The diamond in night {ML} ✓

☄️Prolog memory☄️

Byla jsem hrozně nervózní. On byl přímo přede mnou a čekal co mu řeknu. Měl takový ten svůj roztomilý kukuč co na mě vždy dělá když jsem v jeho přítomnosti. Když u něho nejsem tak je na svět škaredý a negativní. Trošku jsem doufala že bude cítit to samé co já... Chtěla jsem prchnout pryč a pár týdnů se před něj neukazovat ale teď byla má chvíle. Jack stál přede mnou a já jsem měla naději. ,,Víš Jacku... Bojím se ti to říct..." Už jsem mu to chtěla vyklopit ale propadla jsem panice. ,,Klid Mari. Nadechni se a řekni mi to. Jsi moje nejlepší kámoška a jestli se strachuješ že se naštvu, tak to se mýlíš." Řekne a roztomile se zasměje. Přezdívku Mari mi vymyslel on sám. Nikdo mě tak nikdy nenazval než on a moje nejlepší kámoška. Trochu mě to uvolnilo ale stejnak jsem měla nervy v kíblu. ,,V-Víš... Jacku... J-já tě miluju..." Řeknu a podívám se na jeho reakci. Ten byl hodně šokovaný vám povídám. ,,Tak tohle jsem nečekal." Řekl skoro neslyšně ale já ho slyšela. Chtělo se mi brečet. ,,Hele Mari... Promiň ale já tě nemiluju. Nemůžu se kamarádit s někým který mě miluje." Řekne a odejde. S očí mi začaly téct slzy a já jsem propadla v hysterický pláč. Kolena se mi podlomila a celá třída mi nechtěla pomoct. Nechtěla mě podpořit, prostě nic. Trochu mě to udivovalo, když jsem jim pořád pomáhala. Jen se na mé udiveně koukali a šli dál. Nemohla jsem tomu uvěřit... Podpořila jsem ho, udělala mu vždy dobrou náladu a on mě takhle odstrčí? Rychle jsem se postavila a běžela jsem jak jsem nejdál mohla. Když jsem viděla jeho dům tak jsem kopla do popelnice a u ní jsem spadla. ,,Marinette?" Ozval se povědomí dívčí hlas a já se otočila. Byla tam Katie. Měla kruhy pod očima, byla stále v pyžamu a byla k tomu bos. Katie dneska nebyla ve škole protože jí nebylo moc dobře. ,,K-Katie? Co ty tady?" Řeknu a utřu slzy. ,,Jack mi psal jestli s ním nechci chodit ale já řekla ne, že ho miluješ ty a on mi potom napsal že jsi mu řekla že ho miluješ. Je to pěkný kretén." Řekne Katie naštvaně a skloní se ke mě. ,,Takhle o něm nemluv." Řeknu a utírám si svoje slzy, které mě neustále tečou. ,,I přes to všechno co ti udělal?" Po téhle otázce jsem se zamyslela. Proč bych ho měla bránit? Zeptala jsem se sama sebe. Protože i přes to všechno ho mám ráda. ,,Protože... Ho mám ráda.." řeknu ale to už padnu do objetí s Katie. ,,Udělal ti něco hrozného Marinette. Kamarádil se s tebou jen pro zábavu a potom tě chtěl jenom odkopnout. Vykašli se na něho." Řekne Katie a přimáčkne si mě víc. Katie ale měla pravdu. Měla bych se na něho vykašlat.

Ahojky všichni☄️❤️Jak se vám líbil prolog? Je tu jen proto aby jste byli v obraze co se vlastně stalo. Omlouvám se že jsem zrušila knížku "Nejde té nenávidět!" ale začala jsem blbě a nechtělo se mi to přepisovat. Někdy třeba vyjde ale až dodělám tuto novou knížku a knížku "Tajný život Marinette Dupain-Change."

Papa broučínky💖🐞☄️