Lovestory / ff rychlí kluci

[12] TÝM

Zase za to môžem ja.
________________
Sedela som v parku kúsok od bytov. Mala som na sebe iba tričko a sukňu keď začalo pršať. Domov, teda k chalanom, som v pláne ísť nemala. Nedokázala som to tak som tam zostala sedieť v daždi.

Petrov pohľad
Nechápal jsem co se stalo. Udělal jsem něco špatně nebo za to muže znova ten její ex? Šel jsem se podívat kde odešla.

"Hele Petře co jsi ji udělal?" řek Calin.

"Nic?"

"Tak proč vyběhla z bytu jak kdyby jí naháněla parta zombíků?" uchcehtl se.

"Co? Proč jste jí nezastavili?"

"A ty myslíš že jsme nechtěli? Jenže jsme ani nestihli zaregistrovat kdy vyšla z pokoje a už byla venku"

"Kurva"

"Hele nech ji. Možná potřebuje být chvíli sama" promluvil Marek.

Nic jsem mu na to neřekl. Místo toho jsem si sedl na gauč a koukal s nimi film.

....

"Jsem doma!" zakřičel František kterej byl na nákupu.

"Kde je Mia?" to byla jeho první otázka kterou se zeptal když vešel do obýváku.

"Nevíme" odpověděl Calin.

"Jak jako že nevíte?!"

"No nějak jsme se nepohodli a ona odešla. Nevíme kam" řek jsem.

"Jak dlouho je pryč?"

"Dvě hodiny? Asi" řekl teď Marek.

"Kurva jste normální! To nevidíte jak venku lije?!" vykřikl. "Okamžitě se zvednete a jdete ji hledat"

"Ale může za to jenom Petr proč i my?" bránil se Calin.

"Protože jste ji nezastavili. A teď už jdem" šel ke dveřím. My tři jsme automaticky šli taky.

...

Miin pohľad
Sedela som vonku asi tri hodiny z toho dve v daždi. Zrazu som počula ako niekto kričí moje meno. Otočila som sa a uvidela Františka. Rozbehol sa ku mne. Akonáhle bol u mňa skoro ma rozpučil v objatí.

"Mio kde jsi byla? Víš jak jsem se bál" povedal v objatí. Potom vytiahol mobil a niekomu začal volat. "Mám ji. Potkáme se doma řekni to ostatním" a položil.

"Komu si volal?" odtiahla som sa od neho.

"Calinovi. Hledali jsme tě všichni. Pojď cestou mi řekneš co se stalo" prehodil si ruku cez moje ramena a rozišiel sa k bytu. Cestou som mu povedala čo sa stalo. Myslel si že je to Petrova chyba ale hneď som mu to vyvrátila. Nakoniec si dal dohovoriť že za to naozaj môže zase Filip.

Došli sme do bytu a ja som išla hneď do izby. Dala som si teplú vaňu a prezliekla sa do teplákov a mikiny. Je síce leto ale vonku je búrka takže také teplo neni a ešte k tomu som premrzla v daždi.

"Mio?" zaklopal mi František.

"Hm?" zdvihla som k nemu pohľad.

"Přinesl jsem ti čaj a polívku aby jsi neprochladla" položil mi na nočný stolík tác na ktorom bol čaj a miska polievky.

"To si robil ty?" nadvihla som obočie.

"Tak trochu jo" poškriabal sa na zátylku.

"Ďakujem"

"V pohodě"

"Môžeš mi prosím zavolať Petra?" spýtala som sa opatrne.

"Jo jasně" odišiel.

O pár sekúnd mi klopal na dvere Petr.

"Co jsi potřebovala?" oprel sa o dvere.

"Prepáč mi za to"

"Nemáš se za co omlouvat. Já to chápu. Bylo to moc rychle ne tebe. Jen mi to příště řekni prosím"

Prikývla som. Petr prišiel ku mne a sadol si oproti mne.

"Pojď sem" roztiahol ruky. Hodila som sa mu do objatia. Takto sme tam boli asi pol hodinu.

"Hele co ten čaj a polívka?" nechápavo sa na neho pozriem.

"Čo?"

"Máš tam čaj a polívku" zasmeje sa.

"Ou aha"

---------------

*O 2 roky neskôr*

S Petrom tvoríte krásny pár. Hádky boli, sú a stále budú ale vždy sa porozprávate a je všetko ako má byť.

O pár rokov sa vám narodil syn a Petr o vás napísal pesničku.
________

KONIEC❤️

Prepáčte že som to ukončila takto ale už som vám vysvetlila dôvod. Píšem ďalšiu fanfikciu takže v najbližších dňoch čakajte prvú časť. Dakujem že ste čítali tento príbeh🫶