Nakonec spolu...(Bl story)

23

!!!KAPITOLY SE BUDOU VYDÁVAT JEDNOU ZA 3 DNY!!!

„Dělej! Křičel Cherrie na Adriena co pořád hledal rukavice. Já přešlapoval na místě. Už mi v tolika vrstvách bylo horko. Adrien se konečně objevil ve dveřích.

„Můžem!" Konečně jsme se tedy vydali k vchodu do penzionu kde jsme měli sraz. Jakmile jsme vyšli do tváře mě uhodil mráz. To mě ale teď moc nezajímalo. Koukal jsem na svoje první lyže v životě. Nikdy jsem na tom nestál. Ani na snowboardu nebo běžkách.

Měl jsem ale u nás na základce se na lyžák jezdilo jen dvakrát. Jednou jsem onemocněl a podruhé jsem si to nemohl dovolit. Takže dneska budu poprvé na lyžích. Nebo alespoň co se pamatuju. Mamka mi vyprávěla že mě táta jako špunta brával do školičky. Pak ale onemocněl a.... Zavrtěl jsem hlavou.
Ne. Na to teď nebudu myslet.

Náš tělocvikář před nás předstoupil a spočítal nás. Adrien po něm řval nějaké narážky na jeho kombinézu ale on si toho nevšímal. Zhluboka se nadechl. „TAK DĚCKA POJĎME SI HEZKY KE SVAHU A TAM VAM ŘEKNU VÍC!" Všechny třídy se pomalým tempem přesouvaly ke svahu. Když jsme tam byli dostali jsme pokyny. Prváci s jdou projít, druháci lyžovat a třeťáci šli na běžky. S námi zůstala nase učitelka ekonomiky. Slečna nebo paní Evans. Nejdřív nám poručila ať se narveme do přeskáčů což mi přijde jako nadlidský úkol.

Už snad minutu jsem se tam pral s jednou botou protože mi nešla ani povolit natož nasadit. Cherrie si ke mě klekl.

„Snad tady někdo nepotřebuje pomoc..." Zasmál se. Já se naoko naštval.
„Nechci pomoct!" On mě namísto odpovědi začal rozvazovat tkaničku. „H-hej!" Sundal mi botu.
„Chytni se mě." Já se rukama jakoby "zapřel" o jeho záda a čekal co udělá dál. Nějak zázračně povolil všechny přesky a narval mě do toho. To samé udělal i s druhou nohou. Záhy se postavil.

„Dík." Zabručel jsem. On na mě jen mrkl a začal si sám sobě dělat to samé. Já jsem chtěl jít k mým lyžím ale zapomněl jsem že mám na sobě ty práskáče a nahned jsem bolestivě dopadl na zadek.
„Jau." Slyšel jsem že se mi Cherrie směje. Se smíchem jsem se na něj otočil.
„Hele já na tom stojím poprvý, takže se nediv." On pokrčil rameny.
„Tak to jsme dva."

Já se lehce podivil protože Cherrie na první pohled vypadá že umí snad úplně všechno. I když jsem zase na druhou stranu měl škodolibou radost protože ho určitě uvidím spadnout.
On si mezitím dotáhl přasky a postavil se.

Učitelka začla. Už byla v lyžích jako většina třídy.
„Já teď sjedu kousek svahu a každý z vás mi na ukáže jak to umíte. Ti co to budou umět pro dnešek nechám jezdit samotné a ti co to ještě moc neumí budu učit." Po těchto slovech se hůlkami odrazila a sjela asi 20 metrů pod nás. Já si mezitím nešikovně nasadil lyže a do ruky jsem si vzal hůlky. Řada přede mnou rychle ubíhala a já věděl že moje smrt za pár sekund přijde.

Ahuj tady nová kapča
Tak tohle jsem docela přepisoval i tak se mi to moc nelíbí. No nevadí.
Mějte se fanfárově
Váš Jack 🖤