𝐈𝐗.

464 22 2
                                    

Of Monsters And Man - Little Talks

≪•◦ ❈ ◦•≫

Jak se řeklo, tak se také stalo. Nadešel pátek a já měla stresu až nad hlavu. Vůbec se mi nechtělo na páteční trénink.

Za prvé je pátek, za druhé Max a za třetí jsem se chtěla svalit do postele a spát. Musela jsem na tréningu být včas, ale to se mi zase nedařilo.

Tentokrát jsem si mohla vymyslet výmluvu typu mývala v cestě, ale to jsem musela z hlavy vypustit, protože už jen v představách to znělo k popukání.

Dojela jsem na trénink o pět minut později. Před vchodem do šaten jsem si vymýšlela výmluvy a žádná nebyla tak působivá jako zpoždění autobusu. Před šatnami čekal trenér.

,,Zase pozdě?" Pozvedl obočí. ,,No víte, musela jsem lovit mývala." Měla jsem raději říct ten autobus.

,,Jasně, protože na tobě nevidím žádné škrábance jsi ho jistě lovila bagrem." Zasměje se.

,,Omlouvám se." Sklopím hlavu. Rychle uchopím kliku a vlezu do šaten. Jdu si sednout k Susan.

,,Co jsi mu řekla dnes?" Váže si tkaničky.

,,Řekla jsem mu, že jsem lovila mývala. Větší hloupost by nenapadla ani Lloyda Christmase." Susan se zasměje.

,,To je ten v Blbým a blbějším?" Přikývnu na její otázku. ,,Příště řekni, že ti ujel bus." To už vím Susan i bez tebe.

Všichni se sejdeme na hřišti. Doufám, že týmy budou jako předtím. Max má pěkný šlehanec přes obočí.

Tom mu ho zjevně roztrhl. Max mě protne pohledem. Rozejde se ke mně. Ztuhnu. Chce mě zabít, praštit, nebo se mnou jenom mluvit? Snad se ani jedno neuskuteční.

,,Posíláš na mě nováčky?" Vyjede na mě hned. ,,Co kdybychom to vyřešili jako dospělí? Myslím si, že už ti je osmnáct. Nebo snad ne?" Neodpustím si poznámku.

Přikývne, ale stále mě propaluje pohledem. Popojdu s ním kousek od týmu.

,,O čem přesně si to chtěl mluvit?" Zeptám se ho. Bublá ve mně zlost. ¨

,,Proč jsi na mě poslala Hollanda?" Je nepříjemný. Byla bych taky nepříjemná kdyby mi někdo rozbil obličej, ale on si to zasloužil.

,,Nikoho jsem na tebe neposlala. Skopl jsi mě. Zjevně se mu nelíbilo, jak o mně mluvíš a že jsi mě schválně fauloval ." Uchechtne se. Nechci se s ním hádat, ale je tak nesnesitelně arogantní.

,,Skočila jsi mi na nohu." Usměje se. Už chápu proč mu Tom vrazil.

,,Toma jsem na tebe neposlala. To je všechno. To, co se stalo se stalo." Poplácá mě po rameni.

,,Měla by sis dávat pozor na nohy. Hlavně na tvého kamaráda, aby se mu něco nestalo." Pošeptá mi. Moje nervy prasknou.

𝙉𝙚𝙫𝙚𝙧 𝙛𝙤𝙧𝙜𝙚𝙩 𝙮𝙤𝙪 |𝙏𝙤𝙢 𝙃𝙤𝙡𝙡𝙖𝙣𝙙 𝙁𝙁| ✔On viuen les histories. Descobreix ara