~2~ We're going to park

805 31 10
                                    

"Caitlin." zašeptala jsem. Nic. "Caitlin!" zvýšila jsem hlas na ručku, která mě lechtala na obličeji, tím pádem mě vzbudila. "Caitlin, dost!" zakřičela jsem a to už jsem se opravdu vzbudila. Podívala jsem se na hodiny před postelí. Bylo teprve půl 11. Pak jsem pohled obrátila na usměvavou holčičku. "Za to, že jsi mě tak brzo vzbudila, půjdeme do parku." vyhrožovala jsem jí, protože ona parky nenáviděla, za to já je milovala. Milovala jsem všechny ty barvy, zrovna teď na podzim, když všechno bylo zbarvené v krásné, podzimní barvy.

Při mém přemýšlení jsem se dokopala k tomu, se zvednout z postele. Přešla jsem k velké, černé skříni a začala se prohrabovat v oblečení. Do parku jsem většinou volila černé legíny a šedou, volnou mikinu.

Caitlin jsem stále nechala na posteli a šla se rychle vysprchovat. Při čištění zubů jsem zaslechla křik. "Už blázním." usoudila jsem, že se mi to jen zdá, ale pravda byla jiná. Znova ten křik. Vypláchla jsem si pusu a šla do ložnice, odkud křik pocházel.

"Ty mě nenecháš si ani zuby vyčistit. Co tu proboha děláš?" naštvaně jsem se zeptala Caitlin, která ležela na zemi a plakala. "Jsi jako zas spadla?" otráveně jsem se na ni podívala, bylo mi jí trochu líto, tak jsem ji vzala do náruče a trochu s ní pohoupala. Aspoň tak, jak jsem to viděla ve filmech. Znova jsem ji položila na mojí postel a rychle se převlékla, pak jsem drapla dceru a nesla do pokoje. Trošku smrděla, to znamenalo, že se asi zase...

"Fůj!" znechuceně jsem ji přebalovala. Byla jsem ráda, že jsem s tím byla za chvilku hotová. Převlékla jsem ji do nových hadrů, do kabelky si dala mobil, peněženku a takové nezbytné věci, Caitlin do kočáru a mohly jsme vyrazit. Když jsem zamkla dveře od mého bytu, zmáčkla jsem tlačítko na přivolání výtahu.

Celkem dlouho trvalo než dojel až do posledního patra. Ale dočkaly jsme se. Když jsme vyšly ze šedivého paneláku, vyrazily jsme rovnou do parku, bylo to asi kilometr od nás. V půlce cesty začala Caitlin šíleně brečet. "Jo, počkej. Nevzala jsem žádné krmení. Oops." řekla jsem klidně a pokrčila rameny. Ale řev nepřestával. Nedaleko byl nějaký obchod. "Vy děcka jste tak otravný!" stěžovala jsem si, ale do toho obchodu stejně šla.

Kočárek jsem zaparkovala vedle místa na kola, Caitlin tam nechala a rychle utíkala k pokladně se zeptat, kde mají nějaké jídlo pro roční děti. Ukázala na uličku před pokladnou, šla jsem tam, ale vůbec jsem se nevyznala. "Tolik značek, tolik druhů." prohledávala jsem se v Sunarech. Nakonec jsem nějaký drapla a rychle zaplatila, když jsem vyšla z obchodu, Caitlin naštěstí byla v kočárku, ale pořád brečela. Vzala jsem už hotový Sunar, divila jsem se, že se tak pohotovostně už prodává, a nakrmila Caitlin. Teprve pak jsme mohly jít do parku.

_________________________________

˙ Druhá část za mnou. Zdá se mi, že to hrozně prodlužuji. Je to špatně? O.o

˙ Děkuji za vaše votes a krásný komentář od milé holčiny. Aspoň vím, že má smysl psát tento příběh. Děkuju.

˙ Fotka by vám měla naznačit, co oblečení, které jsem popisovala. Děláno v Polyvore.

-Claire

Your DADDY?! Idk |cz #dokončenoWaar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu