Bakugou × y/n - singer

tobě to nevadí?

Došla jsem k jeho dveřím, které byli zavřené, a už tak šli slyšet rány jakoby boxoval. Zaklepala jsem, dveře otevřela a vešla. Pak jsem je zavřela, ale Bakugou dělal jakoby mě neslyšel. Taky, že neměl jak když měl sluchátka.

Byl jej v kraťasech bez trička ani ponožky neměl. Na rukách měl rukavice a v uších bezdrátové sluchátka. Do pytle mlátil hlava nehlava.

,,Katsuki?" zeptala jsem se když jsem k němu došla i když jsem věděla, že mě neslyší. Natočila jsem se ještě víc aby mě viděl a lehce mu poklepal na rameno. Jen se lekl a směrem odkud to šlo udeřil. Já jsem to naštěstí čekala už od chvíle kdy jsem do místnosti vešla. Každý by se lekl kdyby na něj zničeho nic někdo poklepal aniž by ten člověk věděl, že s ním v místnosti někdo je. Já jsem, ale uhnula. Dřepla jsem si a když ruka byla pryč tak jsem si zpátky stoupla.

On si rychle slundal jednu rukavici, pak sluchátka a omluvně se na mě podíval.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se. Vážně vypadal jakoby měl o mě strach.

,,Jo, ale ptám se na to stejné" odpověděla jsem. ,,Nevypadal si" dodala jsem.

,,Jojo" řekl a sundal si i druhou rukavici. Sluchátka které ještě teď šly slyšet vypnul a schoval zpátky do nabíjecí krabičky.

Došel ke své skříni kde si rukavice dál a chtěl místnosti odejít.

,,Katsuki jsi si jistý? Nemám tu s tebou dneska zůstat?" zeptala jsem se. ,,Bojím se o tebe" dodala jsem.

,,To se ode mě nechceš ani na krok hnout?" zeptal se aniž by se na mě podíval. Schválně zněl vážně a neukazoval mi obličej, po tom co řekl dál mi došlo proč.

,,Klidně, nechci aby se ti něco stalo" dodala jsem a pustila ho.

Jen se uchechtl. ,,Ani na krok jo?" zeptám se a otočil se ke mně čelem. Vzal si mě do náruče a rozešel se se mnou do koupelny.

,,C-co to d-děláš?" zamtkovala jsem.

,,Říkala si ani na krok" řekl a posadil mě na židli v koupelně.

Pak došel ke dveřím které zavřel a došel ke sprše která se dala zastřít.

,,Ani na krok" mrkl na mě. Na sucho jsem polkla.

,,Musím do sprchy tak tady čekej, pak tě někde vezmu" řekl a začal si sundávat kraťasy.

Na to jsem si hned zakryla oči a hlavou pohla dolů kdyby náhodou jsem ruku sundala tak až vidím jen špičky mojich prstů. Úchyl..

Jen se lehce zasmál.

,,Co je na soukromí vtipného?" zeptala jsem se lehce podrážděné.

,,Nic, věděl jsem, že to uděláš. Jen jsem to chtěl otestovat" řekl. Nejsem úchyl" dodal.

,,Každý kluk je úchyl" řekla jsem.

,,Holky snad ne?" zeptal se.

,,Ne" odpověděla jsem i když pravda byla jiná.

,,Bydlím v domě s holkou už přes tři roky" řekl.

To je pravda.

,,A co jsem podle tebe měla dělat?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Přesně tohle" odpověděl.

Katsuki se rychle osprchoval a když voda přestala téct tak ze sprchy vylezl.

,,Jdeš se mnou nebo se chceš taky umít?" zeptal se když otevřel dveře.

,,Smrdím?" zeptala jsem se se smíchem a vstala jsem.

,,Nevím pojď sem" řekl.

,,Nevíš?" zeptala jsem se a dělala lehce uraženou.

Na to jsem si sundala ruce z očí a podívala se na něj. Měl ty stejné černé kraťasy a navíc volné bílé tričko.

Lehce jsem se zasmála a došla k němu. On se k mému krku nahl, zavřel oči a přivoněl si ke mně. Na to jsem zavřela oči. Jeho nos se mého krku lehce dotkl.

,,Nádherně voníš" zašeptal.

Pak se odtáhl a lehce se usmál, ale jen uvnitř sebe.

,,Na co máš chuť?" zeptal se. Pak vyšel z koupelny a já po něm.

,,No malinový zmrzlinový pohár s malinami a jahodami nebo borůvkami nahoře a ještě se šlehačkou a posypané nastrouhanou hořkou čokoládou, ale ty zvládneš mi dať kopeček zmrzliny" zasmála jsem se.

,,Jak chceš" řekl s lehkým uchechtnutím.

,,Pojď se mnou" řekl a došel ke dveřím z že kterých vyšel stejně jako já po něm.

Dveře jsem zavřela a oba dva jsme po schodech sešli do kuchyně kde nikdo nebyl. Myslela jsem si, že denki něco kuchtí. Možná, že už je hotovo? Nikdo tu, ale nebyl.

~~~~~~~~

Děkuju za přečtení <33

1 160 slov