IV.

337 23 3
                                    

(Tato kapitola bude velmi dlouhá.)

,,Asi tu žijí lidé

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

,,Asi tu žijí lidé."

-*-*-*-👣-*-*-*-

Callie bylo jasné, že se něco pokazí. To nemohli zvládnout bez komplikací. Ale museli to dát.

Žena, na kterou narazili by byla ještě v pohodě, jenže jako další narazili na muže, který na ně mířil zbraní.

Skupinu samozřejmě nenapadlo nic jiného, než se otočit a běžet zpátky. I když by se skrz něj možná mohli dostat.

,,Minho!" Vykřikla Callie, když se zastavil, než se rozběhl zpět. Callie nevěděla, co chce udělat, ale co věděla bylo to, že se jí to nebude líbit.

Jakmile se voják objevil ve stejné chodbě, Minho do něj vrazil, čímž vojáka odstrčil až ke zdi, do které vrazil hlavou a omdlel.

,,Hustý." Poznamela Pánvička, zatímco Thomas zvedl zbraň ze země. Potřebovali být aspoň něčím ozbrojení. Museli se chránit.

,,Dobře, jdeme." Rozkázal Thomas, zamířil zbraní na ženu a vyrazili dál. Potřebovali se dostat ven.

Bohužel museli po cestě vyzvednout i Teresu.

Žena je zavedla do menší místnosti, kde bylo několik polic, zkumavek, lahviček naplněný různými tekutinami a hlavně další tři lidé.

,,Úžasné!" Vykřikla Callie naštvaně. Nepotřebovali narazit na další.

Vstoupili do místnosti, zavřeli za sebou a Thomas na doktory a vědátory zamířil zbraní.

,,Kde je Teresa?" Zeptal se. ,,Kde je." Zopakoval. ,,Dobře." Přikývl doktor a ukázal na závěs.

Za závěsem opravdu ležela Teresa, ke které Thomas rychle přišel.

,,Nebylo by lepší je svázat?" Navrhla Callie a ušklíbla se na čtveřici. „Dobrej nápad." Přikývl Minho, než začali.

Callie s tím byla plně spokojená. Nepotřebovali, aby jim někdo překazil plány. Museli utéct a nepotřebovali více komplikací.

Callie se podívala skrz okno ve dveřích a všimla si Jansona s jeho ozbrojenými muži.

Rozhlédla se, než shodila skříňku na zem, aby "zabarikádovala" dveře a ztížila cestu dovnitř.

Ne, že by mohla obyčejná skříňka něco změnit. Nemohla to udržet dlouho.

,,Mám pocit, že jsme v pěkné velkým maléru, protože sem míří Janson a nevypadá spokojeně." Oznámila Callie, ale byla spokojená, když zírala na jeho naštvaný obličej.

Mohl se snažit jak chtěl, ale nic před nimi nezatajil a rozhodně se mu nepovede zabránit jim, aby odešli.

Callie odskočila od dveří, když do nich začali mlátit vojáci s tím, aby je mohli vyrazit. Bohužel zatím bez výsledku.

Our way (The scorch trials/Newt)Where stories live. Discover now