The diamond in night {ML} ✓

🌷Pozvání🌷

🌷Marinette🌷

Další den byl konečně pátek. Nebo... To konečně bych si mohla odpustit. Učitelky si zase vymyslely, že budeme psát ze všech předmětů. Ze všech! Chápete to?! Učila jsem se do půl desátý a k tomu jsem usla v půl jedenáctý. Hm... Bezva.

•••
,,Ahoj Mari!" Vykřikla na mě Alya až jsem nadskočila. ,,Ee! Ehh- Ahoj Alyo!" Řekla jsem rychle a usmála jsem se. ,,Tak co? Učila ses?"
,,Jasně že jo! Učila jsem se do půl desátý a usla jsem v půl jedenáctý... Jsem unavená a chci domů!" Vykřikla jsem a plácla jsem sebou na lavičku která byla poblíž. ,,Hele, mám to stejně." Řekne rozesmátá Alya a chce mi pomoct se zvednout z lavičky.

,,Já nechci! Chci spát!"
,,Marinette! Za chvíli nám začíná škola, takže se pusť tý lavičky a pojď!"
,,Ne!!"

Nechtěla jsem se pustit lavičky ale Alya mě vzala za obě ruce a táhla mě po zemi. ,,Aaaaaaalyooooooo!" Křičela jsem ale ona mě stále táhla po zemi. Potom mě ale ve škole pustila a já jsem ležela na zemi. ,,Prosimtě pojď." Řekne a postaví mě. Se divím že se jí to povedlo. ,,První hodinu máme rozdělenou ne?" Zeptala se Alya. ,,Mm.." Ozvalo se ze mě a ona se zasmála. ,,Tak ahoj. Uvidíme se na matice." Řekne Alya, zamává mi a odejde. ,,Ahoj Marinette." Ozve se zase nade mnou a já vyděšeně zakřičím. Potom se otočím a tam vidím Adriena. ,,Ahaaa! To jsi ty. Ahoj." Řeknu a usměju se. ,,Ahoj Marinette. Můj otec tebe a tvojí rodinu žádá, aby přišli na oslavu. A jestli by to bylo možné, mohli by jste i napéct?" Vyhrkl na mě hned. Já jsem tam stála s nechápavým výrazem. ,,Em... Jasně?" Řeknu a zasměju se. ,,Dobře. Děkuji." Řekne a obejme mě. Třeba to nebude stejný jak u Jacka. Mám novou kamarádku, nového kamaráda... A do žádného kluka jsem se nezamilovala. Je to v suchu.