𝐕𝐈𝐈.

547 26 2
                                    

Slow Down - Chase Atlantic

,,Jdeš zase pozdě." Neodpustí si Susan. ,,Já vím, autobus měl zpoždění." Položila jsem tašku. ,,Sakra." Zamumlám si pro sebe. ,,Trenér málem vyslal pátrací tým." Zašklebila se. Protočila jsem oči. ,,Prý dneska budeme hrát s kluky, takže tam uvidíš svého nápadníka." Vyděšeně se podívám na Susan. Není to můj nápadník, je to arogantní zmetek. Nesnáším ho víc než koprovou polévku. I jed bych vypila, než abych s ním musela strávit čtyřicet pět minut na hřišti.

Max je nejhorší hráč. Je to totální sólista. Nedokáže spolupracovat s týmem a nechová se vůči týmu vstřícně. Stalo se toho tolik a jen chviličku mi dalo pochopit o co mu jde. Snažil se mě hodně krát dostat na rande. Dělá cokoliv aby se mnou mohl alespoň promluvit. Jeho vysoké ego mě dokáže naštvat za sekundu. Je to klasický typ maminčina mazánka. Neříkám že všichni lidé co mají více peněz jsou stejní, ale on je přesně ten co má velké ego a jeho rodiče mají hodně peněz.

,,Myslíš, že tam bude Max?" Už jen z představy se mi obrací žaludek. ,,Bude, ale tím se netrap. Horší to být nemůže." Toho kluka vyloženě chci hodit do kyseliny. ,,Budu ti věřit." Usměji se na ni. ,,Holky?! Co tu ještě děláte? Honem na hřiště." Trenér Gardner nadšeně zatleskal. Všechny jsme se zvedly a šly ze šatny.

,,Trenére?" Zajdu za ním. ,,Ano Alex." Usměje se jako sluníčko. Je to až moc velký optimista. ,,Budeme dneska hrát s kluky?" Zeptám se nervózně. ,,Zase Max?" Zasměje se. Trenér je pro mě jako strejda. Přikývnu. ,,Nic si z toho nedělej. V tomhle věku jsem taky dělal vylomeniny." Vzpomíná na své mládí. ,,Dobře." Zamumlám si pro sebe a vyběhnu na hřiště. Všechny holky stojí v kroužku a koukají na skupinku chlapců. Max se prochází po hřišti a občas udělá nějakou pózu.

,,Co se děje? Nejsou žádná novinka." Drknu do Susan. ,,No až na to, že mají nového hráče. Hádej kdo je ten nový fešák?" Ukáže mi prstem. Je tam můj soused, spolusedící a ten co mi vlezl do okna. ,,Prý že to horší nebude." Napodobím Susan. ,,Čau prcku." Opře se o mojí hlavu paží Harlow. ,,Čau bestie." Usměji se na ní. Přezdívku bestie dostala na hřišti. Harlow je vysoká útočnice, která by byla schopná srazit i tank. Vidím jak na mě Max zamává. ,,Ježíši, to je úchyl." Zamumlá Harlow. Zasměju se. Harlow ukáže prostředníček.

,,Dobře dámy!" Trenér vyjde s druhým trenérem. ,,Jak víte s kluky vás spojuji z dobrých důvodů. Je lepší když budete trénovat s někým vyšším a silnějším." Harlow se zasměje, protože je vyšší jak polovina ze skupiny kluků. ,,Věřím že budete bojovat do poslední minuty, pojďte na hřiště."

,,Tak co?" Drknu do Jimmyho. ,,Jako obvykle Max žvaní o tvojí kráse a chce se mi z toho zvracet." Oba se zasmějeme. ,,Kde je Ben?" Zeptám se ho. ,,Bolela ho nožička, tak zůstal s čajíčkem doma." Změnil hlas na vyšší tóninu. ,,Dobře. Žádné fauly." Odběhnu zpět za Susan.

Všichni děláme základní rozcvičku, aspoň tak bych to nazvala. Což znamená protáhnout tělo, dvě kolečka kolem hřiště a nějaké posilovací cviky. Je to vyčerpávající, ale člověk se zahřeje a trochu vyplýtvá energii.

,,Jako vždy se rozdělte do dvou týmů. Minule si vybíraly holky, teďka kluci." Trenér od kluků projíždí své žáky pohledem. ,,Tak Max a nováček." Oba projedu pohledem. ,,Fakt to horší být nemůže?" Zašeptám Susan. ,,Vyberte si spoluhráče a za deset minut hrajeme." Trenér zatleská a jde si s naším trenérem sednout na lavičku.

𝙉𝙚𝙫𝙚𝙧 𝙛𝙤𝙧𝙜𝙚𝙩 𝙮𝙤𝙪 |𝙏𝙤𝙢 𝙃𝙤𝙡𝙡𝙖𝙣𝙙 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat