???̌?????́ ??́??̄?

8

"Vy žijete v této díře?"

Zakývala jsem hlavou na souhlas.

" Chudinko malá."

Chytil mě za ruku a někam běžel. Vláčel mě za sebou. Zavedl mě k jinému dražšímu hostinci.

" Může te zde se mnou přečkat noc."

Všimla jsem si jeho roztomilého úsměvu na rtech.

" Ale má to jednu podmínku."

Zajímalo mě co po mě chce. Nepřerušovala jsem ho a čekala co je ta podmínka.

" Budeš mi muset povědět jak se jmenuješ."

Přemýšlela jsem. Nebylo by asi úplně chytré kdybych mu řekla své jméno, ale věřila jsem mu.

" Jmenuji se Chriss."

Zčervenala jsem. Byla jsem nadšená že budu spát na lepší posteli a také v té příšerné díře. Bála jsem se co řekne princezna ze jsem nenašla korunního prince.

Ani nevím proč, ale ze vsi radosti jsem ho objala. Zrudla jsem ještě více. Zrychlil se mi tep bylo mi příšerné vedro.
On se ke mě nahnul a pohladil mě po tváři, přitáhl si mě ještě blíž k jeho tělu skoro jsme se společně dotýkali.

Ozvala se obrovská rána a bylo po tom nádherném zážitku.
Zašeptal mi jeho mílím hlasem do ucha.

" Mám v plánu si toto zopakovat a dokončit to co jsem zde začal."

Mrknul na mě jeho lišácký úsměv už byl zase na místě. Odešel se podívat dolů co se stalo.

Delší dobu se nevracel tak jsem do své ruky popadla dýku a šla opatrně se podívat dolů.

Viděla jsem jak tam byli stráže z hradu, povídali si s kapitánem.

On se snažil dostat co nejdále od nich.
Bylo mi ho líto vypadal tak bezmocně.
Sešla jsem dolů po schodech. Byla jsem u něj chytla ho za ruku zvedla na nohy a rychlím krokem jsme šli do stáje.

" Díky, teď ti to dlužím."

Chytil se za hlavu vypadal naštvaně a zároveň sklamaně.

" Promiňte, nepředstavil jsem se. Vaše krása mě omámila. Mé jméno zní Williem."

Zrudla jsem úplně. William se ke mě natáhl a do ucha mi zašeptal.

" Měli by jsme se dát na cestu."

" My někam pojedeme?"

Kývl a pohladil mě po vlasech, bylo to velice příjemné.

Nasedli jsem na koně, byla ještě tma.

" Musím se dostat z tohoto království."

" Proč? Provedl jsi něco špatného?"

"To ti vysvětlím potom."

Políbil mě na čelo. Začala jsem zběsile dýchat. Snad si toho nevšimnul.

Vykoktal jsem že sebe.

" Co jsi provedl těm vojákům?"

Mlčel.

Co když je to vážně nějaký lupič.

Zakřičel na mě.

" Chriss drž se pevně!"

" Víš jak vypadal princ?"

Zvláštním pohledem se na mě kouknul.
Prohlídl si mě a zastavil.

" Co to má znamenat vy jste se na mě domluvili!"

Apsolutně jsem nechápala co tím myslí. On si zjevně vším ul že nechápu. Zamračil se a ukázal na mou botu.
Až teď jsem si všimla znaků královských stráží.
Zahanbeně jsem hleděla na zem, tak a tady naše cesta končí.

" Co s tebou uděláme Chriss, nebo jaké je vlastně tvé pravé jméno?"

" Mé pravé jméno jsem ti již pověděla."

" Jak ti mám věřit?!"

Slezla jsem z koně a šla co nejdál od Willa. Slyšela jsem dupot koní.

"Jelikož jsem si tě oblíbil tak to nechám být jen kdo si?"

" Královská stráž."

Zasmál se vypadal spíš naštvaně než že se směje.