prolog

652 33 1
                                    

Někdo by sledování seriálů popsal jako hroznou ztrátu času, při které člověk není moc kontraproduktivní. Jedním z takových lidí je i můj otec, realitní makléř, který je do své práce doslova blázen. Za den učiní nejméně deset nabídek domů a bytů, z nichž nakonec prodá polovinu, což je pro jeho prémie skvělé. Proto si také žijeme na vysoké noze. Navíc má v dobrých dnech i spoustu času na nás, takže se každému zdá, že je to dokonalý partner a ještě dokonalejší rodič. Nedivím se, že zastává takový názor na seriály, ovšem to ještě netuší, jak je jeho syn akční, když se jedná o seriály, které v něm vyvolávají hromadu emocí.

Dokážu být vystresovaný stejně, jako hlavní postava, dokážu být stejně tak zapálený, jako jakákoliv vedlejší postava a dokážu se i dokonce snadno vzrušit. Jako hlavní postava. Většinu času si připadám, jako bych v tom seriálu vlastně hrál já a ne jen nějaký herec, který je pak idolem pro všechny kolem. Nemluvě o mých maratonech do kuchyně, když chytnu slinu na něco dobrého. Což je prakticky pořád.

Proto už ani neposlouchám u večeře otcovy řeči o tom, jak jsem byl opět celý den zalezlý v pokoji a koukal na televizi, když venku panovalo tak krásné počasí. Vždy k tomu přihodí poznámku o tom, jak jiní chlapci v mém věku pobíhají venku a nahání děvčata, aniž by si uvědomil, že těm chlapcům v mém věku jde jen o to, jak do nich vsunout svoje předměty vášně. Možná si je toho vědom, ale jako správný rodič mě má nabádat k nějakému tomu sociálnímu kontaktu a hlavně nabádat mě k tomu, abych si už konečně někoho našel.

Přece jen on v sedmnácti letech už randil s mou matkou, která v té době – podle jeho slov – byla neskutečná kočka, po které šíleli všichni kluci v okolí Greyshieldu.

Greyshield je jedno z těch větších měst ve státě Nevada, ovšem jelikož sousedí s městem Las Vegas, moc se o něm nemluví. Navíc oproti Las Vegas to tu působí spořádaně a skoro jako na vesnici, i když bych řekl, že já odsud neznám skoro nikoho.

Dříve jsme bydleli v Ohiu, ale už sedmým rokem bydlíme tady, protože otec zde dostal naprosto lákavou nabídku práce, která se neodmítá. V Ohiu jsem kamarády měl. Sice už si dnes asi nevzpomenu na jejich jména, ale vím, že jsem přátele měl, což se o Greyshieldských lidech říct nedá. Vzhledem k velikosti města, jsou lidé nepříjemní a často i velmi vulgární. Nemluvě pak o klucích v mém věku, kteří si vás dobírají za každý nedostatek.

Mým nedostatkem v prvním ročníku střední Greyshieldské akademie, byly brýle. Často si mě za ně dobíraly i holky, protože měly docela silné dioptrie – byl jsem takřka slepý – a vypadaly spíš jako lupa, než normální brýle. Když jsem si často otci stěžoval, jak moc mě štve jejich přístup (vždy, když poznamená, že nemám kamarády, to hodím na nějaký nedostatek, kterého bych se rád zbavil), se snažil mi nějak pomoci. Proto, měsíc před začátkem druhého ročníku, mi zaplatil laserovou operaci očí. Byl jsem doslova podělaný, protože se mi vybavila scéna z Nezvratného osudu. Teď přesně nevím, který díl to je, ale v den, když jsem šel na sál, jsem byl doslova posraný.

Naštěstí vše proběhlo v pořádku a já už skoro rok vidím skvěle, i když ze začátku byl docela šok, když jsem si instinktivně nasadil brýle a neviděl s nimi vůbec nic. Nemluvě pak o tom, že si mnozí mysleli, že mám čočky. Každopádně mám od té doby jakž takž pokoj. Nikdo si mě nedobírá a dá se říct, že jsem skoro neviditelný. Tedy pro skoro celou školu. Pořád tu jsou tací, kteří mě zkrátka nemají rádi. A já je taky zrovna dvakrát nemusím.

To ale pořád nebyl jediný nedostatek, ačkoliv ten jeden, který mám, se nijak odstranit nedá. Už dobré dva roky o sobě vím, že nebudu úplně normální kluk. Ne, když onanuju nad pánskými vypracovanými těly, místo těch dámských. Ne, když pozoruju kluky ze třídy pokaždé, když si některý z nich sundá triko. Samozřejmě to maskuju, jak nejlépe můžu, ale nejednou se mi stalo, že jsem byl přistižen při činu. Mám dobrou superschopnost (pokud se to tak dá nazvat). Umím bravůrně vymýšlet lži z patra a vytvářet si nevinné scénáře. Takže jsem to pokaždé zahrál tak, jak nejlépe jsem uměl.

willow✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat