruce si nepodávám. Jsem Jack rád vás poznávám.„ Usmál se.
Bože Cherrie chceš snad aby tě nenáviděla?!
"Eh. No dobře... Tak já se půjdu chystat do práce.„ Řekla a zmizela do bytu.
Katy se uchechtla ale už jsem to neřešil.
Ještě aby. Cherrie zřejmě dobrý první dojem neudělal.

"Tak pojďte.„ Řekl jsem a rukou pokynul ať vstoupí.
Vešli jsme rovnou do koupelny a já se posadil na okraj vany zatímco Cherrie něco hledal ve svém vaku.
"Mám to.„ Řekl a vytáhl už rozdělanou lahvičku růžové barvy na vlasy. Poté vytáhl alobal a štěteček. "Svlíkni si triko."
Vykulil jsem oči. "C-co?„
"Chceš snad mít růžový triko?„ Zeptal se a nadzvedl obočí.
Sakra myslel jsem...
"N-ne. Promiň.„ Zakoktal jsem.
Katy se jen ušklíbla. Nesměle jsem si svlékl tričko a u toho se mi na tvářích vybarvil ruměnec.
"Adrien měl pravdu, jsi vážně kost a kůže.„ Zasmála se Katy. Na to jsem jen pokrčil rameny.
Však má pravdu.
"Dej hlavu pod sprchu.„ Řekl Cherrie. Udělal jsem to co chtěl a on mi na vlasy pustil vodu.

________________________________

Katy mi sušila vlasy fénem a Cherrie mě hlídal abych se nekoukal do zrcadla. "Proč nechcete abych to viděl?„ Zeptal jsem se už asi po třetí.
"Musí to být překvapení.„ Stál si za svým Cherrie.
Katy mi konečně dosušila vlasy a poté mi dala ruce na oči a společně s Cherriem mě nasměrovali před zrcadlo a Cherrie začal odpočítávat.
3...
2...
1...
Teď!
Katy sundala ruce z mého obličeje a já se konečně mohl podívat do zrcadla. Ve vlasech jsem vážně měl růžový pramínek.
Líbí se mi to...
"Tak co ty na to?„ Zeptal se Cherrie a rukou mi prohrábl vlasy.
Ještě jednou jsem se podíval do zrcadla.
"Je to hezký.„
„Tak super můžeme do školy ať tam jsme brzo protože kvůli vám nechci skončit v první lavici!" Řekla Katy, hodila po mě triko a mikinu které jsem na sebe rychle hodil a vyšli jsme z koupelny.
Mamka zrovna vyházela z bytu.
"A Charlie! Nezapomeň zamknout! Tak jo, užij si to, pa!„ Ani nečekala na odpověď a zabouchla za sebou dveře.
Já si ještě do pokoje skočil pro tašku a mohli jsme jít.
Když jsme vyšli z bytovky (samozřejmě jsem za sebou zamkl) uvítalo nás chladné ranní počasí.
To Cherriemu není ani trochu zima?
"Je třičtvrtě na sedm a než dojdeme do školy dobrou půlhodinu to trvá takže nesmíme ztrácet čas!„ Řekla Katy a svižným tempem vyrazila na sever města - tudíž směr škola.
"Nemůžeme si vzít metro?" Zakňoural Cherrie.
"Ne, protože máme hoooodně času. Tak šup!„ Křikla po nás už po několikáté.
Cherrie se ke mě naklonil a zašeptal. "Chtěl bych mít její elán.„ Na to jsem se jen pobaveně ušklíbnul ale u toho mi moje srdce bilo jako o život.
Sakra, jsi moc blízko!
Šli jsme městem a u toho jsme se rozpovídali.
"Myslíš že budeme mít Owleeovou jako loni?„ Zeptala se Katy.
"Myslím že by ses někdy měla koukat na školní web.„ Zasmál se Cherrie.
Upřímně si nedokážu představit Cherrieho jak něco vyhledává na ŠKOLNÍM webu.
„ Owleeowá má prváky my budeme mít nějakou novou. Chudinka neví do čeho jde.„ Dodal pobaveně.
"Jo tak to sázím že u nás vydrží tak měsíc.„ Ušklíbla se Katy.
To jsou opravdu tak špatní?
Najednou jsem zpozoroval že se na mě Cherrie bez přestání kouká a vzpomněl jsem si na Katiiny slova.
„Spí se všema. Je to děvkař."
Ne Charlie. Máš přítele co tě miluje a tenhle by se s tebou možná tak vyspal a pak tě odkopl.
Po chvíli v dohledu byla ona obávaná budova nesoucí název škola.
"Tak pojďte.„ Pobídla nás Katy OPĚT.
Před vchodem na nás čekalo pro mě dost nepříjemné překvapení v podobě Adriena.
"Čau vy dva. Čau cukrouši.„ Pozdravil.
"Doufám že to bylo na mě.„ Zasmál se Cherrie tak že mu byly vidět rovnátka.
Na to se Adrien jen uchechtl. Katy někam začala mávat a když jsem se podíval kam došlo mi to. Směrem k nám běžel Phillip.
Když k nám doběhl vypadalo to jako kdyby se měl každou sekundu složit.
Všechny krátce pozdravil a vešli jsme do prostoru vybledlé šedé budovy která na první pohled vypadala spíš jako koncentrační tábor nebo věznice.
Vlastně jsem sem ani nechtěl ale tohle byla jediná škola která má stejný obor jako moje předchozí takže nemusm nastupovat znovu do prváku a taky je jediná v okolí kam přijímali bez přijímaček protože je tu málo žáků.
Jak jsem mohl čekat nikdo z naší party se neobtěžoval s přezůvkami. Já bych to pravděpodobně udělal ale jelikož jsem tu nový tak ještě nemám klíče od skříňky. Šli jsme po podlouhlé chodbě na jejímž konci se prý nacházela naše třída.
Americké školy jsou o poznání jiné než anglické. Všiml jsem si že dost lidí tu kouří. Na mé staré škole by za tohle zabíjeli.
Procházeli jsme se kolem různých tříd nebo kabinetů a sem tam někdo na Adriena nebo Cherrieho hodil rychlý pozdrav na který oni jen mávli rukou.
"Hele!„ Upozornil Adrien a na něco ukázal rukou, přesněji na někoho.
"Owleeowá!„ Zasmál se Cherrie.
A taky že ano. Po chodbě se belhala žena kolem 40 let. Měla zrzavé mastné vlasy, byla obézní a vypadalo to že každý krok ji stojí nemálo úsilí, přesto však šla dvakrát pomaleji než normální člověk.
"Sleduj a uč se cukrouši.„ Řekl Adrien, poklepal mi na rameno a proběhl kolem učitelky. V tom momentě ji silně plácl přes její pozadí.
"Pane Wiede! Jak se opovažujete!„
Křičela Owleeowá ale Adrien na to reagoval pouze ještě hlasitějším smíchem.
I v celé partě to sršelo smíchy.
Po tomto menším "incidentu" jsme došli do třídy. Byla to místnost s opadanou zelenou omítkou jako ze druhého stupně co nepříjemně zapáchala po marihuaně.
V místnosti už bylo šest lidí. 4 byli na levé straně u oken.
Neznal jsem je ani od vidění ze skate parku ale ani na hlavách neměli růžové melíry takže pravděpodobně nepatří do našeho gangu.
Jednoho z nich jsem poznal. Byl to ten kluk co zbil Cherrieho. Podíval jsem se na Cherrieho který se pouze vražedně koukal ale nic neříkal.
Na druhé straně byli dva kluci kteří už ve vlasech růžové melíry měli. K těm taky všichni mířili a já šel jako nějaký pejsek za nimi.

Ahoj! V první řadě chci říct že jsem na sebe pyšný že vyšla nová kapitola v termínu. V druhé řadě se vás chci zeptat jestli máte rádi všechny postavy a co si o nich myslíte.

Jinak lidi. Kdo máte rádi takovýhle typy příběhů tak vám MOC doporučuji knížku černobílá duha od theblomst je to ÚŽASNĚ NAPSANÝ a na to jak je to dokonalý to má mega málo přečtení:(. Tak ji běžte podpořit a nezapomeňte i mě i ji dát hvězdičku.
Mějte se famfarově
Váš Jackie 🖤