Which Dylan are you?

• Thomas •

-sen
Otevřela jsem oči a ležela v kleci.. rozhlížela jsem se kolem a najednou se nademnou objevilo nespočet asi spíš mužů.. tu klec už jsem jednou viděla.. ale ve snu.. v jednom z těch neobyčejných..

Koukala jsem na ně a rukou jsem zakrývala paprsky slunce které mi mířily přímo do očí.. klec začali pomalu otevírat a pak mi jeden z nich podal ruku.. chtěl mi pomoct vylézt.. měl blonďaté vlasy a hnědé oči.. vypadal velice mile.. ani nezapomněl na široký úsměv když mi pomáhal vylézt z klece..

Newt: ahoj, já jsem Newt

"Je to holka".. "přivezli nám holku?"..

Tadyty věty se rozléhaly mezi všemi..

Elizabeth: já jsem Elizabeth..

Nervózně jsem zašeptla

Newt: tak jo.. přivedu tě za našim vůdcem

Opět mi nabídl svou ruku.. opatrně jsem se ho chytla a on mě vedl do velké dřevěné boudy.. když jsem se koukala kolem.. vypadalo to stejně jak z toho snu co se mi tehdy zdál..

Velká rozhlehlá louka se stromy.. a kamenémi zdmi.. ty zdi byli opravdu obrovské a porostlé..
taky jsem zahlédla dvě kozy..

A pak už jsme byli v už zmíněné butce.. byl tam stůl s nějakou malinkou stavbičkou.. vypadalo to jako nějaké bludiště ..

Stál tam někdo další.. asi ten vůdce o kterým mi Newt řekl.. měl hnědé vlasy.. a opravdu.. opravdu moc pěkné tělo.. viděla jsem ho jen ze zadu ale pak se otočil.. krásné hnědé oči.. a přísný výraz..

"Když se z venku ozvalo že nám dali holku.. myslel jsem si že tam jen o něčem melou.. ale teď tu předemnou opravdu stojí"

Řekl svým poměrně překvapeným hlasem..
on ale nemohl být ani trochu víc překvapenější než já.. jelikož muž který předemnou stál.. vypadal skoro stejně.. jako můj přítel Dylan

Elizabeth: Kde to jsme?

Newt: Thomasi, ona si pamatuje své jméno.. když jsem jí vyndal z klece řekla své jméno..

Ten muž který se očividně jmenoval Thomas.. se na mě znepokojivě podíval..

Thomas: to není možný..

Elizabeth: co se děje ?

Newt: všichni se sem dostali stejně jako ty.. v kleci.. ale nikdy si nikdo nic nepamatoval.. svoje jméno ani nic podobného..

Thomas: dobře to zachvilku vyřešíme.. bude večer a běžci se ještě nevrátily

Newt: tak já jí tu me-

Thomas: díky Newte, ale provedu jí tu sám

Newt: dobře jdu za ostatními

Thomas se na mě krutě usmál a velice detailně si mě prohlédl

Thomas: dobře tak kde začneme?

Já se zasmála a přistoupila k němu blíž
"Kdekoliv chceš.."

Trochu flirtování přeci nemůže nikomu ublížit..

On sklopil hlavu dolu a trochu se pousmál..
"Dobře.. tak pojď zamnou"

Chytl mě za ruku a vyšel semnou z butky..

Provázel mě farmou na které pěstovali různé jídlo.. taky lesem.. a taky mi ukázal místo kde budu spát.. pak se ozval křik

"Vrátily se! "

Všichni se rozeběhli k té divné zdi.. Thomas mě pustil a běžel tam taky.. všichni se u velké mezery mezi stěnami sešly tak jsem se za nimi taky rozeběhla.. zahlédla jsem kupu mužů kteří se vraceli z temnoty..