Tam, kde je modrá studánka
s tou nejčistější vodou,
slyšívám zpívat skřivánka,
tam oplývám svobodou.
Tam obloha nikdy nešedne,
je stále modrý den,
vždycky jasné poledne
a v noci černo jen.
Tam rostou vrby tmavě černé
s proutím hustým jak čokoláda,
všechno kolem tmavé, temné
a nasládlé jak limonáda.
Tam se cítím bezpečně
z vody cítím něhu, péči.
Cítím se dobře, skutečně.
Chladná voda rány léčí.
Víš, kde se to místo nachází?
No přeci v tvojí tváři.
Hloubce tvých očí nic neschází.
Často mě nutí k pláči.
YOU ARE READING
Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek
PoetryCáry roztrhaných pocitů a myšlenek. Naivních myšlenek a zbytečných pocitů. Prosby. Prosby o život. Nejen. Přání. Nevyslyšená, či nesplnitelná přání. Monology mé duše. Monology smyšlených postav. Monology vedené ze zoufalosti ze samoty, nebo ze strac...
