𝙉𝙚𝙫𝙚𝙧 𝙛𝙤𝙧𝙜𝙚𝙩 𝙮𝙤𝙪 |𝙏𝙤𝙢 𝙃𝙤𝙡𝙡𝙖𝙣𝙙 𝙁𝙁| ✔

𝐗.

Technicolour Beat - Oh Wonder

≪•◦ ❈ ◦•≫

Zazvonil mi telefon. Pomalu jsem zvedla hlavu z polštáře. Na obrazovce se objevila fotka mě a Susan. Co ta holka chce tak pozdě?

,,Ano?" Rozespale jsem zavrčela.

,,Kde jsi?" Zašeptá do telefonu.

,,Co? Jsem doma v posteli a snažím se spát." Zamumlám rozespale.

,,Ty jsi zapomněla na tu knihovnu." Zachichotala se.

,,Co s knihovnou?" Slyším více smíchu. Hned si vzpomenu. ,,Moment! Za chvilku jsem tam!" Rychle vstanu a típnu hovor.

Každý rok máme takovou tradici. Tradice spočívá ve vloupání se do školní knihovny. Nikdo nás ještě nikdy nechytil.

Jsem si jistá, že se to nikdy nestane. Navíc jsme tu poslední rok. Proč si to tedy neužít?

Oblékla jsem se a zabalila si potřebné věci sebou. Otevřela jsem okno. Zvládnu to. Sedla jsem si na trám.

Stoupla jsem si na dřevěný plot. Pomalu jsem zavřela svoje okno. Přeci je jedna hodina ráno. Seskočila jsem z plotu na trávu.

,,Au." Sykla jsem. Oklepala jsem si ruce a mohla vyrazit za svými přáteli. Nejlepší je, že pěšky to mám hodinu. Žádné autobusy nemůžou jezdit v jednu hodinu ráno?

≪•◦ ❈ ◦•≫

,,Susan?" Promluvila jsem tiše do telefonu.

,,Kde jsi? Měla jsem strach." Poví tiše do telefonu. ,,Opravdu si myslíš, že v tuhle noční dobu něco pojede." Naštvaným tónem jí povím.

,,Kde jste?" Rozhlížím se kolem sebe. ,,Jsme v knihovně. Pojď k oknu, vytáhneme tě." Zachichotá se do telefonu.

Rychle doběhnu k oknu. Típnu hovor, když uvidím své vysmáté kamarády.

,,Natáhni ruce." Udělám, co mi řeknou a vytáhnou mě. Přelezu trám a vlezu do knihovny. Zavřou okno.

,,Děkuji." Poděkuji jim. Chytnu ty dva kolem zátylků a táhnu je na naše oblíbené místo. Je to klasická ulička mezi knihami. Uprostřed je gauč na kterém si studenti čtou.

My to doplnili o deky a lucernu.

,,No konečně." Zvedne se moje kamarádka z gauče. Pustím kluky a jdu ji obejmout.

,,Jako každý rok jsem tu vždy o hodinu dříve. Znovu jsem vám něco schoval mezi knihy. Můžete začít s hledáním." Ani jsem si nestačila sednou.

V celé knihovně je tma jako v pytli. Naštěstí nám půjčil baterky. Všichni kromě Jimmyho jsme se rozdělili. Já šla úplně dozadu.

Pátrala jsem po tom dárečku mezi knihami. Zaslechla jsem za sebou nějaký zvuk. Posvítila jsem baterkou za zdrojem zvuku.

Můj mozek si vybavil všechny hororové scénáře. Nad těmi se mi zrovna přemýšlet nechtělo. Šla jsem tedy o regál dopředu.

Zaslechla jsem znovu nějaký zvuk za sebou a otočila se znovu po zdroji. Začínala jsem se opravdu bát.