???̌?????́ ??́??̄?

34

Byla jsem na lodi pirátů a čekala co se stane. Paruku jsem neměla odhazovat stačilo nějak dát najevo že jsem dívka.

Piráti se domlouvali co s kým bude. Došli ke mě.

"Co s tebou hochu?"

"Nejsem hoch pánové."

Řekla jsem ostře, věděla jsem že k pirátům se nemám chovat hezky.

"Tak tím pádem slečno sežeňte na palubě oblečení se nějak vhodně a jděte za kapitánem, jste tu první žena která tu přežije a zůstane."

Vše vyšlo běžela jsem se převléct.
Moje oblečení bylo kouzelné měla jsem obří černou sukni, černo červený korzet a pod ním bílou košili a klobouk s pírkem, ten klobouk byl celý černý.
Moje boty byli po kolena, měli černou barvu a stříbrné knoflíčky, sotva jsem se udržela na vysokém podpatku.

Šla jsem se někoho zeptat kde je kajuta kapitána. Nikoho jsem na palubě nenašla, všichni spali, takže nejspíš i kapitán.

Jelikož tu nikdo nebyl šla jsem ke přídi lodě a koukala se na moře. Bolelo mě to že jsem Willovi utekla, ale bylo to nejlepší rozhodnutí, on musí na mě zapomenout a pokračovat v Selekci.

"Slečno smím vám nějak pomoci?"

Otočila jsem se, koukal na mě nějaký mladý hoch. Byl úplný opak Willa byl černovlasý a měl černé oči, kdyby jste zhasli tak jediné co by jste viděli by byly oči toho kluka, byli tmavší než tma.

"Ani ne děkuju jen jsem se zapřemýšlela."

Obešla jsem ho a šla spát mezi ostatní může. V to se ozval ten hlas.

"Nechcete přespat u mě tito muži umí být vážně dost hluční a nenechám vás jim na pospas."

Zamyslela jsem se, zvrtnout by se to nemělo. Kývla jsem hlavou.

On mě doprovodil do jeho kajuty, bylo tam uklizeno. Uprostřed byl velký stůl a na něm mapy a také starý kompas.
Na levé straně byla obrovská postel, bylo z ní vidět na vlny. Na druhé straně byl věšák na kabáty a další stůl, ale na tomhle byla jablka a hrušky, asi byl jídelní.
Bylo to tu nádherně zařízené.
Ale mojí pozornost upoutala velká truhla která byla u postele.
"Budu spát na zemi."

Došlo mi že nemusí postel byla veliká pro oba.

Vypadal velice mladě, nemohla jsem odhadnout kolik mu je. Všiml si že hledím na tu truhlu.

"Pojď za mnou."

Došli jsme k truhle on ji otevřel a já zírala, tolik zlata drahokamů.
Byl to tak pro oči.

"Promiň ještě jsem se nepředstavila jmenuju se Chriss."

"Ach a má zdvořilá stránka je teď v troskách. Jmenuju se Ryan."

Zasmála jsem se jeho vtipné poznámce.

"Kolik ti je Ryane?"

"20."

Mrkl na mě. Koukala jsem na něj jak na ducha.

"Na tolik bych tě netypovala, mě je 19."

Ze srandy jsem na něj taky mrkla.

Zasmál se tomu.

"Víš že si tu jako jediný vzhůru?"

Zakýval hlavou.

"Vím, rád pozoruji hvězdy, sám."

Teď sem se zasmála já.
Byl příjemný choval se ke mě s úctou.

"Na posteli se vyspíme oba, je veliká."

"Když myslíš."

Vzal mě a hodil na postel sám si při tomhle lehnul.
Smála jsem se. Bylo mu jedno jak to vypadá, rád mě pobavil.

"Můžeš tu klidně spát všechny večery."

"Děkuji, ale rozmyslím si tvou nabídku."

Byla jsem mrtvá posunula jsem se k oknům a usla jsem během chvilky jako nemluvně.

Bylo ráno něco mě šimralo na obličeji, poškrábaná jsem, ale nepřestalo to, otevřela jsem oči a na demnou byl Ryan a Bruce držel pírko, kterým mě šimral.

Byla jsem už vzhůru hodila jsem po něm polštář byla jsem naštvaná že mě budí.
Zasmál se a vytáhl mě z postele.

"Já ještě nechci vstávat!"

Křikla jsem na něj.

"Já vím asi jsi unavená z cesty sem, chuděrko, aspoň víme s kým mám tu čest."

Nechápala jsem ho, v noci jsem něco provedla? Ukázal mi papír byl na něm můj obličej a popisek.

Zabila několik členů armády pokud víte kde je pojďte nám to říct.

Bála jsem se toho že mě napráskat, ale pak mi došlo že nemůžou na dlouhou dobu na souš a už vůbec na zámek protože lidé vědí kdo je oloupili.

Začala jsem se smát jak pominutá, on to zjevně nepochopil.

"Nemůžete na souš chytili by vás."