Schovám se do skříně
a tam budu v bezpečí,
schováš se tam se mnou a bude nám fajn.
Dřevěná deska nám
poskytne přístřeší,
proč do toho se mnou jdeš, to nemám šajn.
Budem si povídat,
budeme zpívat,
příběhy si budem vyprávět.
Až slunko zapadne,
začneme zívat,
své sny ti odříkám nazpaměť.
Když venku budou tornáda,
my tu budem v bezpečí.
Když tam bude válka,
nám bude dobře.
Když venku bude cholera,
nás to nerozbrečí.
Když všechno spasou kobylky,
my nepoznáme hoře.
V naší skříni je krásně,
je tam teplo, útulno.
Dobře se tam budem mít.
Nikdy tam není zima,
nikdy není pochmurno.
Navždy už tam budem žít.
ČTEŠ
Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek
PoetryCáry roztrhaných pocitů a myšlenek. Naivních myšlenek a zbytečných pocitů. Prosby. Prosby o život. Nejen. Přání. Nevyslyšená, či nesplnitelná přání. Monology mé duše. Monology smyšlených postav. Monology vedené ze zoufalosti ze samoty, nebo ze strac...
