Jsem zmatenej jak prase

11 2 2
                                    

,,Tim jako myslíš co?" ozval se hlas za mnou.

Moje srdce vynechalo pár bouchnutí a za hlasem jsem se otočil. Byla to rozespalá Sofi. ,,Ale nic, dávám mlíko před cereáliema." snažil jsem se to zachránit odpornou.. A to myslím doslova odpornou lží. Já tak nesnáším lidi, co dávají mléko před cereáliemi. Sofi nahodila znechucený pohled a naznačila, že se jí chce ze mě zvracet.

,,Honzo, ty víš, že poznám když lžeš.. Ale to cos řekl bylo fakt nechutný" ušklíbla se a podívala se mi hluboko do očí. Snažil jsem se nepolevit. Ale s ní to fakt nejde.. ,,Nojo, tak ne, nedávám dřív mlíko.." povzdechl jsem si a Sofi se zasmála. ,,Ty jsi ten typ lidí, co by se z toho pozvracel, takže jsem to věděla" dodala ještě a já se snažil nahnat si co nejvíc sebevědomí, co jsem měl.. Bylo toho málo. ,,Asi jsem teplej Sofi" stres se mi nahrnul až do konečků prstů a čekal na její reakci. Dost dlouho byla ticho, začalo mě to děsit. Když jsem se na ní podíval, tak se usmívala, jako kdybych byl její syn a přinesl jsem jí kytku. Natáhla se ke mně a jaksi mě objala.

,,Já to věděla."

Věta, kterou jsem nechtěl slyšet. ,,Haha.. Jo.." trochu jsem se zasmál. Nechtěl jsem to řešit, protože to nevím ani jistě. Holky se mi furt líbí!.. Ale i klukovi bych dokázal říct, že je pěkný.. A elegantní, svalnatý, silný, hot.. Bože na co to myslím! Nahlas jsem si povzdechl a Sofi zpozornila. ,,Co? Řekla jsem teď něco špatně?" Zakroutil jsem hlavou a usmál se na ní. ,,Nic prosím tě. Jen si povídám pro sebe." Sofi se na mě koukla a jemně se zamračila. ,,Takže jsem něco špatně fakt řekla, co?" povzdechl jsem si a do asi půl 4 jsme jen klábosili o životě.

Začínal jsem být vyčerpaný, dlouho jsem řídil, ale snažil jsem se vypadat silně a hrdinsky. Avšak když se Jindra probudil, tak šel řídit místo mě, abychom nenabourali.. Zase. ,,Až tam budem, tak mě vzbuď, buzíku, jo?" houkl jsem na něj předtím, než jsem se uložil ke spánku. ,,Jasně ty kurvo" slyšel jsem ještě a pro sebe se zasmál. 

Cítil jsem jemné drkání do ruky a pak jsem před sebou viděl policajty. Co zas udělal.. Řekl jsem si v hlavě a promnul si oči, abych lépe viděl. Nahmatal jsem ztracené brýle, které mi během spánku někam spadli a sedl si jako člověk, jelikož do teď jsem se na té sedačce roztékal. Jindra už byl celý nervózní, protože se k nám blížil polda. Povzdechl jsem si nahlas a uslyšel šustění za mnou. Sofie. Brala si občanku a doklady a samozřejmě Jindra dělal to samé. Já nemohl nahmatat batoh, tak jsem začal jemně panikařit. 

,,Vstávej Honzo." 

Slyšel jsem a s rozbušeným srdcem, vyděšeným dechem jsem se probudil a koukal okolo sebe. Hah, takže to byl jenom sen.. Díky Bože. Pomyslel jsem si a koukl na Jindru a Sofi. ,,Proč stojíme?" okamžitě jsem jim začal klást otázky, jako kdybych neměl oči. Sofie protočila očima a poukázala ven ,,Chci si vyfotit ten hezkej záliv.". Do teď nechápu, proč si lidi ksakru fotí přírodu. Vždyť je to k ničemu!

,,Pojď a vylez." nakázal mi Jindra a já tak udělal. Šel dozadu, ke kufru, který následně otevřel. Já jako ocásek jsem za ním přišel a koukal na to, co dělá. Bral si ručník a sprcháč. ,,Ty se jdeš koupat? Jako fakt? Ve slaný vodě?" kladl jsem mu otázky jedna za druhou a on se jen uchechtl. ,,Nejdu sám, jdeš se mnou, protože pěkně smrdíš." já protočil očima a vzal si svůj ručník. Jakmile jsme přešli k zálivu blíž, přesně tam, kde Sofi fotila, tak si Jindra sundal triko a zapózoval Sofii.. Já tam jen stál jako tvrdé i. 

,,Ty prase jedno zasraný!" zasmála se Sofie nahlas společně s Jindrou. Ten k ní v mžiku přešel a políbil ji. To vidět nemusím. Zakašlal jsem trochu, aby věděli, že tady pořád jsem. Sofi hned nahodila výraz "omlouvám se, zapomněla jsem že seš buzna" a já se jemně zamračil. ,,Hej kokote pojď" zanadával jsem si a povzdechl. Jindra nebyl dvakrát rád, ale vydal se za mnou. Začal si sundavat všechno. Musím říct, že jeho "dad body" bylo sexy. Neočumuj ho! Přistihl jsem se znovu jak očumuju mého kamaráda. Radši jsem to dál neřešil a začal si dávat oblečení na stranu, aby nebylo od písku a mokré. 

,,No ty vole!"

Náš společný roadtripWhere stories live. Discover now